Léto, byť pozdní nabízí stále velkou knižní inspiraci. |
vyšlo na www.literární.cz, dne 1. září 2014
Ačkoliv již začala škola, stále je tu léto – i když pozdní. V první i druhé části jsme se věnovali knižním tipům, určeným spíše na rozžhavenou pláž nebo k letnímu lelkování. Třetí část přináší převážně britskou nabídku, kde není nouze o velká jména.
Britský list The Guardian soudí, že právě „podzim je vždy nejrušnějším časem ve vydavatelském kalendáři – a tento rok více než jindy“. Nabízí přehled dvacítky převážně britských autorů, z nichž někteří jsou u nás velmi dobře známí, jiní zatím hledají své místo mezi českými nakladateli. Redakce www.literární.cz se rozhodla pro šest autorů. Neobejde se to ani tentokrát bez skandálů.
Post-apokalypsa, morfium a nové mise
Klíčem k hodnocení může být ocenění prestižní literární cenou Man Booker Prize. Spisovatel Howard Jacobson je jejím držitelem za rok 2010 románem Finklerova otázka (The Finkler Question, vydaná nakladatelstvím Bloomsbury), jež vyšla v překladu Markéty Potočňákové o dva roky později v českém Odeonu. Dá se očekávat, že Odeon si nenechá ujít ani poslední Jacobsonův román, jenž vyšel pod názvem J, a již byl mezi nominovanými i na letošní Bookerovo ocenění.
Autor, řazený často do ranku společenských satiriků, tentokrát zvážněl.
Obálka nejnovější knihy Howarda Jacobsona |
Podle listu The Telegraph je sice „současná literatura přetížena chiliastickými vizemi zničených krajin a společností v plamenech“, ale kritik Tim Martin se domnívá, že Jacobson tentokrát přišel s knihou, jejímiž ruinami jsou „ruiny jazyka, imaginace a samotné lásky“. Příběh, jejž označuje za post-apokalyptický, vydává nakladatelství Jonathan Cape.
Spisovatelka Hilary Mantelová, dvojnásobná držitelka Man Booker Prize (2009, 2012), sice sice oznámila, že pokračuje ve své cromwellovské trilogii (Wolf Hall, Předveďte mrtvé – česky vydalo Argo v překladu Michaly Markové), našla si ale i čas ještě na jednu další knihu, tentokrát povídkovou. Svým názvem The Assassination of Margaret Thatcher (Atentát na Margaret Thatcherovou, nakladatelství 4th Estate), udělala úkrok nejen z historické prózy, ale i ze škatulky prozaiček, pro něž bývají dějiny často útěkem ze současnosti.
Obálka nové knihy Hilary Mantelové |
Halucinacím se někdy podobají vize jednoho z velmi vynášených nizozemských autorů (žijící ale už drahný čas ve Skotsku). Ano, řeč je spisovateli Michelu Faberovi, jenž dokáže i v Česku vyvolat vlny. Po dvou publikacích v Knize Zlín: Někdy prostě prší a Fahrnheitova dvojčata nedávno Odeon již v druhém vydání zopakoval úspěch efektním románem Pod kůží; na podzim připravuje jeho viktoriánský opus The Crimson Petal and the White (Kvítel karmínový a bílý).
Jeho domovské nakladatelství Canongate právě vydalo jeho nejnovější knihu: Book of Strange New Things (Kniha nových podivností), v němž hlavní hrdina, evangelikánský farář Christian Peter, opouští pozemský svět, propadající se do ekologické katastrofy, a vydává se na cestu k nové evangelizaci na vzdálenou planetu Oasis.
Na své domovské planetě zanechává ženu, ale i další (zbytečné) věci: víru, lásku a pochopení skutečnosti, že lidské tělo má nějaká svá omezení.
Populární, ale (dlouho) bez literárních nominací
Hojně vydávaní a populární – Martin Amis a Ian McEwan – o něž Man Booker Prize nemá v posledních letech právě velký zájem - , přichystali rovněž své tituly. Enfant terrible britské prózy Martin Amis, po své „zprávě o Anglii“, jak zní podtitul románu Lionel Aspo (Mladá fronta, 2013 – v překladu Kateřiny Klabanové) po čase šokuje. Ve svém novém románu, The Zone of Interest (Zájmová zóna, vydavatelství Jonathan Cape) nás zavádí do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
Obálka poslední provokativní Amisovy knihy |
Nakladatelství Jonathan Cape čerstvě vydalo i poslední, zatím třináctý román Iana McEwana: The Children Act (Dětský zákon). Jeho hrdinkou je soudkyně, mající rozhodnout o životě a smrti mladého chlapce. „Jak je možné, můžete se ptát, že Ian McEwan není na žádném long-listu?“ ptá se The Independent ve svém referátu o knize v narážce na knižní nominace.
