Estonsko by bylo podle ní vymazáno z mapy a staré město Tallinn zcela zničeno, řekla ve středu estonská premiérka Kallasová deníku Financial Times (FT) a dalším zahraničním médiím.
Vyplývá to podle ní ze současných plánů NATO na obranu země před ruským útokem. Kallasová zmínila, že stávající obranné plány aliance pro pobaltské státy mají umožnit jejich osvobození až po 180 dnech.
Poukázala na to, že něco málo přes 100 dní trvalo, než Rusko zahájilo totální invazi na Ukrajinu a že zvěrstva spáchaná Rusy v Buči se odehrála po 80 dnech.
„Pokud porovnáte velikost Ukrajiny a pobaltských zemí, znamenalo by to úplné zničení zemí a naší kultury," citují Financial Times premiérku Kallasovou.
„Ti z vás, kteří byli v Tallinnu a znají naše staré město a staletí historie, která se tu nachází, stejně jako staletí kultury - to vše by bylo vymazáno z mapy, včetně našich lidí, našeho národa."
Premiérka to řekla před madridským summitem NATO, který začíná v úterý 28. června. Někteří proto její slova považuji za účelová.
Estonsko, Lotyšsko a Litva na něm předkládají společný návrh na navýšení dalších jednotek a vznik stálých velitelských center divizí v každé zemi, což je krok nad současnou dočasnou rotující armádu v rámci rozšířené předsunuté přítomnosti (eFP), která byla také anglicky nazývána „tripwire“ a jejímž cílem je odradit ruské vojáky.
„Nyní každý vidí, že koncept tripwire ve skutečnosti nefunguje," řekla Kallasová. Všichni spojenci ve vojenské alianci NATO musí s návrhem souhlasit. Estonsko se rozhodně snaží o zajištění podpory k silnější obranyschopnosti svého ûzemí.
Bývalá estonská ministryně zahraničních věcí Eva-Maria Liimetsová na zasedání Rady pro zahraniční věci v Bruselu tento týden výroky premiérky kritizovala s tím, že důvěrné obranné plány by neměly být zveřejňovány.
„Bojové plány nejsou sestavovány ve sloupcích Financial Times, vyžaduje to důvěru a společné porozumění. Dnes se zdá, že premiérka zveřejnila údaje, které se týkají tajných obranných plánů, které si náš východní soused [Rusko] nyní může přečíst a vyvodit z nich závěry,“ řekla pro estonský veřejnoprávní portál ERR v reakci Liimetsová.
„Pokud tomu tak je, jedná se o velmi vážnou situaci, jež vyvolává otázky nejen mezi estonským lidem, ale také mezi našimi spojenci," dodala. Liimetsová upřesnila, že změněná bezpečnostní situace vyžaduje reakci NATO i Estonska a že ministři zahraničí pobaltských států a Polska již předložili své návrhy na jaře.
Liimetsová byla ministryní zahraničních věcí od února 2021 do pádu vlády začátkem tohoto měsíce. Jde o kariérní diplomatku, která byla dříve velvyslankyní v České republice.
Litevská veřejnoprávní televize LRT uvedla, že politici v zemích, které jsou členy NATO, nebyli Kallasovými komentáři znepokojeni.
Tyto poznámky měly za cíl pouze „zvýšit politickou teplotu“ před summitem NATO, řekl Laurynas Kasčiunas, předseda litevského parlamentního výboru pro národní bezpečnost a obranu
Ministr obrany Arvydas Anušauskas uvedl, že politici neznají vždy každý detail obranných plánů, jež často obsahují různé scénáře. Vyzval proto lidi, aby se „nerozčilovali nad každým výrokem politika".
„Neexistují a nemohou ani existovat žádné předpoklady o postoupení území předem," upřesnil ministr.
Litevští politici se ovšem s Kallasovou shodlují, že plány NATO je třeba aktualizovat.
Estonské ministerstvo obrany vydalo prohlášení, že informace, které Kallasová poskytla novinářům, jsou veřejně dostupné a nejsou v žádném ohledu důvěrné.
Rusko simuluje raketové útoky na Estonsko
Rusko simuluje raketové útoky proti Estonsku v rámci vojenských cvičení před summitem NATO příští týden, informovala v úterý americká agentura Bloomberg. Podle analytiků je to pro Rusko normální chování.
Ministerstvo obrany na webu sdělilo, že „provokativní chování zesílilo na estonské hranici s Ruskem před summitem Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) naplánovaným na příští týden v Madridu“.
