> politika > Španělsko > parlamentní volby > analýza
Budoucnost Španělska má po parlamentních volbách v rukou sedm katalánských separatistů.Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez - spolu s celou zemí - se dnešního dne dozví, zda může počítat s podporou bývalého katalánského prezidenta Carlese Puigdemonta a jeho separatistické strany Junts k vytvoření křehké vládní koalici, nebo zda země bude spíše směřovat k novým parlamentním volbám.
Nově zvolení španělští poslanci budou hlasovat o předsednictví parlamentu, což je zkušební test pro mnohem důležitější hlasování o příští vládě, které se uskuteční v příštích týdnech.
Zatím není jisté, zda sedm poslanců Juntsovy strany dnes podpoří kandidátku socialistů Francinu Armengolovou, což by mohlo signalizovat dohodu mezi Sánchezem a Puigdemontem.
Apolitická role krále
Král Felipe VI. bude v nadcházejících dnech konzultovat s politickými skupinami v parlamentu (aby zjistil, která strana má pravděpodobnou většinu pro sestavení vlády) a poté navrhne kandidáta na premiéra - v souladu s článkem 99 ústavy. Způsob, jakým dokáže navigovat mezi nimi, rozhodne.
Kandidát navržený králem bude poté potřebovat buď absolutní většinu v prvním kole hlasování v parlamentu, nebo prostou většinu (více hlasů pro než proti) ve druhém kole hlasování.
Politici nyní diskutují í o smyslu článku 99, pokud žádná ze stran jasnou cestu k moci. Volby zanechaly parlament, čítající 350 poslanců, rovnoměrně rozdělený mezi pravicové a levicové síly kontrolující každá po 171 křeslech.
Sánchez ve středu obvinil středopravicovou Lidovou stranu, která se ve volbách umístila na prvním místě, ale nedosáhla většiny, ze snahy vyvolávat nátlak na krále, aby navrhl jejího lídra Alberta Núñeze Feijóa na post premiéra. Sánchez trvá na tom, aby toto místo bylo obsazeno zástupcem levicové koalice.
Skutečnost, že král musí zůstat apolitický a striktně se držet ceremoniálních funkcí, znamená, že nemá v těchto dnech žádnou volnost, tvrdí Ignacio Molina z Elcano Royal Institute. Felipe bude muset navrhnout toho, komu se podařilo shromáždit v parlamentu více poslanců.
,,Nicméně v případě, že nikdo nebude mít od počátku dostatečnou podporu, nebude mít jinou možnost než navrhnout toho, kdo má největší počet křesel, aniž by posoudil ... zda by snad někdo jiný nemohl sehnat nějaké hlasy navíc," píše Molina v deníku El País.
Politická budoucnost Španělska je však nyní ve skutečnosti v rukou Puigdemonta, který ovládá sedm katalánských poslanců Junts (a také jednoho poslance kanárské koalice).
Cena za katalánskou podporu
Katalánský vůdce, který působí v exilu, se od chvíle, kdy z voleb vzešel jako rozhodující aktér, je odhodlán této příležitosti maximálně využít.
Puigdemont prohlásil, že cenou za podporu jeho strany je amnestie pro všechny, kdo byli zapleteni do protiústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017, a také souhlas Madridu s uspořádáním nového hlasování o katalánském sebeurčení.
V posledních týdnech Puigdemont nařídil svým stranickým kolegům naprosté mlčení, aby mohl se Sánchezem vyjednávat a zjistit, jak daleko je vůdce socialistů ochoten zajít, aby zůstal u moci.
Puigdemont již dal najevo, že chce vidět činy, nikoliv jen plané sliby, než podpoří jakéhokoliv kandidáta. ,,Nemáme důvěru ve španělské politické strany, každá opatrnost je příliš malá a sliby nás nezahřejí ani neochladí," řekl ve středu a dodal, že chce ,,ověřitelná fakta, než se zaváže k jakémukoli hlasování.'' Zdůraznil, že tento postoj se týká jak dnešního hlasování o předsednictví parlamentu, tak i ,,důležitějších dohod, jako je například investitura" příštího premiéra.
Puigdemont ale také ví, že nesmí zajít zase až příliš daleko. Pokud totiž koalice neuspěje, může pravice nové volby vyhrát a předznamenat tak pro Puigdemonta mnohem těžší časy, neboť mu stále hrozí vydání z Belgie a trestní stíhání za organizaci referenda a neúspěšné vyhlášení nezávislosti.
Lidová strana a krajně pravicová strana Vox již slíbily, že nebudou dělat kompromisy se separatisty, a udeřily tím na Sáncheze, který již dříve omilostnil Puigdemontovy odsouzené spojence.
