Sirotci pravdy, dezertéři lásky – VII. část

literatura > fejeton na pokračování

Alexandre Cabanel: Ophelia, 1883.

Už si skoro nepamatuji, kde jsem minule skončil. Odette, ano – o ní jsem psal víc, než bylo patrně zdrávo, prostě se mi to trochu – sakra, vymklo – mi v čase připomněla, že s časem není radno si hrát. Ani s tím, co je kdo - ke komu ochoten cítit, nyní a dnes, když na to přijde. Čas plyne jako řeka. Dívám se na různé obrazy, kde Ofélie padá do řeky: ano, připadám si jako tahle Ofélie. Je to výraz slabosti, nebo nějaký módní transvestitní axiom? Uplynulo od posledního dílu tolik vody... že se bojím vkročit do stejné řeky.

Přichází ale jaro, květiny i stromy se ucházejí o naši pozornost. Ptáci zpívají... ráno, v poledne i večer, naposledy jsem zůstal u VI. části: ZDE. To bylo ještě v době, kdy jsem tento cyklus psával pro Britské listy. Už tento cyklus na tomto portálu, laskavý čtenáři, nenajdeš. Bude už jenom na Jehlice revue, protože Jan Čulík, šéfredaktor Britských listů, mi na Facebooku veřejně sdělil, že si nepřeje, abych k němu již psal. Yes!

Stávky. Protesty. Petice: Francie stojí na prahu sociální exploze!

> politika > Francie > analýza vyšla na portálu Parlamentních listů, dne 14. března 2016 

Studenti v mnoha historických situacích hráli ve Francii klíčovou roli.

„Hollande, jsi vyřízený, mládež je v ulicích!“ křičeli minulý týden studenti. Může za to jen reforma zákoníku práce? Za vzpourou, jež vyhřezla, stojí také frakce blízká bývalé první socialistické tajemnici Martiny Aubryové. Hollande má podle ní „měkké koule“. Už dnes se hraje o přežití současné vlády!
Na půl milionů Francouzů demonstrovalo v polovině týdne na výzvu odborářů, studentů a dalších organizací proti reformě pracovního zákona po celé zemi. Bylo to oficiálně poprvé od vyhlášení prodlouženého výjimečného stavu. Na dvacítka měst se zvedla k masivnímu protestu. Nejvíce Paříž: 100.000, ale i další města jako Lyon 10.000, Bordeaux: 15.000, Nantes: 15.000, Rennes: 10.000 a Toulouse: 20.000 manifestantů.

Spisovatel Daoud ťal do živého aneb Pod dvojí fatwou: fanatiků jediné pravdy

> kultura > civilizace > text vyšel na portálu Parlamentních listů, dne 7. března 2016

Spisovatel Kamel Daoud vyvolal velký rozruch po celém světě svým esejem

> Ve světě Alláha je největší bídou – bída sexu, napsal alžírský pisovatel Kamel Daoud. Odmítá ale, že by měli být muslimové viděni jako „divoši“. Jsou jenom... „jiní“. Žena je pro ně zakázanou touhou – oproti věčnosti. Kolektiv vědců protestuje...

Je muslimské kultuře vlastní násilí na ženách? Není Západ v zajetí představ, jež neodpovídají skutečnosti představ většiny muslimů? Jaké jsou hodnoty tisíců lidí, kteří přicházejí do Evropy? Podle alžírského spisovatele Kamela Daouda ztrácejí muslimové v Evropě duši: to vede k ponižování ženy! Kdo se vlastně bojí Daouda?