Agentura Bloomberg neuvádí, jak se o simulacích dozvěděla. Není to ale poprvé, co Rusko simulovalo útoky na země NATO.
Stálý tajemník estonského ministerstva obrany Kusti Salm o míře ohrožení zahraničním médiím suše řekl: „Nikdy to nebylo tak vážné jako nyní."
Madridský summit NATO se bude konat příští týden 28. června a pobaltské státy požadují od aliance další posily a stálá velitelská centra divizí, aby dokázaly čelit ruským hrozbám.
Analytik Kalev Stoicescu, výzkumný pracovník ze think-tanku Mezinárodního centra pro obranná studia (ICDS) v Tallinnu, řekl deníku Postimees, že NATO a Západ vědí o simulacích, což znamená, že jim Rusko prozradilo informace. Dá se to tedy jednoduše považovat za „provokaci“. Rusko se snaží před summitem ukázat, že pobaltské státy jsou slabým článkem v rámci NATO.
„Když se to dostane k NATO a západní veřejnosti, pak je za tím zjevně politický cíl. Ale nemáme důvod pochybovat o tom, že Rusko neustále provádí taková cvičení, kde cvičí odpalování raket na NATO," míní.
„Takže na jednu stranu je to běžná aktivita, nic jiného od Ruska čekat nemůžeme, ale jelikož tato informace byla předávána v tak obzvlášť vypjaté situaci, je to spíše politický signál, že bychom je neměli příliš tlačit. Nebo jinak... Je to hra na eskalaci!" Analytik se domnívá, že navzdory ruským krokům na Ukrajině není důvod k panice.
„Zaútočit v takové situaci na NATO by bylo pro Putinův režim sebevražda. Na konci dne nelze úplně vyloučit vše, protože jde o Rusko, ale můžeme říci, že pravděpodobnost je v tuto chvíli rozhodně velmi malá."
Francouzi vyskákali v Estonsku v rámci operace Thunder Lynx
Osmdesát parašutistů z francouzských ozbrojených sil provedlo v úterý ráno v Estonsku krátké vojenské cvičení k nácviku rychlého nasazení – první svého druhu mezi dvěma spojenci na estonském území.
Ve středu v 7 hodin ráno seskočili parašutisté 2. zahraničního pluku, píše Ouest-France, ze svých letadel nad leteckou základnou Ämari v západním Estonsku.
Výsadková operace, nazvaná Thunder Lynx, byla operace projekce sil, při níž z Korsiky ve Francii vzlétly transportní letouny Space Force A400M, letěly do Estonska a poté provedly výsadek nad oblastí zabezpečenou dvěma četami estonských vojáků.
Cvičení mělo za cíl ukázat jak může země v případě potřeby v krátké době vyslat vojenské síly do Pobaltí.
Po sbalení padáků se jednotka připojila ke 30 čekajícím příslušníkům estonských ozbrojených sil. Konečným cílem cvičení bylo ovládnout dvě budovy.
Operace Thunder Lynx byla podle NATO provedena v Estonsku 22. června 2022. Cvičení bylo vůbec první svého druhu, které se v Estonsku mezi oběma spojenci konalo, ale estonské a francouzské síly jsou zvyklé spolupracovat v Mali.
„Cílem této operace je demonstrovat naši schopnost projektovat ve velmi krátké době téměř 100 výsadkářů, kteří by zasáhli ve scénáři nouzové reakce na podporu spojenecké země. Ukazuje to schopnost Francie projektovat rychle, daleko, naléhavě, a do hloubky,“ vysvětil Sebastien Isern, poradce pro veřejné záležitosti francouzské mise Lynx.
Tato operace byla podobná jiné, která se uskutečnila v únoru v Rumunsku, s nasazením praporu sil rychlé reakce NATO po invazi Ruska na Ukrajinu.
Francie je součástí posílené předsunuté přítomnosti NATO (eFP) v Estonsku od roku 2017 a je umístěna na vojenské základně Tapa jako součást bojové skupiny pod vedením Spojeného království na rotačním základě. Ve skupině je zahrnuto více než 300 francouzských vojáků.
Od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, Francie posílila svou přítomnost v regionu spolu s dalšími členy NATO.
„Mise Lynx měla skončit před několika měsíci, protože francouzská bitevní skupina obvykle tráví rok v Estonsku, než jsou jednotky staženy do Litvy, přičemž se každé dva roky střídá mezi Estonskem a Litvou. S válkou na Ukrajině jsme se však rozhodli udržet 200 vojáků v poli. Navázali jsme kontinuitu mezi dvěma mandáty a ukázali estonským úřadům, že i při menší fyzické přítomnosti v Estonsku jsme schopni vyvinout odstrašující síly z Francie, jakmile se hrozba stane viditelnou,“ shrnul francouzský velitel Isern.
