Ani první, ani poslední, ani dáma, prostě – Brigitte Macronová

> politika > Francie > odvysíláno, Český rozhlas Plus, 22. srpna 2017.

Řekněme si to rovnou. Páteční rozhovor pro magazín Elle, historicky první rozhovor, který poskytla médiích manželka francouzského prezidenta, Brigitte Macronová, nepřináší nic nového. A přesto, jak říká jeden z analytiků, „Brigitte rovná se Emmanuel“.

Všechny to prostě zajímá. Magazín umístil její fotografii v džínách a bílém sáčku na titulní straně.

V čase drastického propadu prezidenta Emmanuela Macrona – ocitl se ve srovnatelné době pod úrovní svého předchůdce Françoise Hollanda, na 36 procentech popularity (podle agentury YouGouv) – má jeho choť Brigitte těžký úkol. Jako žena mladého prezidenta, o dvacet čtyři let mladšího, působí velmi svěže. Sama ale v poslední době čelí petici, která se vyslovuje proti zřízení speciálního statutu „první dámy“. Za tři týdny ji podepsalo na 300 000 lidí.

Není proto divu, že nakladatelský dům Arnauda Lagardèra, věrný podporovatel Macrona, do jehož stáje patří nedělník Journal du dimanche, bulvární Paris Match i magazín Elle, nelenil – a obdržel po velkém úsilí, jak vysvětluje ředitelka redakce Erin Dohertová, „první rozhovor“. Deset stránek rozhovoru má za cíl vyvolat emoce a sympatie. Koho by překvapilo, že Brigitte Macronová odpovídá na otázku, jak se v den zvolení svého chotě prezidentem 7. května cítila, nečekaným: „Měla jsem chuť plakat!“

Všechny stále zajímá, jak se tato bývalá profesorka literatury se svým budoucím manželem seznámila? Inu, byl to její nadaný žák na jezuitském gymnáziu v rodném Amiens. Dokud nepočali společně studovat Umění komedie z pera italského dramatika, herce a básníka Eduarda De Filippa. V rozhovoru říká, že musela čelit vzrůstající náklonnosti k svému i žáku, kterého ale jinak přesvědčovala, že má jít do Paříže dokončit studium. „Nic mezi námi nebylo, ale bylo kolem toho spoustu klepů,“ říká.

On sám ve své knize Revoluce popisuje vztah ke své učitelce slovy vášnivějšími, pro něj byla Brigitte, tehdy ještě Trogneuxová, vdaná a matka tří dětí, „láskou často tajnou, často skrývanou, mnohými nepochopenou“.Vzali se až v roce 2007, rok po Brigittině rozvodu, když bylo Emmanuelovi dvacet čtyři let. Za svědka jim šel bývalý socialistický premiér Michel Rocard. „Kdybych neudělala toho rozhodnutí, prošla bych kolem svého života,“ říká pateticky.

Hlavním tématem rozhovoru je současnost. „Jedinou Emmanuelovou vadou je, že je mladší,“ směje se. „Dvacet let odstupu, jak by se mohlo říct, není ničím. Samozřejmě, můžete říct, že když snídáme – já se svými vráskami a on svěží... -, ale tak to je.“ O vlastní úloze má jasno, po „statutu první dámy“ netouží, ten americký obrat jí nevyhovuje.

„Necítím se ani první – ani poslední – ani jako dáma! Jsem Brigitte Macronová!“ říká rozhodně. Élysejský palác, kde již tři měsíce bydlí, odmítá, že by její statut měl formu zákona. Bude upřesněn v následujících dnech „chartou transparentnosti“. Dnes má Brigitte tři spolupracovníky a jednu sekretářku.

To je mnohem méně, než měly předchozí manželky prezidentů: Valérie Trieweilerová, Carla Bruniová, Bernadette Chuiracová... stále ale jaksi více, než manželka prezidenta Charlese de Gaulla, zakladatele Páté republiky, který si sám platil v prezidentském paláci i elektřinu. Jeho manželka Yvonne, se v tom od velkého generála nelišila příliš. Nákupy hradila ze svého, a nakupovat chodila také... sama.