To všechno je nakonec jen politika. V zemi, která se pyšní právním státem a nezávislým soudnictvím, bude politika hrát rozhodující roli při rozhodování o tom, zda bude Puigdemont na svobodě, zda bude sedět za mřížemi, nebo bude žít i nadále v exilu.
Nově zvolení španělští poslanci budou hlasovat o předsednictví parlamentu, což je zkušební test pro mnohem důležitější hlasování o příští vládě, které se uskuteční v příštích týdnech.
Zatím není jisté, zda sedm poslanců Juntsovy strany dnes podpoří kandidátku socialistů Francinu Armengolovou, což by mohlo signalizovat dohodu mezi Sánchezem a Puigdemontem.
Apolitická role krále
Král Felipe VI. bude v nadcházejících dnech konzultovat s politickými skupinami v parlamentu (aby zjistil, která strana má pravděpodobnou většinu pro sestavení vlády) a poté navrhne kandidáta na premiéra - v souladu s článkem 99 ústavy. Způsob, jakým dokáže navigovat mezi nimi, rozhodne.
Kandidát navržený králem bude poté potřebovat buď absolutní většinu v prvním kole hlasování v parlamentu, nebo prostou většinu (více hlasů pro než proti) ve druhém kole hlasování.
Politici nyní diskutují í o smyslu článku 99, pokud žádná ze stran jasnou cestu k moci. Volby zanechaly parlament, čítající 350 poslanců, rovnoměrně rozdělený mezi pravicové a levicové síly kontrolující každá po 171 křeslech.
Sánchez ve středu obvinil středopravicovou Lidovou stranu, která se ve volbách umístila na prvním místě, ale nedosáhla většiny, ze snahy vyvolávat nátlak na krále, aby navrhl jejího lídra Alberta Núñeze Feijóa na post premiéra. Sánchez trvá na tom, aby toto místo bylo obsazeno zástupcem levicové koalice.
Skutečnost, že král musí zůstat apolitický a striktně se držet ceremoniálních funkcí, znamená, že nemá v těchto dnech žádnou volnost, tvrdí Ignacio Molina z Elcano Royal Institute. Felipe bude muset navrhnout toho, komu se podařilo shromáždit v parlamentu více poslanců.
,,Nicméně v případě, že nikdo nebude mít od počátku dostatečnou podporu, nebude mít jinou možnost než navrhnout toho, kdo má největší počet křesel, aniž by posoudil ... zda by snad někdo jiný nemohl sehnat nějaké hlasy navíc," píše Molina v deníku El País.
Politická budoucnost Španělska je však nyní ve skutečnosti v rukou Puigdemonta, který ovládá sedm katalánských poslanců Junts (a také jednoho poslance kanárské koalice).
Cena za katalánskou podporu
Katalánský vůdce, který působí v exilu, se od chvíle, kdy z voleb vzešel jako rozhodující aktér, je odhodlán této příležitosti maximálně využít.
Puigdemont prohlásil, že cenou za podporu jeho strany je amnestie pro všechny, kdo byli zapleteni do protiústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017, a také souhlas Madridu s uspořádáním nového hlasování o katalánském sebeurčení.
V posledních týdnech Puigdemont nařídil svým stranickým kolegům naprosté mlčení, aby mohl se Sánchezem vyjednávat a zjistit, jak daleko je vůdce socialistů ochoten zajít, aby zůstal u moci.
Puigdemont již dal najevo, že chce vidět činy, nikoliv jen plané sliby, než podpoří jakéhokoliv kandidáta. ,,Nemáme důvěru ve španělské politické strany, každá opatrnost je příliš malá a sliby nás nezahřejí ani neochladí," řekl ve středu a dodal, že chce ,,ověřitelná fakta, než se zaváže k jakémukoli hlasování.'' Zdůraznil, že tento postoj se týká jak dnešního hlasování o předsednictví parlamentu, tak i ,,důležitějších dohod, jako je například investitura" příštího premiéra.
Puigdemont ale také ví, že nesmí zajít zase až příliš daleko. Pokud totiž koalice neuspěje, může pravice nové volby vyhrát a předznamenat tak pro Puigdemonta mnohem těžší časy, neboť mu stále hrozí vydání z Belgie a trestní stíhání za organizaci referenda a neúspěšné vyhlášení nezávislosti.
Lidová strana a krajně pravicová strana Vox již slíbily, že nebudou dělat kompromisy se separatisty, a udeřily tím na Sáncheze, který již dříve omilostnil Puigdemontovy odsouzené spojence.
To všechno je nakonec jen politika. V zemi, která se pyšní právním státem a nezávislým soudnictvím, bude politika hrát rozhodující roli při rozhodování o tom, zda bude Puigdemont na svobodě, zda bude sedět za mřížemi, nebo bude žít i nadále v exilu.
Žádné komentáře:
Okomentovat