Chystá se restart vztahů Evropy s Ruskem? Summit s Vladimirem Putinem, který se odehrál minulý týden v Ženevě, nastavuje šablonu pro způsob, jak jednání zahájit. Postup se nelíbí převážně zemím východní Evropy.
Návrh předložila Francie a Německo na poslední chvíli před evropským summitem, informují britské Financial Times.
Německo a Francie vyzvaly k užší spolupráci s Ruskem, aby mohly navázat na jednání s Moskvou na ženevském summitu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a prezidentem Vladimírem Putinem.
Diplomaté uvedli, že německá kancléřka Angela Merkelová chtěla, aby se vztahy obnovily s tím, že by byl prezident Putin opět pozván na summit Evropské unie (EU), tuto iniciativu podpořil i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Velvyslanci zastupující Berlín a Paříž na zasedání zároveň navrhli strategii pro nový vztah s Kremlem, podle informací z těchto diskusí.
Kancléřka Merkelová v několika posledních dnech konzultovala evropské spojence, mezi nimi francouzského prezidenta Macrona a italského premiéra Maria Draghiho, kteří oba k tomu tématu navštívili Berlín. Americký ministr zahraničí Antony Blinken byl v Berlíně tento týden na jednáních s německou vládou.
Počáteční diskuse mezi představiteli EU a Kremlu o různých návrzích již proběhla, mimo jiné právě o možnosti uskutečnit summit EU, který by zahrnul i prezidenta Putina. Kreml na žádost o komentář neodpověděl.
Německo je toho názoru, píší Financial Times, že summit Biden-Putin je vzorem pro oživení vztahů s Ruskem. Kancléřka Merkelová je s prezidentem Putinem pravidelně v kontaktu a zasazuje se o nalezení formátu, který by umožnil EU mluvit jedním hlasem o Rusku.
,,Bez ohledu na to, jak tvrdíme, musíme udržovat otevřené komunikační kanály, abychom mohli jasně vyjádřit své postoje a zájmy a poté zkoumat, zda lze najít nějaká řešení," řekla Merkelová před včerejším setkáním s americkým ministrem Blinkenem.
Vedoucí představitelé EU se na svém květnovém summitu dotkli budoucnosti ruských vztahů a uložili Evropské komisi, aby navrhla, jak postupovat. Francouzsko-německý návrh textu je však mnohem smířlivější než týdenní analýza Komise z minulého týdne, která varovala před „negativní spirálou“ ve vztazích mezi EU a Ruskem.
Navrhované znění znovu potvrdilo ochotu EU „selektivně jednat“ s Ruskem v oblastech společného zájmu. Témata zahrnují klima, Arktidu, zdraví, vesmír, boj proti terorismu a oblasti zahraniční politiky včetně Sýrie a Íránu.
Návrh přišel den poté, co kancléřka Merkelová promluvila s prezidentem Putinem ve společné výzvě u příležitosti 80 let od nacistické invaze do Sovětského svazu.
Během hovoru podle Kremlu „bylo zdůrazněno, že překonání vzájemného nepřátelství a dosažení usmíření mezi ruským a německým lidem mají zásadní význam pro poválečnou budoucnost Evropy a že zajištění bezpečnosti naší společnosti můj kontinent je nyní možný pouze společným úsilím“.
Jeden vysoký diplomat EU uvedl, že francouzsko-německá iniciativa způsobila mezi ostatními zeměmi EU znepokojení. Některé země v předvečer summitu vyjádřily frustraci ze zásahu na poslední chvíli. Dá se očekávat že proti budou pobaltské země a Polsko, které mají s Ruskem dlouhodobě špatně rozporuplné vztahy. ,,To není způsob, jak by se mělo zacházet s věcmi," řekl podle Financial Times jeden diplomat.
