Měl to být summit o Ukrajině, ale problém uprchlíků to celé v Berlíně změnil. |
Mělo to být původně setkání o něčem jiném. Pondělní berlínské setkání mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem se mělo zabývat zejména krizí na Ukrajině.
To byl také důvod, proč sotva hodinu poté, co kancléřka Merkelová přijala odpoledne prezidenta Hollanda, se k nim připojil ještě ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Uprchlická krize, jež zmítá Evropou, se ale stala nakonec hlavním, byť původně nezvaným hostem u jednacího stolu.
Tématem setkání měla být oficiálně „situace na Ukrajině, stejně jako aplikace smluvní podoby z Minsku“ – bylo to totiž vůbec poprvé, co se od únorové smlouvy v bělorukém hlavním městě setkávají společně státníci tří ze čtyř vyjednávacích zemí.
Chybělo Rusko, což ukrajinská strana hbitě využila k tomu, aby označila toto setkání za exemplární ukázku skutečnosti, že „Francie a Německo jsou s námi na stejné lodi“.
Paříž, ani Berlín ovšem zdaleka nevyhodily do povětří všechny mosty, jež vedou do Moskvy, neboť bez Ruska by nedošlo ke smlouvě žádné.
Smlouva z Minsku utvořila předpoklady pro „pauzu“ (jakkoliv různě si toto slovy vykládají různé strany) v konfliktu, v němž dosud zahynulo 6.800 lidí během 16 měsíců, z toho 1.500 od podepsání smlouvy.
Na pondělí zároveň připadl státní svátek Dne ukrajinské nezávislosti, což naopak vedlo k dalšímu posílení napětí na východních hranicích: Obě strany hlásí mrtvé (nejnověji 10 lidí, z toho 8 civilistů), Kyjev i separatisté pokračují v bojích.
Mluvčí německé diplomacie označil situaci na Ukrajině za „extrémně nebezpečnou“.
Hlavním tématem bilaterárních mezi Merkelovou a Hollandem ale bylo nebezpečí jiné, jež plní titulní stránky novin a posiluje xenofobní nálady ve společnosti – včetně té české.
Německo čeká do konce roku na 800.000 uprchlíků z Afriky a Blízkého východu. Tento masivní nárůst vyvolal v posledních dnech násilné střety zejména v Německu, kde exponenti extrémní pravice napadli ubytovny uprchlíků.
Oba státníci se vyslovili proti násilí, a navzdory tomu, že v pondělí z oboustranného jednání nevzešel žádný dokument, je jasné, že situace je neudržitelná: Oba usilují o zpřísnění a posílení právního rámce a bezpečnosti uprchlíků.
Dosavadní politika totiž ani zdaleka není „evropsky společná“, neboť zasaženy jsou zejména jižní země, jež jsou prvním cílem migrantů – tedy Itálie, Řecko; posléze ty ekonomicky nejvyspělejší jako Německo, Francie, Velká Británie a skandinávské země.
Akční plán, jenž se pokouší vyřešit uprchlický rébus, by měl být podle diplomatických zdrojů tvořen třemi etapami.
Druhou etapou by mělo být rovnoměrné rozdělení uprchlíků do všech zemí Evropské unie – po obdržení azylu. Evropské zákony v tomto ohled nejsou jednotné, a jednotlivé země si také nedávný návrh předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera vysvětlují po svém.
Třetí etapou, řekněme preventivní, by měl být posílený boj proti řetězcům převaděčů. Ta by měla jít ruku v ruce s politikou efektivnějšího rozvoje v Arice a na Středním a Blízkém východě, zdůraznila kancléřka Merkelová.
Uprchlíci budou také na podzim tématem speciálního summitu mezi Afrikou a Evropou, který je nahlášený do La Valette na ostrov Malta.
Kancléřka si od něho spolu s prezidentem Holladem slibuje zejména vyřešení smluv o repatriaci, ale i posílení bezpečnosti v uprchlických táborech v Libanonu, Jordánsku a Turecku.
Žádné komentáře:
Okomentovat