Operace Thunder Lynx byla důležitým krokem pro Francii i Estonsko, uvedli účastníci.
Estonský četař Johannes Vaelb, který se cvičení zúčastnil, řekl: „Naším cílem bylo zajistit a pomoci vylodění francouzských jednotek. Koordinovali jsme ho a navedli je na cíl. Poté jsme na objekt zaútočili a vytvořili kolem něj kordon," cituje četaře ERR News. „Jejich solidarita ukazuje v této důležité době velký respekt a pro Estonce to hodně znamená," dodal.
Francouzský důstojník podplukovník Fabrice Bordais považuje misi za úspěšnou. „Nikdy nevíme, jak bude vypadat budoucnost, a je vždy stresující testovat naši schopnost připojit se k estonské armádě. Ale byl to velký úspěch. Estonská a francouzská strana prokázaly, že dokáží spolupracovat v krátkém časovém období."
Rozhodnutí o nasazení bojových skupin v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku padlo na předchozím summitu NATO ve Varšavě a tentokrát se očekávají další „historická“ rozhodnutí.
České stíhačky létají nad Baltským mořem
České stíhačky JAS-39, patřící maďarskému letectvu, odstartovaly z litevské letecké základny Šiauliai k nadzvukovému průzkumnému letu nad Baltským mořem, píše estonský tisk.
Dvě stíhačky prolomily počátkem týdne zvukovou bariéru při pronásledování letadla, které bylo spatřeno nedaleko pobřeží severozápadního Estonska. Hluk z nadzvukového letu znepokojoval místní obyvatele v oblasti.
Dvě české stíhačky JAS-39 spadající pod leteckou základnu Šiauliai v rámci mise NATO Air Police v Litvě odstartovaly k nadzvukovému průzkumnému letu nad Baltským mořem, uvedlo velitelství ministerstva obrany.
Mluvčí leteckých sil Siim Verner Teder řekl ERR, že použití stíhaček bylo nezbytné k dosažení a identifikaci dalšího letadla a k obnovení obrany vzdušného prostoru. V důsledku toho bylo slyšet v severozápadní části Estonska silný zvuk podobný výbuchu.
Vyplývá to podle ní ze současných plánů NATO na obranu země před ruským útokem. Kallasová zmínila, že stávající obranné plány aliance pro pobaltské státy mají umožnit jejich osvobození až po 180 dnech.
Poukázala na to, že něco málo přes 100 dní trvalo, než Rusko zahájilo totální invazi na Ukrajinu a že zvěrstva spáchaná Rusy v Buči se odehrála po 80 dnech.
„Pokud porovnáte velikost Ukrajiny a pobaltských zemí, znamenalo by to úplné zničení zemí a naší kultury," citují Financial Times premiérku Kallasovou.
„Ti z vás, kteří byli v Tallinnu a znají naše staré město a staletí historie, která se tu nachází, stejně jako staletí kultury - to vše by bylo vymazáno z mapy, včetně našich lidí, našeho národa."
Premiérka to řekla před madridským summitem NATO, který začíná v úterý 28. června. Někteří proto její slova považuji za účelová.
Estonsko, Lotyšsko a Litva na něm předkládají společný návrh na navýšení dalších jednotek a vznik stálých velitelských center divizí v každé zemi, což je krok nad současnou dočasnou rotující armádu v rámci rozšířené předsunuté přítomnosti (eFP), která byla také anglicky nazývána „tripwire“ a jejímž cílem je odradit ruské vojáky.
„Nyní každý vidí, že koncept tripwire ve skutečnosti nefunguje," řekla Kallasová. Všichni spojenci ve vojenské alianci NATO musí s návrhem souhlasit. Estonsko se rozhodně snaží o zajištění podpory k silnější obranyschopnosti svého ûzemí.
Bývalá estonská ministryně zahraničních věcí Eva-Maria Liimetsová na zasedání Rady pro zahraniční věci v Bruselu tento týden výroky premiérky kritizovala s tím, že důvěrné obranné plány by neměly být zveřejňovány.
„Bojové plány nejsou sestavovány ve sloupcích Financial Times, vyžaduje to důvěru a společné porozumění. Dnes se zdá, že premiérka zveřejnila údaje, které se týkají tajných obranných plánů, které si náš východní soused [Rusko] nyní může přečíst a vyvodit z nich závěry,“ řekla pro estonský veřejnoprávní portál ERR v reakci Liimetsová.
