Rezignace Džaváda Zarífa, íránského ministra zahraničí, vyvolává velké otázky, ale přináší jen málo odpovědí. Je zatím příliš brzy, abychom znali přesné důvody, které ho vedly k tomu, že rezignoval. Vzhledem k neprůhlednému íránskému mocenskému systému je možné, že skutečný důvod nebude nikdy znám, píše britský internetový portál Middle East Eye.
Íránský ministr zahraničí oznámil svou rezignaci pozdě večer v pondělí na Instagramu. Slova Zarífa, že se ospravedlňuje za „nedostatky“ během svého funkčního období ve funkci ministra jsou „záhadná“, soudí v komentáři Marco Carnelos, bývalý italský diplomat, který do listopadu 2017 sloužil jako italský velvyslanec v Íránu. „Jsou neobvyklé pro tak vysoce postaveného íránského úředníka,“ míní. Jistým návodem může být ale již fakt, že vzkaz publikoval právě na sociální síti Instagramu, který Írán neblokuje.
Zárifovo varování může znít: okno pro dialog je uzavřeno!
K rezignace ale ještě ve skutečnosti nedošlo, připomíná Middle East Eye, neboť musí být ještě schválena íránským prezidentem, Hassanem Rúháním. Je možné, že rozhodnutí Zarífa odstoupit je „chytrá věc“, míní komentátor, který se domnívá, že s ní mohl „souhlasil i samotný prezident“. Důvodem by podle něho mohla být snaha „překonat zjevně obtížnou politickou situaci v Íránu“, která je silně poznamenána „intenzivním vnitřním bojem o moc“. Při pondělní návštěvě syrského prezidenta Bašára al-Asada v Teheránu, jenž se setkal s nejvyšším duchovním vůdcem ajátolláhem Alí Chmeneím, ale ministr Zaríf chyběl.
Zaríf, který byl nejvyšším úředníkem, který pracoval na zlepšení vztahů mezi islámskou republikou a západními zeměmi, zejména Spojenými státy americkými, se zasloužil zvláště na úspěchu vídeňské jaderné dohody ze 14. července 2015, známou jako JCPOA, respektive Joint Comprehensive Plan of Action (Společný komplexní akční plán). Díky této smlouvě se Írán dohodl na omezení jaderného programu výměnou za zrušení mezinárodních sankcí.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, že se v květnu z této dohody, jíž připravila předchozí administrativa Baracka Obamy, vyváže, zasáhla podle Carnelose zejména íránského ministra zahraničí. „Není těžké si představit, jak silnému vnitřnímu tlaku byl Zaríf vystaven, když Trump ve Washingtonu oznámil záměr vystoupit z JCPOA,“ píše komentátor. „Íránský nejvyšší vůdce ajátolláh Alí Chameneí, byl vždy skeptický k vyhlídce na příchod k trvalé dohodě s USA, ale nakonec přijal myšlenku vyjednávání s Washingtonem, založenou především na ujištění Zárifa, že sankce by se měly odstranit,“ vysvětluje.
Tyto naděje se ukázaly jako falešné, kdy Spojené státy opustily dohodu a zavedly opět sankce proti Íránu. Zvyšující se napětí bylo v minulém týdnu cítit ještě zřetelněji, když Američané uspořádali ve Varšavě vrcholný summit, který se zaměřil na potlačování íránského vlivu na Středním Východě. Podle komentátora může Zárífova demise znamenat varování pro Západ a celé mezinárodní společenství, že „okno pro dialog“ je uzavřeno a „íránská trpělivost“ je u konce.
Zaríf a Rúhání: pouze nastrčení lidé zkorumpované náboženské mafie!
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve svém tweetu zaznamenal Zarífovu rezignaci slovy, že americká politika vůči Íránu „zůstane nezměněna“ a na adresu Zarífa a Rúháního napsal: „On [Džavád Zaríf] a Hassan Rúhání jsou pouze nastrčení lidé zkorumpované náboženské mafie.“
V poslední době navíc narůstaly ale i další „záporné signály“, mezi něž autor zejména počítá sebevražedný bombový útok ve východním Íránu na sbor Íránských revolučních gard (IRGC), při němž 13. února zahynulo 27 důstojníků a 13 bylo zraněno.
Útok v provincii Sístán a Balúčistán, nacházející se nedaleko íránské hranice s Pákistánem, se zaměřil na autobus se členy IRGC. K zodpovědnost za útok se přihlásila militantní salafistická skupina Džajš al-Adl (Armáda spravedlnosti), jež má základnu v Pákistánu. V loňském roce tato skupina unesla 14 členů bezpečnostních sil a vyzvala k propuštění sunnitských učenců a politických vězňů. „Tento incident měl všechny rysy záměrné provokace, zaměřené na vyvolání íránské reakce,“ píše Middle East Eye. „Představitelé ve Washingtonu, Tel Avívu a Rijádu přesně počítaly s přehnanou íránskou reakcí, aby ospravedlnili svůj jasný záměr podpořit změnu režimu v Teheránu,“ upřesňuje komentátor. Íránský režim v první reakci na bombový útok ohlásil, že „děti íránského národa se budou mstít za krev mučedníků tohoto incidentu“.
Mohlo by to být tak, soudí komentátor, že Zaríf, který byl „nejsilnějším podporovatelem strategického omezení“ se snažil o to, aby Írán nereagoval nepřiměřeně. „V tomto kontextu může rezignace ministra zahraničí symbolizovat porážku ve vnitřním boji o moc, přičemž vrchu dosáhly radikálnější prvky íránského režimu, jakými jsou právě IRGC,“ uzavírá komentář Marco Carnelos v Middle East Eye.
Žádné komentáře:
Okomentovat