Italský „rozpočet lidu“, nebo časovaná bomba pro Evropu?

> politika > Itálie > EU > analýza vyšla na EuroZprávy.cz, dne 24. října 2018.

Tvrdí, že nemají „plán B“, nehodlají se ohnout před „experty úspor“. Takto reagovala italská vláda, na čele s premiérem Giuseppem Contim, když se jí dostalo sdělení, že se Evropská komise rozhodla odmítnout „poprvé za dvacet let historie“ italský rozpočet. Italové dostali k přepracování tři týdny. Stačí to? Zatím to vypadá jako dialog hluchých.

Ačkoli se Italové v návrhu svého rozpočtu pohybují na úrovni schodku 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy pod hraničí 3 procent, jež stanovuje Pak stability a růstu, Evropská komise oznámila, že navrhovaný rozpočet na rok 2009 je jeho „vážným porušením“. Na protest proti rozhodnutí si Angelo Ciocca, italský radikální europoslanec, zul po tiskové konferenci botu, a rozdrtil jí symbolicky poznámky, které si na stole odložil evropský komisař Pierre Moscovici.

Gesto, jež připomíná orientální způsoby, ovšem velmi přesně odráží náladu, která v Itálii proti Evropské unii vládne. „Ve Štrasburku jsem chodil (s podrážkou vyrobenou v Itálii!!!) po horách lží, které napsal Moscovici proti naší zemi!!! Itálie si zaslouží respekt,“ napsal poslanec ve svém tweetu.

Premiér Conte: Nejsme „banda horkých hlav“, neexistuje žádný plán B!

Matteo Salvinii, místopředseda vlády, ministr vnitra a šéf separatistické Ligy, který se včera nacházel v Bukurešti, udal vládní tón sdělením, že Itálie „neustoupí“ a odvolal se na vůli lidu slovy, neboť „pouze italský parlament je způsobilý upravit italský rozpočet“, nikoliv nevolení experti z Bruselu. „Neútočíte na vládu, ale na lid,“ cituje výroky vlády italský středo-pravicový list Corriere della Sera.

Také Luigi Di Maio, druhý místopředseda vlády, ministr ekonomického rozvoje a práce,, jinak též vůdce Hnutí 5 hvězd, si na Facebooku o evropském vetu zavtipkoval, zmiňuje levicový deník Il Fatto Quotidiano. „Rozpočet neuspokojuje Evropskou unii," napsal Di Maio. „To mne nepřekvapuje: je to první italský rozpočet napsaný v Římě a ne v Bruselu!"

Celé to korunoval samotný premiér Giuseppe Conte, který v televizi Bloomberg ohlásil, že, že „neexistuje žádný plán B“. na rozdíl od svých radikálnějších kolegů zároveň připustil, že je ochoten k „přehodnocení některých výdajů, pokud je to nutné“, ale celkově – v očekávání hospodářského růstu - , se domnívá, že takto utvořený rozpočet, „je nejlepší způsob, jak se dostat z dluhové pasti".

Evropský komisař Pierre Mosccovici, zodpovědný na ekonomické záležitosti, zatím vystupuje velmi obezřetně. Byť se zdá být termín tří týdnů drastický, v rozhovoru pro středo-levicový list La Repubblica, neopomněl zdůraznit, že Evropská komise je s Itálií v „procesu konstruktivního dialogu“. „Mé dveře jsou stále otevřené a doufám, že italská vláda tento vzkaz uslyší.“ Italská vláda se ale zatím tváří, že do dveří francouzského komisaře nechce právě vlamovat s novým návrhem rozpočtu.

Stávající návrh na 2, 4 procenta HDP je podle čtyřstránkového dopisu, který Itálie předložila Evropské komisi, konečným stropem, který je připravena udržet. Premiér Conte již v pondělí před novináři v Říme zdůraznil, že jeho vláda není „žádná banda horkých hlav“. „Pokud bychom přijali rozdílný zákon o financích, dostali bychom se do recese,“ upozornil. Předchozí vláda měla deficit na úrovni 0, 8 procenta.

Nynější italská vláda předpokládá, že bude zadlužení snižovat zvolna: v roce 2020 slibuje udržet deficit na 2, 1 procentu, a o rok poté na 1, 8 procenta. Současně se zavazuje snížit aktuální veřejný dluh z nynějších 131 procent HDP na 126, 5 procent v roce 2021.

