> geopolitika > Čína > ÚV KSČ > postavení Si Ťin-pchinga > Le Monde
Kdo by o tom chtěl pochybovat, má od této chvíle ve věci jasno: Si Ťin-pching bude nadále vést Čínu po 20. sjezdu Komunistické strany Číny, který se má sejít ve druhé polovině roku 2022. Generální tajemník a prezident Čínské lidové republiky (ČLR) vzešel nedávným plénem ÚV KSČ posílen, píše ve svém editorialu francouzský liberálně-levicový večerník Le Monde.
Sto let od založení k velkému skoku a dál
Co se ovšem důležité zaznamenat, je skutečnost, že prezident, jenž má za cíl „učinit z Číny v roce 2025 moderní zemi, dvakrát bohatší než v roce 2020“, a stanovit „cíl pro druhé století“, využil zároveň příležitosti, aby směrem ke Spojenýcm státům americkým vyslal signály, že Peking i nadále hodlá s Washingtonem „pokračovat v dialogu“.
Strana přijala „usnesení o hlavních úspěších dosažených od jejího založení v roce 1921“, čímž symbolicky učinila ze Si Ťin-pchinga muže, srovnatelného dějinně se zakladatelem Mao Ce-tungem. „Si Ťin-pching má nyní jasnou cestu, jak zůstat u moci,“ píše Le Monde. „Oficiálně strana pokračuje v reformě a otevírání se, které zahájil Teng Siao-pching po Maově smrti“, ale současně hodlá i revidovat negativní dopady a zneužívání, která tato reformní úsilí přineslo.
ÚV KSČ má zejména na mysli „zvýšení nerovnosti, korupci, ideologické nedbalosti“, které by podle usnesení mohlo být fatální, „kdyby to Si Ťin-pching neřešil od okamžiku, kdy se v roce 2012 dostal k moci“.
Za sto let od založení Komunistické strany Číny (KSČ) došlo v této zemi k zásadnímu přelomu. Usnesení ÚV KSČ k tomu říká: „Čínská komunistická strana a čínský lid slavnostně prohlašují ke zbytku světa, že čínský národ učinil velký skok, od národa který se stal národem prosperujícím a poté i národem mocným.“
Francouzský večerník poznamenává, že tato slova lze vnímat jako výraz názoru těch, kteří se „v posledních letech obávali jak totalitního, tak nacionalistického obratu v Číně“. Čtení tohoto plenárního závěru se ale vnímat i jiným způsobem, dodává večerník.
Peking chce s Washingtonem pokračovat v dialogu
Během posledních čtyř dnů totiž došlo ke dvěma událostem, které mají přímou souvislost s konáním ústředního výboru. „V noci ze středy 10. na čtvrtek 11. listopadu zveřejnily Spojené státy a Čína k překvapení všech společné prohlášení o boji proti globálnímu oteplování,“ píše Le Monde.
Americká média navíc přišla s tím odhalila, že prezidenti Joe Biden a Si Ťin-pching hodlají uspořádají virtuální summit, a to již pravděpodobně začátkem příštího týdne. Čínský prezident, který z důvodů koronární krize po celé dva roky neopustil své teritorium, vede diplomacii přes komunikační on-line videa.
„Buď se čínský prezident, který věděl, že o přijetí rezoluce již není pochyb, rozhodl bezodkladně poslat uklidňující zprávu do Washingtonu, nebo tato dvojitá zpráva měla uklidnit některé komunistické vůdce, kteří se obávají rostoucího napětí se Spojenými státy,“ píše editorial francouzského večerníku. „V obou případech je důsledek pro Západ stejný: Peking chce pokračovat v dialogu.“
Napětí kolem Tchaj-wanu trvá
A jak je to v případě Tchaj-wanu? Usnesení ÚV KSČ zní „spíše umírněné“.
Večerník Le Monde přemýšlí: „Nikde není řečeno, že sjednocení by nemělo být ponecháno budoucím generacím, jak již řekl Si Ťin-pching. Důraz je naopak kladen na modernizaci země a na stabilitu. Přesto vše nasvědčuje tomu, že válka rozpoutaná za znovusjednocení s Tchaj-wanem by tyto cíle mohla ohrozit.“
Riziko války, které napětí mezi Tchaj-wanem, Čínou a Spojenými státy vyvolává, je stále vysoké. Je víc než zřejmé, že Čína, jež je nyní mocným národem, se nevydává cestou demokracie. To není domněnka, ale fakt.
Západ ale nemá podle Le Monde jinou možnost, než „se pustit do dialogu s druhou největší světovou mocností, se zemí, jejíž triumfální komuniké doprovázejí pragmatické kompromisy“.
Žádné komentáře:
Okomentovat