Vzácná porážka unáhlené diplomacie
Od ruské anexe Krymu EU žádný summit s prezidentem Putinem neuspořádala. Kancléřka Merkelová argumentovala, že EU přece ,,nemůže svůj vztah s Ruskem zakládat pouze na Bílém domu, jelikož Biden se kontakt snaží navázat". Její návrh podpořil francouzský prezident Emmanuel Macron, který tvrdil, že EU musí mít slovo v otázkách, jako je hromadění vojenských sil v jejím sousedství. Ale mnoho jiných evropských představitelů mělo pocit, že je to ,,zaslepený přístup".
>Návrh předložila Francie a Německo na poslední chvíli před evropským summitem, informují britské Financial Times.
Německo a Francie vyzvaly k užší spolupráci s Ruskem, aby mohly navázat na jednání s Moskvou na ženevském summitu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a prezidentem Vladimírem Putinem.
Diplomaté uvedli, že německá kancléřka Angela Merkelová chtěla, aby se vztahy obnovily s tím, že by byl prezident Putin opět pozván na summit Evropské unie (EU), tuto iniciativu podpořil i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Nová strategie, co kopíruje Bidena
Velvyslanci zastupující Berlín a Paříž na zasedání zároveň navrhli strategii pro nový vztah s Kremlem, podle informací z těchto diskusí.
Kancléřka Merkelová v několika posledních dnech konzultovala evropské spojence, mezi nimi francouzského prezidenta Macrona a italského premiéra Maria Draghiho, kteří oba k tomu tématu navštívili Berlín. Americký ministr zahraničí Antony Blinken byl v Berlíně tento týden na jednáních s německou vládou.
Počáteční diskuse mezi představiteli EU a Kremlu o různých návrzích již proběhla, mimo jiné právě o možnosti uskutečnit summit EU, který by zahrnul i prezidenta Putina. Kreml na žádost o komentář neodpověděl.
Německo je toho názoru, píší Financial Times, že summit Biden-Putin je vzorem pro oživení vztahů s Ruskem. Kancléřka Merkelová je s prezidentem Putinem pravidelně v kontaktu a zasazuje se o nalezení formátu, který by umožnil EU mluvit jedním hlasem o Rusku.
,,Bez ohledu na to, jak tvrdíme, musíme udržovat otevřené komunikační kanály, abychom mohli jasně vyjádřit své postoje a zájmy a poté zkoumat, zda lze najít nějaká řešení," řekla Merkelová před včerejším setkáním s americkým ministrem Blinkenem.
Vedoucí představitelé EU se na svém květnovém summitu dotkli budoucnosti ruských vztahů a uložili Evropské komisi, aby navrhla, jak postupovat. Francouzsko-německý návrh textu je však mnohem smířlivější než týdenní analýza Komise z minulého týdne, která varovala před „negativní spirálou“ ve vztazích mezi EU a Ruskem.
Navrhované znění znovu potvrdilo ochotu EU „selektivně jednat“ s Ruskem v oblastech společného zájmu. Témata zahrnují klima, Arktidu, zdraví, vesmír, boj proti terorismu a oblasti zahraniční politiky včetně Sýrie a Íránu.
Text rovněž zdůrazňuje, že je třeba, aby EU reagovala na „maligní aktivity“ Ruska, a vyzývá Brusel, aby vypracoval možnosti možných sankcí.
Návrh přišel den poté, co kancléřka Merkelová promluvila s prezidentem Putinem ve společné výzvě u příležitosti 80 let od nacistické invaze do Sovětského svazu.
Během hovoru podle Kremlu „bylo zdůrazněno, že překonání vzájemného nepřátelství a dosažení usmíření mezi ruským a německým lidem mají zásadní význam pro poválečnou budoucnost Evropy a že zajištění bezpečnosti naší společnosti můj kontinent je nyní možný pouze společným úsilím“.
Jeden vysoký diplomat EU uvedl, že francouzsko-německá iniciativa způsobila mezi ostatními zeměmi EU znepokojení. Některé země v předvečer summitu vyjádřily frustraci ze zásahu na poslední chvíli. Dá se očekávat že proti budou pobaltské země a Polsko, které mají s Ruskem dlouhodobě špatně rozporuplné vztahy. ,,To není způsob, jak by se mělo zacházet s věcmi," řekl podle Financial Times jeden diplomat.