„Pokud tomu tak je, jedná se o velmi vážnou situaci, jež vyvolává otázky nejen mezi estonským lidem, ale také mezi našimi spojenci," dodala. Liimetsová upřesnila, že změněná bezpečnostní situace vyžaduje reakci NATO i Estonska a že ministři zahraničí pobaltských států a Polska již předložili své návrhy na jaře.
Liimetsová byla ministryní zahraničních věcí od února 2021 do pádu vlády začátkem tohoto měsíce. Jde o kariérní diplomatku, která byla dříve velvyslankyní v České republice.
Litevská veřejnoprávní televize LRT uvedla, že politici v zemích, které jsou členy NATO, nebyli Kallasovými komentáři znepokojeni.
Tyto poznámky měly za cíl pouze „zvýšit politickou teplotu“ před summitem NATO, řekl Laurynas Kasčiunas, předseda litevského parlamentního výboru pro národní bezpečnost a obranu
Ministr obrany Arvydas Anušauskas uvedl, že politici neznají vždy každý detail obranných plánů, jež často obsahují různé scénáře. Vyzval proto lidi, aby se „nerozčilovali nad každým výrokem politika".
„Neexistují a nemohou ani existovat žádné předpoklady o postoupení území předem," upřesnil ministr.
Litevští politici se ovšem s Kallasovou shodlují, že plány NATO je třeba aktualizovat.
Estonské ministerstvo obrany vydalo prohlášení, že informace, které Kallasová poskytla novinářům, jsou veřejně dostupné a nejsou v žádném ohledu důvěrné.
Rusko simuluje raketové útoky na Estonsko
Rusko simuluje raketové útoky proti Estonsku v rámci vojenských cvičení před summitem NATO příští týden, informovala v úterý americká agentura Bloomberg. Podle analytiků je to pro Rusko normální chování.
Ministerstvo obrany na webu sdělilo, že „provokativní chování zesílilo na estonské hranici s Ruskem před summitem Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) naplánovaným na příští týden v Madridu“.
Agentura Bloomberg neuvádí, jak se o simulacích dozvěděla. Není to ale poprvé, co Rusko simulovalo útoky na země NATO.
Stálý tajemník estonského ministerstva obrany Kusti Salm o míře ohrožení zahraničním médiím suše řekl: „Nikdy to nebylo tak vážné jako nyní."
Madridský summit NATO se bude konat příští týden 28. června a pobaltské státy požadují od aliance další posily a stálá velitelská centra divizí, aby dokázaly čelit ruským hrozbám.
Analytik Kalev Stoicescu, výzkumný pracovník ze think-tanku Mezinárodního centra pro obranná studia (ICDS) v Tallinnu, řekl deníku Postimees, že NATO a Západ vědí o simulacích, což znamená, že jim Rusko prozradilo informace. Dá se to tedy jednoduše považovat za „provokaci“. Rusko se snaží před summitem ukázat, že pobaltské státy jsou slabým článkem v rámci NATO.
„Když se to dostane k NATO a západní veřejnosti, pak je za tím zjevně politický cíl. Ale nemáme důvod pochybovat o tom, že Rusko neustále provádí taková cvičení, kde cvičí odpalování raket na NATO," míní.
„Takže na jednu stranu je to běžná aktivita, nic jiného od Ruska čekat nemůžeme, ale jelikož tato informace byla předávána v tak obzvlášť vypjaté situaci, je to spíše politický signál, že bychom je neměli příliš tlačit. Nebo jinak... Je to hra na eskalaci!" Analytik se domnívá, že navzdory ruským krokům na Ukrajině není důvod k panice.
„Zaútočit v takové situaci na NATO by bylo pro Putinův režim sebevražda. Na konci dne nelze úplně vyloučit vše, protože jde o Rusko, ale můžeme říci, že pravděpodobnost je v tuto chvíli rozhodně velmi malá."
Francouzi vyskákali v Estonsku v rámci operace Thunder Lynx
Osmdesát parašutistů z francouzských ozbrojených sil provedlo v úterý ráno v Estonsku krátké vojenské cvičení k nácviku rychlého nasazení – první svého druhu mezi dvěma spojenci na estonském území.
Ve středu v 7 hodin ráno seskočili parašutisté 2. zahraničního pluku, píše Ouest-France, ze svých letadel nad leteckou základnou Ämari v západním Estonsku.
