Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem je pouze naoko. Prezidentu Porošenkovi nejde o válku, ale o vítězství ve volbách, říká v rozhovoru pro EZ analytik Žarichin

> politik > zahraniční > Ukrajina/Rusko > rozhovor vyšel na EuroZprávy.cz, dne 27. listopadu 2018.

Ukrajinské prezidentské volby jedou naplno. A to navzdory skutečnosti, že včerejší vyhlášení stanného práva na Ukrajině doprovodilo oficiální vyhlášení kampaně od 31. prosince. Volby, stanovené na 31. března, totiž začaly již letos v létě. Součástí těchto voleb je i současná eskalace napětí, která vyvolává silné emocionální reakce, jež vyhovují prezidentu Petro Porošenkovi, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz ruský politolog Vladimir Žarichin.

Krizová situace, jež vypukla srážkou ukrajinských a ruských lodí v Krečském průlivu, je možná poslední politickou šancí pro prezidenta Porošenka, který u ukrajinské veřejnosti silně ztrácí. „Prezident Porošenko jistě není jediným prezidentem na světě, který chce být zvolen,“ míní ruský politolog Vladimír Žarichin, zástupce ředitele Institutu Společenství nezávislých států (SNS). „Ale má jednu zvláštnost,“ tvrdí. „Porošenko je mistrem v negativním hodnocení mezi volič,“ dodává. negativní názor na něj má až 82 procent voličů.

V takové situaci, hodnotí Žarichin pro EuroZprávy.cz, nezbývá Porošenkovi nic jiného, než jít cestou „malých provokací“. Od včerejšího vyhlášení ukrajinským parlamentem se může volební mašinérie rozjet naplno. Prezident Porošenko si dal velmi záležet na tom, aby stanné právo nenavrhl na celých 60 dní, ale pouze na 30, čímž chtěl vzít vítr z plachet právě těm, kteří ho již předtím obviňovali z úmyslu prezidentské volby kompletně zrušit. Zatím tak neučinil, to se ale může změnit. Dříve nebo později. Omezení občanských práv a svobody slova nahrává zvyšování vlasteneckých nálad a tužení bojového ducha.

Podle ukrajinského politologa Viktora Neboženka rozhodně Porošenko neusiluje o to, aby se prezidentské volby konaly na východě Ukrajiny, řekl v rozhovoru pro UkrLife. Na mapě Ukrajiny je jasně vidět, že regiony, kde měl nejnižší podporu, jsou právě ty, které jsou nejvíce vystaveny válečným útrapám. „To nejjednodušší, co může Porošenko udělat, je provézt volby pouze tam, kde se mu to hodí,“ míní Neboženko. Politolog se domnívá, že Porošenko sází zejména na voličce západní Ukrajiny, kteří jsou nejpatriotičtější. Současně může být na jihovýchodě hlasování zcela zrušeno pod záminkou vyhlášenéhostanného práva. Prezidentská konkurenta Julia Tymošenková má na rozdíl od ostatních kandidátů poměrně rovnoměrnou podporu ve všech regionech.

Alexej Martynov, ředitel nevládního ruského Institutu nejnovějších států se domnívá, že Porošenkem jsou všichni Ukrajinci již unaveni: od elit až po obyčejné Ukrajince. „Šance vyhrát příští volby jsou velmi pochybné,“ cituje Martynova ruská Federální zpravodajská agentura (FAN). Jednou z možností, jak politický stav zvrátit, by bylo kompletní zrušení voleb. Jakmile by Porošenko zjistil, že by nemohl za „žádných okolností“ vyhrát – řešením by bylo prodloužení stanného práva. Připomíná, že Moskva považuje Porošenka, přezdívaného také pro svůj cukrovinkový byznys „čokoládový král“, stále za přijatelnějšího oligarchu, který „dokáže klamat Moskvu i Washington“. Oproti tomu kontroverzní „plynovou princeznu“ Tymošenkovou, proslavenou svým bojem s byrokracií a soudním verdiktem, jenž ji poslal na osm let do vězení, zkouší alespoň polepit tím, že ve skutečnosti „miluje Moskvu“.

Na čele nynějších výzkumů stojí Porošenkova konkurentka, bývalá premiérka Julia Tymošenková, a předsedkyně všeukrajinskké strany Vlast, zatím pevně. Nemá sice takové administrativní zázemí a média, jež mu hrají na ruku jako Porošenko, ale její hodnocení ve výzkumech je vysoké: kyjevský nezávislý institut sociálních výzkumů Sofia jí naměřil v posledním listopadovém výzkumu rekordních: 20, 3 procenta, výzkumný ústav Sociopolis dokonce 21, 8 procent. Její hvězda stoupá od léta, kdy její skóre dosahovalo ještě 16 procent.

Oproti tomu Porošenko zůstává stabilně až na ocasu první pětice vážných kandidátů, když se jeho popularita pohybuje mezi 8-14 procenty. Přímou konkurencí mu je trojice kandidátů: Anatolyj Hricenko, bývalý ministr obrany stojící na čele Občanské pozice, Jurij Bojko, bývalý vicepremiér a ministr paliv a energie, spolupředseda Opozičního bloku, dokonce i populární herec Vladimír Zelenskij je na tom lépe. O prsa s ním zápasí ale i Svjatoslav Vakarčuk, politický aktivista, autor hymny Majdanu. Třicítka prezidentských kandidátů, jež se může ale rozrůst až na ohromující číslo padesát, bude patrně naprosto rekordním v dějinách Ukrajiny.

Faktor, který má značnou váhu v ukrajinské společnosti, není ani tak „nedostatek svobody a demokracie“, míní analytici, ale faktor „strachu z války“. Podle ukrajinské agentury Rating, se například pokračující války v Donbasu bojí 64 procent občanů, pouhá 3 procenta si stěžují na nedostatek občanské svobody.

Ekonom Viktor Skraszewski zveřejnil mapu voličů Porošenka v posledních prezidentských volbách. Ukázalo se, že až vstoupí v platnost dne 28. dubna stanné právo, vyhlášené do 27. prosince, bude to právěve většině oblastí, v nichž měl Porošenko méně než 50 procent voličů při posledních volbách v roce 2014.