Až do časného pondělního večera nevěděl v Londýně nikdo kromě Downing Street, zda a kdy vůbec odletěla Theresa Mayová do Štrasburku. Premiérka se pokouší o poslední ústupky od Evropské unie v době, kdy je ve Velké Británii, vyšponované do hysterie, politická debata v hodině jedenácté, respektive, za pět minut dvanáct, píše německý liberálně-levicový list Süddeutsche Zeitung.
Britská premiérka se snaží o poslední ústupky. „Je však více než sporné,“ píše v komentáři Cathrin Kahlweitová z Londýna, „zda se jí ve večerních hodinách podaří uspět v Dolní komoře.“ Zastánci tvrdé linie mezi fanoušky brexitu vždy zdůrazňovali, že se chystá učinit „rozhodující kompromisy“ těsně před koncem zápasu. Premiérka Mayová chce prostě „prodat výsledky“. Může to být ale také „zoufalý výprodej“.
To poselství, které chce dnes voličům a poslancům doma sdělit, je asi následující: Bojovala jsem, dokud jsem mohla, splnila jsem vše, co mi bylo zadáno, jak jsem nejlépe mohla. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker k tomu sekundoval směrem k tvrdým brexitářům, že toto je ta „poslední nabídka“ z Bruselu, jakou bylo možné ještě vůbec získat.
Podle komentátorky listu má ale kalkulace Mayové dvě zásadní slabiny. Na jedné straně je časový tlak nesmírný, ale ona „jedenáctá hodina“, poslední možná hodina pro dohodu, ještě „nebyla dosažena“. „Je sice pravda, že úterní Dolní komora hlasuje o odstoupení od smlouvy,“ připomíná Süddeutsche Zeitung, ale i když to zní cynicky, „zbývají ještě dva týdny do stanoveného termínu a summit EU stále čeká.“ Rezolutní odpůrci smlouvy, kterou Theresa Mayová vyjednala, zejména kvůli irské pojistce, kterou obhajují, mohou stále hrát svůj „poker“.
Vyhrají „zlé úmysly“, nebo společný „budoucí sen“?
Existují přitom tři hlavní výtky vůči kompromisu, který Mayová vyjednala. Společná deklarace, jež by mohla vyjmout na nějaký čas Severní Irsko z jednotného trhu, není v tomto okamžiku ničím jiným, než ze strany Londýna „vyjádřenou ochotou“. Soudní arbitráž, která by musela být svolána, pokud by EU podle Britů nespolupracovala v případě jednání o budoucích vztazích, zvláště jednalo-li by se o „úmyslné zpoždění“; shoda, stejně tak neřestná jako rozvážná, se zdá být také „elegantní myšlenkou“.
Advokáti, upozorňuje komentátorka, ale oprávněně namítají, že termín „in bad fait“ (se „zlým úmyslem“) jsou při politických jednáních spíše otázkou politické interpretace, nikoliv právní. Navíc Evropský soudní dvůr (ECJ) má „poslední slovo“ ve všech otázkách, jež EU týkají.
Má to ale jeden háček: tyto „technické prostředky“ nejsou stále k dispozici, což Dolní komora požaduje a nazývá jako „Malthousovým kompromisem“ (podle konzervativního britského poslance Kita Malthouse) ve smyslu „alternativního řešení“. V podstatě se ale jedná, i kdyby Velká Británie a EU se dohodli na společných principech, toliko o „budoucí sen“.
V londýnském parlamentu se bude to, co premiérka Mayová nazývá „právní deklarace nezbytné ke smlouvě o odchodu“, toto úterý buď odloženo, posouzeno, diskutováno, odmítnuto nebo rozjednáno „tady i tam“. „Otázka, zda v Dolní komoře (premiérka) zvítězí navečer s výsledkem ze Štrasburku, je více než pochybné,“ míní Süddeutsche Zeitung.
Mayové „nový návrh“ britskou Dolní komorou „nepoletí“
Kritika, která přicházela od konzervativců a severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), dávala na srozuměnou, že poslanecké ohlasy k takovému výsledku byly „velmi, velmi skeptické“. Jeden ze znalců politických poměrů řekl německé komentátorce, že - „this won´t fly“ (to nepoletí), což je výraz pro české sdělení „to neprojde“.
„Nakonec, navzdory všem taktickým a strategickým úvahám v Poslanecké sněmovně, bude záležet na tom, zda britští poslanci uvěří, že samotná dohoda o odchodu, spolu s pojistkou pro Severní Irsko, je životaschopným řešením,“ uzavírá Cathrin Kahlweitová v komentáři pro německý liberálně-levicový list Süddeutsche Zeitung.
Žádné komentáře:
Okomentovat