Morální dilema, spjaté s transfuzí krve (chlapec náleží ke Svědkův Jehovovým), autor prohlubuje akcentem na rozpadající se rodinný život soudkyně.Ve srovnání s předchozími McEwanovými díly nejde podle kritičky Amandy Craigové o jeho nejlepší román. „S kým ale chcete autorovo dílo srovnávat? Pouze s dílem jeho samého,“ uzavírá.
Krutí žraloci a Andělský červ
Letošního podzimu se připomíná rovněž spisovatel Will Self, českými nakladateli dosud opomíjený (byť již také nominovaný – dokonce do užšího výběru Man Booker Prize). Jeho devátá novela Umbrella (Deštník, 2012) přivedla na svět postavu psychiatra Zacka Busnera, jenž se objevuje znovu i v jeho nejnovějším díle Shark (Žralok).
Nakladatelství Grove Press sází na příběh, jenž má všechny rozměry thrilleru, založeného ovšem na skutečné události: v průběhu druhé světové války došlo k nehodě lodi, převážející radioaktivní štěpný materiál do jižního Pacifiku – na 900 mužů nepřežilo, 200 z nich bylo vystaveno útoku žraloků. Zatímco kniha Umbrella byla založena na ironické hře s lidskými možnostmi a limity vědecké inovace, novela Shark jde k podstatě krutosti a ničení – bez ironie.
Nad stavem světa, ovládaného zdánlivě neproniknutelnými systémy, se zamýšlí australský spisovatel Peter Carey, o němž jsme u nás již také několikrát slyšeli. V knize Amnesia (Amnézie, Faber 2014 – nahlášenou na říjen a listopad) tentokrát překvapuje horkou aktualitou. Hlavním hybatelem je tu žena pod kódovým jménem: Angel Worm (Andělský červ).
V pořadí devatenáctá Careyho kniha popisuje hackerský útok z roku 2010, při němž došlo k otevření stovek australských vězení, spravovaných Spojenými státy americkými. Nakladatel Faber oznamuje titul slovy: „Může mladá žena vyhlásit kybernetickou válku USA?“ Nebo jinak: „Bylo otevření dveří Andělským červem určeno pouze pro nešťastníky, kteří jsou v Austrálii zadržováni kvůli přísné přistěhovalecké politice?“
Na českém trhu jsou dosud tři jeho tituly, první dvě nominované na Man Booker Prize: Oskar a Lucinda (Fraktály, 2003), Pravdivý příběh Nella Kellyho a jeho bandy (Argo, 2003) a naposledy Parot a Oliver v Americe (JOTA, 2011).
Krutí žraloci a Andělský červ
Letošního podzimu se připomíná rovněž spisovatel Will Self, českými nakladateli dosud opomíjený (byť již také nominovaný – dokonce do užšího výběru Man Booker Prize). Jeho devátá novela Umbrella (Deštník, 2012) přivedla na svět postavu psychiatra Zacka Busnera, jenž se objevuje znovu i v jeho nejnovějším díle Shark (Žralok).
Nakladatelství Grove Press sází na příběh, jenž má všechny rozměry thrilleru, založeného ovšem na skutečné události: v průběhu druhé světové války došlo k nehodě lodi, převážející radioaktivní štěpný materiál do jižního Pacifiku – na 900 mužů nepřežilo, 200 z nich bylo vystaveno útoku žraloků. Zatímco kniha Umbrella byla založena na ironické hře s lidskými možnostmi a limity vědecké inovace, novela Shark jde k podstatě krutosti a ničení – bez ironie.
Nad stavem světa, ovládaného zdánlivě neproniknutelnými systémy, se zamýšlí australský spisovatel Peter Carey, o němž jsme u nás již také několikrát slyšeli. V knize Amnesia (Amnézie, Faber 2014 – nahlášenou na říjen a listopad) tentokrát překvapuje horkou aktualitou. Hlavním hybatelem je tu žena pod kódovým jménem: Angel Worm (Andělský červ).
V pořadí devatenáctá Careyho kniha popisuje hackerský útok z roku 2010, při němž došlo k otevření stovek australských vězení, spravovaných Spojenými státy americkými. Nakladatel Faber oznamuje titul slovy: „Může mladá žena vyhlásit kybernetickou válku USA?“ Nebo jinak: „Bylo otevření dveří Andělským červem určeno pouze pro nešťastníky, kteří jsou v Austrálii zadržováni kvůli přísné přistěhovalecké politice?“
Na českém trhu jsou dosud tři jeho tituly, první dvě nominované na Man Booker Prize: Oskar a Lucinda (Fraktály, 2003), Pravdivý příběh Nella Kellyho a jeho bandy (Argo, 2003) a naposledy Parot a Oliver v Americe (JOTA, 2011).
Žádné komentáře:
Okomentovat