Vstanou noví čeští centristé? Kohout ale přece není osel!

> politika > česká politika > evropské volby > komentář vyšel na EuroZprávy.cz, dne 12. října 2018.

Situace vyjednávacích týmů v pražských komunálních volbách otevřela staronovou otázku: Jsou vůbec v Česku centristé? Postup tzv. Spojených sil, jež zahrnuje politickou škálu barev českých stran od TOP 09 přes STAN a některé osobnosti z LES a Evropských demokratů Jana Kasla, by mohla utvořit společnou centristickou kandidátku do evropských voleb.

Celostátní výbor STAN vyzval lidovce a TOP 09, aby zvážili společnou kandidátku do evropských voleb. O té již dlouhodobě mluví i Jiří Pospíšil, předseda TOP 09.

Jenže, a v tom je kámen úrazu: ani jedno s uskupení není centristické, byť to někdy úspěšně na národní i komunální scéně předstírají. Předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík uprostřed týdne vyhlásil, že „středové spektrum liberálních politických stran, hájících demokratické principy, je roztříštěné a voliči často neví, které straně svůj hlas přidělit“.

Ano, v tom má jistě naprostou pravdu. „Již dlouho dobu voláme po spolupráci demokratických stran,“ tvrdí předseda Gazdík. „Pouze v případě, že začneme spolupracovat a vytvoříme společnou kandidátku plnou schopných lidí vedenou nadstranickým lídrem, pak můžeme dosáhnout velkého úspěchu. V době, kdy mnoho stran zpochybňuje roli Evropské unie, je tato výzva o to důležitější,“ tvrdí předseda hnutí.
Lidovci, kteří mezitím sestavují svou vlastní kandidátku na čele s nynějším europoslancem Pavlem Svobodou, zahajují příští středu konferenci s názvem European Union Challenges 2018 s podtitulem: Conference on Christian Democratic Dialogues on the EU.

S ohledem na to, že tuto konferenci podporují nadace a spolky blízké evropským lidovcům (Hans Seidel Stiftung, Wilfried Martens Centre for European Studies a Institut pro křesťansko-demokratickou politiku), možná tam člověk potká i nějaké starosty (a nezávislé). Možná tam i uslyšíme, jaká je jejich představa o dialogu a možných spojenectvích. Předpokládám ale, že se tu jen utvrdí v tom, že vybrali dobrá jména na kandidátku: za Svobodou jde prostě opět Tomáš Zdechovský a Michaela Šojdrová. Obávám se, že to bude jen potvrzením stávajícího proudu, založený na křesťanském dialogu, který o centrismu a liberalismu slyší velmi, ale velmi nerad.

Situace rozvětvené báze STAN je historicky složitější. Ten jeden, totiž Stanislav Polčák, jinak také první místopředseda STAN, který zasedá ve frakci Evropské lidové strany (EPP), jistě není ryzí a tradiční lidovec, jak je známe z česko-moravské KDU-ČSL. Svou kulturou a chováním je spíše dnes konvertovaný městský liberál, i když pochází z Vysokého Pole na Zlínsku; zkrátka základnu starostů tvoří identita z různých míst a obcí, je často ryze lokální a místní, a do Bruselu ani Štrasburku se moc nedívají; jako takoví byli vždy užiteční, jak pro TOP 09, tak pro KDU-ČSL. nebo i dříve při různých ambiciózních projektech s bývalou Unií svobody (US), Stranou pro otevřenou společnost (SOS) nebo ještě Cestou změny (CZ).Když předseda Gazdík mluví o „středovém spektru liberálních politických stran“, neměl by uvažovat o zacílení místo Evropské lidové strany (EPP) spíše do frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE)? Tam totiž právě tito „centristé a liberálové“ zasedají…

Nenechme se mýlit tím, že Babišovo hnutí ANO se jako takové na evropské úrovni řadí k liberálům a centristům, protože tuto politiku reprezentuje především bývalý lídr kandidátky Pavel Telička, nynější místopředseda Evropského parlamentu, který měl naprosto volnou ruku k tomu, aby si evropskou kandidátku do voleb minule sestavil sám.

Hnutí ANO se svými vystoupeními, zvláště ústy premiéra Andreje Babiše, blízkými postojům Viktora Orbána, by se mělo řadit spíše někde na pravý okraj lidovecké frakce, pokud ne k Alianci evropských konzervativců a reformistů (ACRE) nebo rovnou k Evropě národů a svobod (ENL), nikoliv rozhodně do ALDE, kde tvoří jádro lidé, mající představu do podobě Evropské unie – od silných federalistů přes katolické sociály až po ryze liberální citlivosti – v zásadě naprosto odlišné od té „nacionalistické lepry“, řečeno slovy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Je proto jistě záslužné, že se tu konečně po komunálních volbách někdo probral, aby vyzval k pochodu do Bruselu a Štrasburku. Jenže, ouha, ten pochod by měl mít srozumitelné standardy, jasné slogany a písně, neboť ta Gazdíkova rétorika se plete v samotné podstatě věci. Člověka by možná mohlo těšit, že tu v Česku povstávají „noví liberální centristé“, jen by neměli mít v botách lidovecké vložky, místy možná i trochu té slámy. Kohouta neprodáš, když máš na prodej pouze osla.