> politika > Francie > vysíláno v Českém rozhlasu Plus dne 2. dubna 2015
Premiér Manuel Valls sice přiznal neúspěch, ale vzápětí dodal, že vládní kurs se nijak nezmění. Úterní vystoupení premiéra Vallse v Národním shromáždění se neslo v tomto duchu. Přesně rok po svém nástupu do funkce, kdy nahradil Jeana-Marca Ayraulta, musí nyní Valls slepovat křehkou nádobu, do níž si přál vložit vzácné klenoty svých reforem.
On, který neopatrně před časem pronesl, že „levice může umřít“, byl v parlamentu jako v ringu. „Zůstávám a přebírám veškerou svou zodpovědnost,“ prohlásil. Vůdce klubu UMP Christian Jacob jako na koni opáčil: „Premiér je v provazech, a říká nám: jsme na okraji propasti, udělejme ještě velký krok vpřed! Je horší než Ayrault!“
Výsledky druhého kola přinesly konečně první velký triumf Nicolasi Sarkozymu. Konzervativní list Le Figaro dokonce velkými písmeny na titulní straně napsal: „Zvovudobytí!“
Středo-pravá aliance získala 67 ze 101 departmentu proti dosavadním 41. Levicová většina ztratila 28 z původních 61. Procentuálně vyjádřeno: UMP a UDI uspěly s výsledkem 37, 59%, socialisté dosáhli pouze na úroveň 25, 49%. Tolik sledovaná Národní fronta (FN) zůstala třetí s výsledkem 22, 23%. Pohyb z levice na pravici připomíná období, kdy přesně ve stejném tahu jako dnes Nicolas Sarkozy, postupoval v roce 2011 François Hollande.
Je tu ale jeden podstatný rozdíl: národní populisté nebyli zdaleka tak silní na místní úrovni, a byť nezískali nyní žádný celý departement, ve dvou budou podstatnou měrou rozhodovat, a to: v jihofrancouzském Vaucluse a na severu v Aisne. I když se nesplnily nejhorší prognózy, jež dávaly vítězství populistů až v pěti departementech, zdá se, že sílu na „druhá kola“ mají frontisté přeci jenom menší, než se všeobecně očekávalo.
O tom, že levice ztratila některé klíčové bašty své moci, se v posledních dnech hovoří více než dramaticky: některá místo jsou totiž přímo, ne-li historicky, spjata s vládními činiteli. Za všechny tu mluví department Corrèze v jihozápadní Francii. Svůj revanš si tu odnesla Bernadette Chiracová, choť bývalého prezidenta, jež si k tomu účelu oblékla tričko s nápisem: „Ici c’est la Corrèze!“ (Tady je Corrèze) na němž se usmíval její manžel z časů největší slávy.
Výsledky druhého kola přinesly konečně první velký triumf Nicolasi Sarkozymu. Konzervativní list Le Figaro dokonce velkými písmeny na titulní straně napsal: „Zvovudobytí!“
Středo-pravá aliance získala 67 ze 101 departmentu proti dosavadním 41. Levicová většina ztratila 28 z původních 61. Procentuálně vyjádřeno: UMP a UDI uspěly s výsledkem 37, 59%, socialisté dosáhli pouze na úroveň 25, 49%. Tolik sledovaná Národní fronta (FN) zůstala třetí s výsledkem 22, 23%. Pohyb z levice na pravici připomíná období, kdy přesně ve stejném tahu jako dnes Nicolas Sarkozy, postupoval v roce 2011 François Hollande.
Je tu ale jeden podstatný rozdíl: národní populisté nebyli zdaleka tak silní na místní úrovni, a byť nezískali nyní žádný celý departement, ve dvou budou podstatnou měrou rozhodovat, a to: v jihofrancouzském Vaucluse a na severu v Aisne. I když se nesplnily nejhorší prognózy, jež dávaly vítězství populistů až v pěti departementech, zdá se, že sílu na „druhá kola“ mají frontisté přeci jenom menší, než se všeobecně očekávalo.
O tom, že levice ztratila některé klíčové bašty své moci, se v posledních dnech hovoří více než dramaticky: některá místo jsou totiž přímo, ne-li historicky, spjata s vládními činiteli. Za všechny tu mluví department Corrèze v jihozápadní Francii. Svůj revanš si tu odnesla Bernadette Chiracová, choť bývalého prezidenta, jež si k tomu účelu oblékla tričko s nápisem: „Ici c’est la Corrèze!“ (Tady je Corrèze) na němž se usmíval její manžel z časů největší slávy.
Má to své symbolické vyznění, neboť právě tento departement byl v roce 1976 doslova kolébkou neogaullistické pravice na čele právě s Jacquesem Chiracem, kde od poloviny 60. let zkoušel své první krůčky v politice. Na kandidátce tu byl poprvé v roce 1966. Ostatně i jméno Chirac, značí „toho kdo je z Chiracu“, a Chirac není jinde než právě Corrèze.
Jedna anekdota. Když se tu v roce 1981 objevil právě z Vysoké školy administrativy (ENA) vzešlý, jistý François Hollande, byl to pro Chiraca šok. Od roku 1988 byl Hollande také právě zde zvolen poslancem. Podařilo se mu v departementu tak zakořenit, že i Bernadette Chiraková, jež nyní opět miluje Nicolase Sarkozyho, neváhala Hollandovi svěřit: „Víte, můj manžel byl vždycky levičák!“ A to dokonce takový, že ještě jako jinoch v 50. letech prodával komunistický deník L´Humanité.
Mimochodem, komunisté: získali jeden departement, a to ve Val-de-Marne, v regionu Île-de-France, v jihovýchodní části pařížské aglomerace. Celkově dosáhli komunisté na 165 zástupců, oproti minulé dvoustovce. Frontisté, pro srovnání, mají dobrou šedesátku, dosud měli zástupce jednoho.
Jedna anekdota. Když se tu v roce 1981 objevil právě z Vysoké školy administrativy (ENA) vzešlý, jistý François Hollande, byl to pro Chiraca šok. Od roku 1988 byl Hollande také právě zde zvolen poslancem. Podařilo se mu v departementu tak zakořenit, že i Bernadette Chiraková, jež nyní opět miluje Nicolase Sarkozyho, neváhala Hollandovi svěřit: „Víte, můj manžel byl vždycky levičák!“ A to dokonce takový, že ještě jako jinoch v 50. letech prodával komunistický deník L´Humanité.
Mimochodem, komunisté: získali jeden departement, a to ve Val-de-Marne, v regionu Île-de-France, v jihovýchodní části pařížské aglomerace. Celkově dosáhli komunisté na 165 zástupců, oproti minulé dvoustovce. Frontisté, pro srovnání, mají dobrou šedesátku, dosud měli zástupce jednoho.
Žádné komentáře:
Okomentovat