Všichni jsme si rovni, někteří jsou si ale rovnější
Kritika, která se snáší v Itálii na hlavu komisaře Moscoviciho má často povahu šovinistických výpadů. Jak ale nevidět, že Francie, odkud pochází Moscovici – přijatý ještě na návrh prezidenta Françoise Hollanda -, trpí mnohem horším deficitem? Podle ukazatelů je tomu tak, že francouzský rozpočet počítá s deficitem 2, 8 procenta oproti tomu italského s 2, 4 procenty. Přitom Francie není ani zdaleka na pranýři jako Itálie. A ani v minulosti nikdy nebyla, když za Hollanda její deficit překračoval stanovené normy.

Francouzská vláda dnes vysvětluje „silný deficit“ v roce 2019, jenž se blíží oněm symbolickým 3 procentům, odkazem na „mimořádná opatření“, jež souvisí s daňovými reformami prezidenta Emmanuela Macrona. V následujícím roce by měl schodek dosahovat již 1, 8 procenta. Evropská komise ráda opakuje, že její dohled nad rozpočty evropských zemí nepodléhají krátkým výkyvům, ale dlouhodobým perspektivám. Ty jsou v případě Itálie, kde se k moci – k šoku celé Evropy, která sleduje Itálii více než bedlivě - dostali populisté se separatisty, převážně „strukturální“: zahrnují snížení důchodového věku, snížení daní a navýšení příjmů občanů.

Moscovici připomíná, že Itálie potřebuje velké investice do infrastruktury. V rozhovoru pro francouzský ekonomický list Les Echos nedávno evropský komisař sdělil, že tato potřeba je „obrovská“. „Je extrémně obtížné přinést objemné italské výdaje v omezeném kontextu do rozpočtového vaku,“ říká za použití metafory o „přikrývce a kufru“, kterou rád používal bývalý francouzský ministr financí Christian Sauter.

Itálie čelí navíc v současnosti obrovskému dluhu, který představuje 132% HDP - druhý největší v Evropě hned po Řecko. S dluhem ve výši 10 procent je na tom Francie „trochu lépe“, i když tato i tato zátěž zůstává velmi těžká. V porovnání s těmito dluhy, mimochodem, je Česko téměř premiantem – má totiž podle Eurostatu čtvrtý nejmenší dluh. Do jaké míry to vypovídá ovšem o životní úrovni, o tom mluví jiné statistiky.

Nerovnost v přístupu je ale vidět i na úrovni politické. Jedním z největších zděšení, jež zní v bruselské centrále, se týká stavu politické kultury. Nejen komisař Moscovici, ale i jiní představitelé, kritizují užívání pojmu „rozpočet lidu“, jež používají vládní představitelé. „Tento výraz se mi nelíbí, protože když jsou lidé silně zadluženi, jsou to nakonec občané, kteří platí,“ říká. Půl roku ale ještě zbývá do evropských voleb, a na rozdíl od Česka, kde se tím nikdo nezabývá, politici vědí, že pokud posílí v Bruselu a Štrasburku, může posílit i nová představa o Itálii.

Matteo Salvini si nebere servítky, když říká: „Kašlu na názor Bruselu!" Také Luigi Di Maio si přisazuje, když si bere na mušku Macrona: „Macron drží pořádný deficit Francie na 2, 8 procentech. Uděláme to samé!“

Když 27. září večer vystoupali na balkón paláce Chigi, kde je sídlo parlamentu, předseda Hnutí 5 hvězd Di Maio s ministrem ekonomie Giovannim Triou, zástupcem Ligy, aby představili svůj „rozpočet lidu“, měli na tvářích triumfální úsměvy. „Poprvé v dějinách je tento rozpočet ve službách Italů!“ oznámili. O měsíc později byli ve Štrasburku posláni Pierrem Moscovicim domů – na shledanou za tři týdny!

Podle britského finančního analytika Nicka Hubblea je kritický zejména stav schopnosti Itálie splácet dluhy. Při pohledu na možnost kreditního selhání, šance Itálie splatit své dluhy se pohybuje v horizontu pěti let na úrovni 21 procenta. Již v létě se objevily první zprávy, že by se italská měna mohla ocitnout pod spekulativním útokem. Italská vláda, jakkoliv tuto možnost v kampani připouštěla, zatím rituálně opakovala, že se nechystá k vystoupení z euroměny, tedy k tzv. italexitu. Na jaře tomu ale může být úplně jinak.

Italský rozpočet je nyní časová bomba pro celou Evropu!