Andula Sedláčková, herečka

pátek 27. března 2015

Knižní salón v Paříží: pochybnosti a hosté



> kultura > literatura > vyšlo na portálu literární,cz dne 23. března 2015

Již 35. ročník Knižního salónu v Paříži byl o uplynulém víkendu (od 20.-24. března 2015) ve znamení oslav, ale i pochybností nad další perspektivou knižní kultury.

Někteří autoři manifestovali za svá práva, mezi hlavními hosty byla Brazílie a dvě polská města: Krakov a Vratislav.

V sobotu navštívil tuto událost i prezident François Hollande v doprovodu s ministryní kultury Fleur Pellerinovou.
Hosty: Brazílie a polská města Krakov a Vratislav 

Na 3.000 autorů se zúčastnil tradiční přehlídky – knižní profesionálové, ale i běžní návštěvníci – překvapivě jej ale bojkotoval největší vydavatel knižního sektoru: Hachette Livre, jenž kritizoval vysokou cenu za účast. Čestným hostem byla Brazílie, v historii salónu již podruhé (1988). Ministryně tento rozměr druhé pozvání zdůraznila. „Jde o první zemi, která se stala podruhé čestný hostem,“ řekla ministryně, již cituje agentury AFP.

Mezi brazilskými autory nechybí například Bernardo Carvalho, Ana Maria Machado nebo Paulo Lins, přítomný brazilský ministr kultury Juca Ferreira vysvětlil, že jeho země nabízí „velmi široký výběr“, aby se mohli Francouzi seznámit s „novou generací“ spisovatelů. Z Brazílie přijelo celkem 48 autorů.

Mezi hosty jsou také dvě polská města, Krakov a Vratislav, jež se pyšní tituly: Město literatury UNESCO a Hlavní světové město knihy UNESCO a Evropské město kultury na rok 2016. Symbolicky je tu zastupoval režisér Roman Polanski. „Krakov je město mého mládí, je to město, kde se hodně čte,“ poznamenal. Mezi polskými autory byli zaznamenáni: Marek Bienczyk, Iwona Chmielewska, Marek Krajewski nebo Urszula Koziol. Celkově dorazilo z Polska na 22 spisovatelů.

Konzervativní list Le Figaro k tomu napsal, že polská a brazilská literatura „není ve Francii známá“. „Někteří se domnívají," píše Cassandre Dupuis, že je to přesto příležitost, jak „francouzské publikum seznámit s oběma kulturami prostřednictvím jejich jazyků a knih."

Bojkot nakladatelů a protesty spisovatelů

Tento rok se neúčastnila nakladatelská obří skupina Hachette, a s ní i další čtyři nakladatelské domy: Lattès, Grasset, Fayard, Stock a Calmann-Lévy, Odile Jacob a Michel Lafon. „Velké nakladatelské domy se rozhodly tento rok, že budou investovat své prostředky na jiných salónech,“ uvedl Arnaud Nourry, ředitel Hachette Livre.

Nechyběl ale ani tentokrát nakladatelský dům Gallimard, jehož ředitel Antoine Gallimard reagoval na informace, že by se salón měl stěhovat ze svého místa na Port de Versailles. Množí se totiž úvahy, že by se přemístil příští rok do Grand Palais, menších prostor, ale s lepší dopravní dostupností. „Když jsme salón v roce 1981 zakládali, byla by škoda ho zastavit,“ podotkl, protože podle něj „umožňuje setkání malých i velkých nakladatelů, autorů i jejich čtenářů v přiměřeném prostoru a dostupném všem.“

Letošní rok provázely také protesty spisovatelů, podle odhadů jich bylo 200-300, kteří protestovali v sobotu v hale, aby upozornili na hrozbu, jež nad nimi visí. „Nikdy za třicet pět let existence této tradiční schůzky nakladatelů nedošlo k takové manifestaci,“ píše večerník Le Monde. Organizátorem se stala Stálá rada spisovatelů (CPE), jež sdružuje sedmnáct odborů a autorských sdružení.

V otevřeném dopise vyzvalo svými podpisy na 1.700 osob, z toho na 120 spisovatelů, k podpoře „autorů, kteří vytvářejí knihy“. Mezi signatáři byli například autoři, z nich jsou známi i u nás, někteří byli v Česku i přeloženi : Sorj Chalandon, Philippe Claudel, Catherine Cussetová, Philippe Djian, Annie Ernaux, Jerome Ferrari, David Foenkinos, Sylvie Germainová, Pierre Lemaitre, Marie N´Diaye.

Stěžují si zejména na to, že autoři jsou nejméně placení v „řetězci knih“. Podle některých se cena za jeden výtisk pro autory nevyšplhá výše, než na 10 euro. Na základě informací Občanské společnosti autorů v multimédiích (SCAM) a Společnosti píšících autorů (SGDL) na 69% autorů dostává méně než 10% z autorských práv a 19% z nich jsou ohodnocováni méně než 5% prodejní ceny (ještě v roce 2013 tomu bylo 15%).

Žádné komentáře:

Okomentovat