„Paráda,“ píše Trump. Mohla by se Severní Korea stát Vietnamem? Proč vlastně ne, kdyby… uvažuje německý list

> politika > USA/Korea > text vyšel na EuroZprávy, dne 27. února 2019.

Ve středu ráno přišel americký prezident Donald Trump s tweetovou zprávou. Agentury, které ji převzaly, citovaly slova o „kvetoucím Vietnamu“, jemuž by se Severní Korea mohla podobat, pokud by „denuklearizovala“. Potenciál je to „fantastický, skvělá příležitost“ pro „mého přítele Kim Čong-una“, napsal Trump. Měl by se Vietnam stá modelem pro Severní Koreu? ptá se německý konzervativní list Frankfurter Allgemeine Zeitung.

„Vietnam kvete jako nemnoho jiných míst. Severní Korea by byla velmi rychle stejná, kdyby denuklearizovala. Potenciál je PARÁDNÍ, skvělá příležitost, jako téměř nikdy jindy v historii, pro mého přítele Kim Čong-una. Budeme to vidět docela brzy – velmi zajímavé,“ napsal ve svém vzkazu na twitteru prezident Donald Trump ze svého hotelu v Hanoji.

Paralely mezi Vietnamem a Severní Koreou – jsou skoro „dvojčata“

Tweet tak byl přátelským gestem vůči hostitelům, neboť středa není pouze dnem, kdy se Trump po svém historickém summitu v Singapuru před osmi měsíci setká se „svým přítelem“, ale byl to podle Tilla Fähnderse, politického zpravodaje listu, jenž se nachází v Hanoji, také okamžikem, aby poděkoval vietnamskému vedení. Na prvním místě zejména vietnamskému prezidentu Nguyễnu Phú Trọngovi, který projevil ochotu vůbec uspořádat summit.

„Ale samozřejmě to bylo také poselství svému partnerovi Kim Čong-unovi. Koneckonců to nebylo poprvé, kdy Američané podporovali vietnamský model pro severní Koreu. Minulý rok americký ministr zahraničí Mike Pompeo řekl něco podobného. Je to velmi svůdná analogie, jež také sehrála roli v Hanoji, vybrané za hostitele pro toto druhé setkání. Neboť paralely mezi těmito dvěma státy jsou nápadné,“ píše německý list.

Protože, pokud by měla Severní Korea „dvojče“, by to zcela jistě Vietnam, cituje autor ruského koreanistu Andreje Lankova. Země mají totiž „stejnou velikost a byly po staletí ovlivňovány Čínou“, její kulturou a konfucianismem. Obě byly později kolonizovány cizími mocnostmi. Vznik komunismu u nich později vedl k válce a rozdělení na sever a jih – v obou zemích.

„Ale poté se tyto státy rozvinuly v různých směrech,“ připomíná konzervativní deník. „V době soupeření mezi Ruskem a Čínou, zaujala Severní Korea neutrální postavení, zatímco Vietnam se připojil do Sovětského svazu,“ upřesňuje. Dalším novým typem odcizení bylo v 80. letech vietnamské ekonomické otevření a sblížení s Jižní Koreou.

V následujících 30 letech se ekonomická výkonnost Vietnamu zvýšila přibližně třicetkrát. „Mnoho Vietnamců má dnes sice skromnou prosperitu, zatímco Severokorejci žijí v chudobě,“ popisuje autor rozdíly. Od obnovení vztahů a návštěv prezidenta Billa Clintona v roce 2000 se Vietnam navíc stále více a více přibližoval k Americe. „Většina vietnamských exportů jde dnes do Ameriky. Pokud jde o Čínu, bývalí váleční soupeří se dokonce vojensky sblížili,“ dodává.

Jak to ale vidí Kim-Čong-un? Bude v Hanoji dále než Trump, až do soboty

Součástí analogie jsou ale i jiné analogie, o nichž Američané moc nemluví, ale existují v obou státech. Vietnam je podobně jako Severní Korea i nadále „represivní politický systém“, a během tohoto vrcholného summitu jsou „vietnamští disidenti a kritici režimu“ pod naprostou kontrolou. Existuje i přísná cenzura. Jednotlivým korespondentům v oblasti, připomíná autor, bylo důrazně připomenuto, že mají „právo podávat zprávy o samotném summitu“, ale pokud možno se „vyhnout tomu, aby psali a publikovali zprávy o irelevantních a citlivých tématech“, stálo v e-mailu vietnamského ministerstva zahraničních věcí.

Není to možná zcela úmyslné, ale vietnamském poselství tohoto summitu je rovněž skutečnost, že Washington by mohl mít jen malý zájem o „změnu režimu“, pokud by Severní Korea prokázala svou ochotu otevřít se a opustit svůj jaderný program.

Analogie mají totiž i své limity, neboť Vietnam nikdy neměl jaderné zbraně. „Vietnamský politický systém je založen na rozhodování v rámci kolektivu vedeného vládnoucí komunistickou stranou. Severní Korea na druhé straně žije ovšem pod brutální dynastií, která od lidi vyžaduje božské uctívání,“ soudí německý korespondent v jihovýchodní Asii.

Symbolika, o niž ve Vietnamu usiluje Kim Čong-un, se ale poněkud vymyká z toho, s čím ji spojil Donald Trump. Kim při své šedesátihodinové cestě vlakem vzpomínal na návštěvy svého dědečka Kim Ir-sena ve Vietnamu v letech 1958 a 1964. „Jednalo se o vrcholné období socialistického bratrství obou dvojčat.

To později vedlo dokonce k tomu, že Severní Korea posílala vlastní vojáky proti Americe ve vietnamské válce (zatímco jihokorejští vojáci bojovali na straně jižního Vietnamu a Ameriky),“ podtrhuje německý list. Použití severokorejských stíhacích pilotů zůstalo dlouhá léta tajemstvím, dokud je Vietnam konečně poprvé v roce 1966 nepotvrdil.

Pro korejského vládce Kim Čong-una je Vietnam je pravděpodobně „více než jen hostitel a možný modelem“. Ukazuje to již tím, že v zemi zůstane mnohem déle než pouze ve středu a ve čtvrtek. Jak oznámila severokorejská státní agentura KNCA, Kim Čong-un zůstane dokonce až do soboty. „Nicméně, na rozdíl od Singapuru před osmi měsíci , kde podnikl noční výlet na prohlídky památek, bude Kim Čong-un v Hanoji spíše vzácný,“ tvrdí zpravodaj listu.