Výsadková operace, nazvaná Thunder Lynx, byla operace projekce sil, při níž z Korsiky ve Francii vzlétly transportní letouny Space Force A400M, letěly do Estonska a poté provedly výsadek nad oblastí zabezpečenou dvěma četami estonských vojáků.
Cvičení mělo za cíl ukázat jak může země v případě potřeby v krátké době vyslat vojenské síly do Pobaltí.
Po sbalení padáků se jednotka připojila ke 30 čekajícím příslušníkům estonských ozbrojených sil. Konečným cílem cvičení bylo ovládnout dvě budovy.
Operace Thunder Lynx byla podle NATO provedena v Estonsku 22. června 2022. Cvičení bylo vůbec první svého druhu, které se v Estonsku mezi oběma spojenci konalo, ale estonské a francouzské síly jsou zvyklé spolupracovat v Mali.
„Cílem této operace je demonstrovat naši schopnost projektovat ve velmi krátké době téměř 100 výsadkářů, kteří by zasáhli ve scénáři nouzové reakce na podporu spojenecké země. Ukazuje to schopnost Francie projektovat rychle, daleko, naléhavě, a do hloubky,“ vysvětil Sebastien Isern, poradce pro veřejné záležitosti francouzské mise Lynx.
Tato operace byla podobná jiné, která se uskutečnila v únoru v Rumunsku, s nasazením praporu sil rychlé reakce NATO po invazi Ruska na Ukrajinu.
Francie je součástí posílené předsunuté přítomnosti NATO (eFP) v Estonsku od roku 2017 a je umístěna na vojenské základně Tapa jako součást bojové skupiny pod vedením Spojeného království na rotačním základě. Ve skupině je zahrnuto více než 300 francouzských vojáků.
Od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, Francie posílila svou přítomnost v regionu spolu s dalšími členy NATO.
„Mise Lynx měla skončit před několika měsíci, protože francouzská bitevní skupina obvykle tráví rok v Estonsku, než jsou jednotky staženy do Litvy, přičemž se každé dva roky střídá mezi Estonskem a Litvou. S válkou na Ukrajině jsme se však rozhodli udržet 200 vojáků v poli. Navázali jsme kontinuitu mezi dvěma mandáty a ukázali estonským úřadům, že i při menší fyzické přítomnosti v Estonsku jsme schopni vyvinout odstrašující síly z Francie, jakmile se hrozba stane viditelnou,“ shrnul francouzský velitel Isern.
Operace Thunder Lynx byla důležitým krokem pro Francii i Estonsko, uvedli účastníci.
Estonský četař Johannes Vaelb, který se cvičení zúčastnil, řekl: „Naším cílem bylo zajistit a pomoci vylodění francouzských jednotek. Koordinovali jsme ho a navedli je na cíl. Poté jsme na objekt zaútočili a vytvořili kolem něj kordon," cituje četaře ERR News. „Jejich solidarita ukazuje v této důležité době velký respekt a pro Estonce to hodně znamená," dodal.
Francouzský důstojník podplukovník Fabrice Bordais považuje misi za úspěšnou. „Nikdy nevíme, jak bude vypadat budoucnost, a je vždy stresující testovat naši schopnost připojit se k estonské armádě. Ale byl to velký úspěch. Estonská a francouzská strana prokázaly, že dokáží spolupracovat v krátkém časovém období."
Rozhodnutí o nasazení bojových skupin v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku padlo na předchozím summitu NATO ve Varšavě a tentokrát se očekávají další „historická“ rozhodnutí.
České stíhačky létají nad Baltským mořem
České stíhačky JAS-39, patřící maďarskému letectvu, odstartovaly z litevské letecké základny Šiauliai k nadzvukovému průzkumnému letu nad Baltským mořem, píše estonský tisk.
Dvě stíhačky prolomily počátkem týdne zvukovou bariéru při pronásledování letadla, které bylo spatřeno nedaleko pobřeží severozápadního Estonska. Hluk z nadzvukového letu znepokojoval místní obyvatele v oblasti.
Dvě české stíhačky JAS-39 spadající pod leteckou základnu Šiauliai v rámci mise NATO Air Police v Litvě odstartovaly k nadzvukovému průzkumnému letu nad Baltským mořem, uvedlo velitelství ministerstva obrany.
Mluvčí leteckých sil Siim Verner Teder řekl ERR, že použití stíhaček bylo nezbytné k dosažení a identifikaci dalšího letadla a k obnovení obrany vzdušného prostoru. V důsledku toho bylo slyšet v severozápadní části Estonska silný zvuk podobný výbuchu.
Žádné komentáře:
Okomentovat