Andula Sedláčková, herečka

úterý 8. června 2021

Británie zavedla vůči Evropanům novou politiku. Večerník Le Monde jí říká: xenofobie blízkosti

> politika > Velká Británie > Evropská unie > brexit

Navzdory tomu, že tuto skutečnost poněkud maskovala kovidová krize, ukončení volného pobytu mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií se stalo tvrdou realitou. Evropská pevnina čelí zpřísnění britských migračních opatření, a Velká Británie aplikuje od 1. ledna letošního roku vůči Evropě politiku „xenofobie blízkosti“.

Italské, španělské nebo francouzské chůvy byly zatčeny, když vystoupily z letadla na Heathrow nebo Gatwicku a byly umístěny do „zadržovacích středisek“ - a poté byly poslány zpět do své země. Poláci, Bulhaři a Rumuni se vracejí, protože byli podezřelí z toho, že v zemi hledají práci. Pro občany Evropské unie (EU) nyní vypadá brexit jako jeden neúprosný celní úřad, píše ve svém editorialu francouzský večerník Le Monde.

Jenom v prvním čtvrtletí bylo z Londýn vráceno zpět 3 294 evropských občanů a přibližně třicet z nich bylo bylo umístěno do „zadržovacích prostor“. Evropané, kteří se chtějí dostat do Británie, nyní musí získat pracovní vízum, aby se mohli usadit ve Velké Británii, což je pravidlo důsledně prosazované. Počet osob, které byly vystaveny těmto kontrolám a opatřením, je šestkrát více než ve stejném období roku 2020.

Od zavedení brexitu, počínaje 1. lednem 2021, vyžaduje práce a usazení ve Velké Británii vízum, které se vydává pouze držitelům nabídky práce, jejíž plat není menší než 2 500 euro měsíčně. Není to až tak velké překvapení, píše se v editorialu, protože konec svobody pohybu byl vůbec prvním argumentem, který požadovali příznivci brexitu již během referenda v roce 2016. Opakoval to i nynější premiér Boris Johnson, jehož úspěšný slogan „převezměme kontrolu“ nalezl v zemi příznivé echo.

Zatímco Evropané, kteří se ucházejí o práci ve Spojeném království, jsou vydáni na milost a nemilost britskému celníkovi, ostatní občané EU, kteří se již za kanálem La Manche usadili, potřebují vytvořit hromady dokumentů k tomu, aby získali statut rezidenta. Do 30. června, což je nejzazší termín, je to více než 300 000 případů z celkového počtu 5,4 milionu žadatelů. „Stovky tisíc Evropanů žijících v zahraničí riskují, že se ocitnou v nejisté právní situaci, jako občané Evropy. Ti v EU - kteří o nic nepožádali - ani Britové, jejichž svoboda pohybu a usazování na kontinentu je symetricky omezena, se nyní ocitli na prahu nevítaného teritoria a politické instrumentalizace jejich situace,“ píše Le Monde.

Evropští „přistěhovalci“ ve Velké Británii se ale podle francouzského večerníku stali především „figurkami britského politického spektra“ a vyloženě politickým „čipem pro vyjednávání v pokračujícím zúčtování brexitu“. „Špatné zacházení s Evropany těší velkou část voličů pana Johnsona, který to umí dobře zahrát,“ píše kriticky večerník. Silně se to podobá zprávě, kterou britská vláda zaslala dvaceti sedmi zemím Evropy, zatímco na jejím vlastním domácím stole zůstávají dosud obrovské nevyřešené politické a ekonomické spory – ať již se to týká Severního Irska, finančních služeb nebo rybolovu.

„Zkušenosti Evropanů ve Spojeném království jsou konkrétním příkladem obrovská regrese, kterou brexit představuje, vytvářející (téměř zapomenuté) bariéry mezi ekonomickými hráči a mezi občany,“ míní editorial listu, jenž uvnitř svého středečního vydání přináší k tématu i konkrétní reportáž. „Evropská unie ale nemá žádný důvod,“ domnívá se večerník, „aby se takovými manévry nechala zastrašit nebo aby umožňovala šikanování svých občanů.“

Francouzský liberálně-levicový večerník varuje „Nesmíme připustit, aby se britská vízová daň mezi zeměmi EU lišila.“ Evropa by podle něj neměla dovolit, aby byla využívána tato zhoubná „xenofobie blízkosti“, která vrací Evropu zpět ke svým „starým démonům“.

Žádné komentáře:

Okomentovat