> politika > výzkum > popularita politiků > glosa vyšla na EuroZprávy.cz, dne 2. listopadu 2018.
Popularita politiků je vždy ošemetná věc. Jednou jsi dole, jednou nahoře. Jenže poslední výzkum agentury STEM, o popularitě českých politiků, jenž byl dnes agenturou STEM zveřejněn, jasně ukázal, že nahoře jsou v zásadě tři: Andrej Babiš, Ivan Bartoš a Tomio Okamura. Každý je určitou měrou pro někoho přijatelný, pro někoho ale zároveň nepřijatelný. Dalo by se říct, že česká společnost se podobá těmto třem lídrům? Podívejme se na některé detaily, které máme tendenci zanedbávat.
Předně, všichni tři si polepšili. A všichni jsou vlastně politici protestní. První je z 50 procenty premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, jehož „určité oslabování jeho popularity, patrné v první polovině roku, se zastavilo“, uvádí STEM ve své zprávě. Podnikatel Babiš je obecně „nejlépe hodnoceným politikem“, příznivě jej hodnotí polovina občanů, ovšem polovina jej zároveň hodnotí negativně.
Pro Babiše je ovšem „důležitá podpora v menších obcích a u starších občanů“. Stručně řečeno, města jsou „zpovykovanější“, žije tu vysoká koncentrace lidí movitých, kteří si mohou dovolit ten luxus dávat přednost Babišovu typovému i osobnostnímu protikladu, totiž předsedovi Pirátů Ivanovi Bartošovi. A tady je zajímavá otočka...
Pirát Bartoš nedosahuje tak vysoké popularity, nicméně 41 procento pro nekonformního politika, který nosí extravagantní účes, pouští si na svých akcích hlučné techno a občas si dá i nějaký ten joint – samozřejmě v míře veskrze malé a pouze z medicínských účelů – je jednoznačným triumfem. Poskočil také nejvýrazněji – o 5 procentních bodů. Zisk postu primátora pro Zdeňka Hřiba navíc pro Piráty znamená, že Praha prostě není zakrnělá, je ideálním rejdištěm pro jejich lebky se skříženými hnáty, není ani konzervativní. Přechází „bez uzardění“ z rukou ANO do rukou Pirátů.
Podobně jako u Babiše, který své hnutí založil před sedmi lety, jsou Piráti, i když jejich založení je spjaté s rokem 2009, stále silou relativně novou. Babiš dokázal v první vlně integrovat široké spektrum osobností s myšlenkou „řídit zemi jako firmu“.
Generačně protestní Piráti mají oproti Babišovi ve svém genomu překvapivě více podezíravosti, s jakou se stavějí k věkově i profesně odlišným kulturním projevům, jež nese jistou míru sektářství (viz odmítnutí kandidatury Jana Rumla do senátu). Jejich pirátská „kultura transparentnosti“ je sice vnímána obvykle pozitivně, ale znamená často výklady, za něž by se nemusel stydět lecjaký jezuita. Výrazně je berou jejich vrstevníci, méně lidé, kteří se již vydováděli.
Typologicky je premiér Babiš podporován skupinami lidí, kteří mají profil podnikatele, ale upřednostňují ho zejména ti, kteří mají „výše do žlabu“– jde o skupiny spíše obyvatelstva, kteří již nejsou přesvědčeni, že se dokáží o vše bezproblémově postarat. Jde o lidi starší, profilově často překonávající hranici tzv. produktivity. Babiš si toho je velmi přesně vědom, když zlevňuje jízdenky, nabízí nemocenskou první tři dny a posiluje trafiky, promiňte - státní službu. Pilíře této moci by se dalo najít v heslu, že „bližší je košile, než kabát“. Prvky solidarity by se tu jistě také daly najít, koroze morální profilu se ale navzdory kauze Čapí hnízdo stále nekoná. Skoro by se dalo říct, že tu platí to politicky nekorektní: Jděte už s tou pravdou a láskou… (víte kam!).