Představitelé Evropské unie (EU) na svém jednání ze čtvrtka na pátek nakonec výzvu Německa a Francie k formálním jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem odmítli. Pro Angelu Merkelovou je to ,,vzácná veřejná porážka", soudí agentura Bloomberg.
Návrh byl odmítnut a vyřazen ze závěrečného komuniké po rozhovorech, které se protáhly až do pátečních ranních hodin. Diplomaté EU již dříve uvedli, že některé země východní Evropě jsou připraveny plán vetovat. ,,Přála bych si odvážnější krok," řekla na tiskové konferenci kancléřka Merkelová novinářům, když opouštěla místo summitu v Bruselu.
Od ruské anexe Krymu EU žádný summit s prezidentem Putinem neuspořádala. Kancléřka Merkelová argumentovala, že EU přece ,,nemůže svůj vztah s Ruskem zakládat pouze na Bílém domu, jelikož Biden se kontakt snaží navázat". Její návrh podpořil francouzský prezident Emmanuel Macron, který tvrdil, že EU musí mít slovo v otázkách, jako je hromadění vojenských sil v jejím sousedství. Ale mnoho jiných evropských představitelů mělo pocit, že je to ,,zaslepený přístup".
Lotyšský premiér Arturs Karins uvedl doslova. ,,Kreml rozumí pouze mocenské politice." Vedoucí představitelé EU zaujali vůči Rusku pevný postoj a uložili Evropské komisi, výkonné složce bloku, aby stanovila možnosti, jak reagovat na jakékoli další ,,škodlivé ruské akce a prozkoumala možnost dalších restriktivních opatření, včetně ekonomických sankcí".
,,Prezident Putin měl a nadále má zájem na uspořádání pracovních vztahů mezi Moskvou a Bruselem," řekl v pátek novinářům Dmitrij Peskov, mluvčí Kremlu, cituje agentura jeho slova. Moskva vnímá rozhodnutí evropského summitu „s lítostí“ a obvinila z odporu „takzvané mladé Evropany - pobaltské státy a Polsko“.
Německý návrh veřejně kritizoval také nizozemský premiér Mark Rutte, který novinářům řekl, že se s Putinem žádných jednání účastnit nehodlá. Rumunský prezident Klaus Iohannis uvedl, že je příliš brzy na rozhovor o summitu s Ruskem, estonská premiérka Kaja Kallasová dodala, že je překvapená, když zjistila, že tento bod je ,,dokonce na pořadu jednání".
,,Jsme bizarní," řekl ke způsobu argumentace francouzský prezident Macron. ,,Nechali jsme ostatní mluvit o kontrole zbraní na našem území a nejsme u stolu? To je zvláštní představa o moci,“ zvolal.
Konečné závěry summitu odstranily také odkaz na spolupráci s Moskvou v boji proti organizovanému zločinu, což je linie, která u některých delegací vedla k údivu a pozvednutému obočí vzhledem k ,,obviněním z kybernetických útoků podporovaných Ruskem, mimosoudních vražd a otravy a uvěznění hlavního disidenta Alexeje Navalného".
Bruselský summit EU se nakonec dohodl na „prozkoumání formátů a podmínek dialogu s Ruskem“.
Konečné závěry summitu odstranily také odkaz na spolupráci s Moskvou v boji proti organizovanému zločinu, což je linie, která u některých delegací vedla k údivu a pozvednutému obočí vzhledem k ,,obviněním z kybernetických útoků podporovaných Ruskem, mimosoudních vražd a otravy a uvěznění hlavního disidenta Alexeje Navalného".
Bruselský summit EU se nakonec dohodl na „prozkoumání formátů a podmínek dialogu s Ruskem“.
> Dokument se závěry speciálního summitu Evropské unie: ZDE.
Žádné komentáře:
Okomentovat