Tím třetím vzadu je Tomio Okamura. Najdeme mezi jeho stoupenci lidi na pokraji sociálního vyloučení, ne-li přímo vyloučené (co ovšem mají kapacitu jít volit, ti co nevolí to nejsou), zároveň ale hluboce nespokojení se svým životním osudem. Pamatuji si, jaký šok jsem měl, když mi můj dávný známý, advokát ukázal svůj volební lístek, kde napsal: „Tomio, vykydejte už konečně z České republiky ten Havlův hnůj!“ Tomio Okamura svou kulturou radikální protestu proti elitám českým i těm evropským, by se dal zařadit mezi extrémisty, kdyby to zrovna nebyl váš soused, nebo třeba aktivní manažer, který vám zrovna dává práci, že? Analytici STEM upozorňují, že má Okamurab podle grafu „rozporné hodnocená“. Vyneslo jej „spíše váhavé pozitivní hodnocení více než třetiny obyvatel“, pro „celou třetinu jiných obyvatel je však zcela nepřijatelný“. To není v zásadě nic nového, tato charakteristika se pouze upevňuje, je v „tomto roce stabilní“.
Pro zájemce na další kritéria odkazuji na web agentury STEM, jež ovšem nenabízí trochu více vhledu do kuchyně takových průzkumů. Rozhodně je ale klíčové, že ani dílčí problémy, neřku-li skutečné problémy, s nimiž se vládnoucí garnitura zejména kolem premiéra Babiše potýká, nezkalila nic v přesvědčení, že jde o člověka na svém místě. Přízni se těší i jeho někteří ministři, z nichž ministr dopravy Dan Ťok a ministr životního prostředí Richard Brabec, patří ke špičce, ii když agentura upozorňuje, že „nejsou nováčky“ a „veřejnost je již delší dobu zná“.
Z první sedmičky ale zmizeli ti, co tam, ještě v červnu byli: Jaroslav Faltýnek (ANO), Petr Fiala (ODS) a Vojtěch Filip (KSČM). Naopak se tam nově objevila ministryně financí Alena Schillerové a ministra zdravotnictví Adam Vojtěch. U obou je „patrný potenciál pro příznivé hodnocení“.
(Závěrem uveďme, že jde výzkum reprezentativní, byl proveden na souboru obyvatel České republiky starších 18 let byl proveden ve dnech 9. až 24. října 2018, tedy bezprostředně po komunálních a senátních volbách. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru, tedy pro své charakteristiky - obvykle věku, skupiny, profese, pohlaví apod. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů. To je vždy lepší, než když se dělá výzkum bleskový, kde po telefonu mluví několik zmatených jedinců, jejichž počet je mizivý a nedosahuje často ani 300.)
Zdroj: agentura STEM
Popularita politiků je vždy ošemetná věc. Jednou jsi dole, jednou nahoře. Jenže poslední výzkum agentury STEM, o popularitě českých politiků, jenž byl dnes agenturou STEM zveřejněn, jasně ukázal, že nahoře jsou v zásadě tři: Andrej Babiš, Ivan Bartoš a Tomio Okamura. Každý je určitou měrou pro někoho přijatelný, pro někoho ale zároveň nepřijatelný. Dalo by se říct, že česká společnost se podobá těmto třem lídrům? Podívejme se na některé detaily, které máme tendenci zanedbávat.
Předně, všichni tři si polepšili. A všichni jsou vlastně politici protestní. První je z 50 procenty premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, jehož „určité oslabování jeho popularity, patrné v první polovině roku, se zastavilo“, uvádí STEM ve své zprávě. Podnikatel Babiš je obecně „nejlépe hodnoceným politikem“, příznivě jej hodnotí polovina občanů, ovšem polovina jej zároveň hodnotí negativně.
Pro Babiše je ovšem „důležitá podpora v menších obcích a u starších občanů“. Stručně řečeno, města jsou „zpovykovanější“, žije tu vysoká koncentrace lidí movitých, kteří si mohou dovolit ten luxus dávat přednost Babišovu typovému i osobnostnímu protikladu, totiž předsedovi Pirátů Ivanovi Bartošovi. A tady je zajímavá otočka...
Pirát Bartoš nedosahuje tak vysoké popularity, nicméně 41 procento pro nekonformního politika, který nosí extravagantní účes, pouští si na svých akcích hlučné techno a občas si dá i nějaký ten joint – samozřejmě v míře veskrze malé a pouze z medicínských účelů – je jednoznačným triumfem. Poskočil také nejvýrazněji – o 5 procentních bodů. Zisk postu primátora pro Zdeňka Hřiba navíc pro Piráty znamená, že Praha prostě není zakrnělá, je ideálním rejdištěm pro jejich lebky se skříženými hnáty, není ani konzervativní. Přechází „bez uzardění“ z rukou ANO do rukou Pirátů.
Generačně protestní Piráti mají oproti Babišovi ve svém genomu překvapivě více podezíravosti, s jakou se stavějí k věkově i profesně odlišným kulturním projevům, jež nese jistou míru sektářství (viz odmítnutí kandidatury Jana Rumla do senátu). Jejich pirátská „kultura transparentnosti“ je sice vnímána obvykle pozitivně, ale znamená často výklady, za něž by se nemusel stydět lecjaký jezuita. Výrazně je berou jejich vrstevníci, méně lidé, kteří se již vydováděli.
Typologicky je premiér Babiš podporován skupinami lidí, kteří mají profil podnikatele, ale upřednostňují ho zejména ti, kteří mají „výše do žlabu“– jde o skupiny spíše obyvatelstva, kteří již nejsou přesvědčeni, že se dokáží o vše bezproblémově postarat. Jde o lidi starší, profilově často překonávající hranici tzv. produktivity. Babiš si toho je velmi přesně vědom, když zlevňuje jízdenky, nabízí nemocenskou první tři dny a posiluje trafiky, promiňte - státní službu. Pilíře této moci by se dalo najít v heslu, že „bližší je košile, než kabát“. Prvky solidarity by se tu jistě také daly najít, koroze morální profilu se ale navzdory kauze Čapí hnízdo stále nekoná. Skoro by se dalo říct, že tu platí to politicky nekorektní: Jděte už s tou pravdou a láskou… (víte kam!).
Tím třetím vzadu je Tomio Okamura. Najdeme mezi jeho stoupenci lidi na pokraji sociálního vyloučení, ne-li přímo vyloučené (co ovšem mají kapacitu jít volit, ti co nevolí to nejsou), zároveň ale hluboce nespokojení se svým životním osudem. Pamatuji si, jaký šok jsem měl, když mi můj dávný známý, advokát ukázal svůj volební lístek, kde napsal: „Tomio, vykydejte už konečně z České republiky ten Havlův hnůj!“ Tomio Okamura svou kulturou radikální protestu proti elitám českým i těm evropským, by se dal zařadit mezi extrémisty, kdyby to zrovna nebyl váš soused, nebo třeba aktivní manažer, který vám zrovna dává práci, že? Analytici STEM upozorňují, že má Okamurab podle grafu „rozporné hodnocená“. Vyneslo jej „spíše váhavé pozitivní hodnocení více než třetiny obyvatel“, pro „celou třetinu jiných obyvatel je však zcela nepřijatelný“. To není v zásadě nic nového, tato charakteristika se pouze upevňuje, je v „tomto roce stabilní“.
Z první sedmičky ale zmizeli ti, co tam, ještě v červnu byli: Jaroslav Faltýnek (ANO), Petr Fiala (ODS) a Vojtěch Filip (KSČM). Naopak se tam nově objevila ministryně financí Alena Schillerové a ministra zdravotnictví Adam Vojtěch. U obou je „patrný potenciál pro příznivé hodnocení“.
(Závěrem uveďme, že jde výzkum reprezentativní, byl proveden na souboru obyvatel České republiky starších 18 let byl proveden ve dnech 9. až 24. října 2018, tedy bezprostředně po komunálních a senátních volbách. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru, tedy pro své charakteristiky - obvykle věku, skupiny, profese, pohlaví apod. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů. To je vždy lepší, než když se dělá výzkum bleskový, kde po telefonu mluví několik zmatených jedinců, jejichž počet je mizivý a nedosahuje často ani 300.)
Politici s nejvyšším podílem příznivých hodnocení v říjnu 2018
„Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“
Zdroj: agentura STEM
Žádné komentáře:
Okomentovat