> politika > uprchlíci > publikováno na Parlamentních listech dne 16.června 2015
Odhady se různí. Podle Fabrice Leggeriho, úředníka z agentury Frontex, evropské agentury zodpovědné za kontrolu hranic, očekává Itálie tento rok 500.000 až 1 milión migrantů, kteří jsou připraveni opustit Libyii.
Vypadá to, že italský premiér Matteo Renzi toho má opravdu dost. V exkluzivním rozhovoru pro italský list Corriere della Sera ze dne 14. června oznámil, že pokud se Evropa nerozhodne k jasnému kroku, má připraven „plán B“. „Pokud si Evropa vybere solidaritu, bude to dobře. Pokud tak neučiní, máme připravený plán B,“ uvedl v rozhovoru.
Ministr vnitra Bernard Cazeneuve řekl: „Je zapořebí, aby byli migranti zaregistrováni, abychom od nich měli digitální otisky.“ Podle Cazeneuva je nutné, aby Itálie přijala myšlenku, že Evropská unie zavádí centra příjmu imigrantů, kde jsou odlišováni regulérní migranti od těch, co jsou „ekonomičtí neregulérní žadatelé o azyl“.
Výměny názorů k tomuto tématu jsou velmi ostré. Připomíná to nový typ války mezi úředníky a politiky. Hraje se přitom o lidské životy.
Dramatický nárůst, obava z nemocíNárůst imigrantů, kteří přeplouvají Středomoří, zejména z Libye, narůstá dramaticky. Italský premiér v zásadě připustil, že jejich počet se neliší příliš od počtu loňského roku. V polovině června loňského roku Itálie byla konfrontována na svém pobřeží s počtem, který činil nějakých 54.000 osob. Tento rok ve stejném období činí zatimní počet nějakých 57.000 osob.
Chaotická a nepřehledná situace zůstává v Libyii, kde nárůst napětí a krize na Blízkém východě, dává vyhlídky radikálně zcela jiné. Podle Fabrice Leggeriho z agentury Frontex, jež má na starosti pohyb a ochranu evropských hranic, může být počet uprchlíků v řádu „mezi 50.000 až 1 miliónem migrantů, kteří jsou připraveni opustit Libyii“.
Italská vláda je v současné době pod tlakem od dvou politických uskupení, italské Ligy Severu Matteo Salviniho, a francouzské Národní fronty, která silně kritizuje problém neschopnosti evropských vlád zvládat imigraci. Liga Severu získala v posledních regionálních volbách 13% hlasů, vede dlouhodobě kampaň proti „invazi“ a obviňuje imigranty, že přinášejí do Evropy svrab a malárii. Ve Francii je vliv Marine Le Penové, předsedkyně této strany, ještě mnohem větší – podpora dosahuje až 30%.
Pod vlivem Ligy severu odmítají některé italské regiony přejímat větší počet uprchlíků z důvodů, že dosavadní přijímací struktury jsou plné. Například v regionu Val-d´Aoste, jenž přijal nedávno na 62 žadatelů o azyl, odmítl přijmout dalších 79 osob. To je jen voda na mlýn mladému vůdci Ligy Severu.
Ne kvótám, ano celoevropskému řešení Květnový plán Evropské komise, jenž navrhoval celoevropské řešení, je stále diskutován. Některé země, zejména ty ze střední a východní Evropy, odmítají přijímat uprchlíky, a vyhrazují si právo na vlastní rozhodnutí. To samé se ale týká vlád v Paříži a v Berlíně.
Francouzský premiér Manuel Valls kategoricky odmítl, že by se mělo jednat o nějakou politiku „kvót“, i když je přístupný úvaze, že „uprchlíci budou rozmístěni mezi člsnkými státy rovnoměrným způsobem“. Počátek června se Francie a Německo rozhodly, že jsou připraveny zabývat se nabáídkou Evropské komise na přijímání uprchlíků (a žadatelů o azyl) za podmínky, že půjde o řešení „časově omezené a výjimečné“, a bude podléhat „rovnoměrnému a rovnému rozdělování“.
Podle evropského komisaře pro otázky imigrace Dimitrise Avramopouluse Evropská komise nikdy nepožadovala žádné „kvóty“. Tento termín poprvé použil právě francouzský premiér Manuel Valls. Evropské komise vždy mluvila o „relokalizaci“, „rovnoměrném odesílání“ prostřednictvím urgentního plánu podle Lisabonské smlouvy a článku 78.3. Mimochodem, tento článek je vůbec poprvé užíván, a v ždáném případě se nejedná o to, aby bylo členským státům vnucováno, jak mají sami naložit s uprchlíky. „Každý stát zůstává zcela svobodný, aby se rozhodl přijmout nebo nepřijmout ochranu,“ řekl Avramopoulos.
Jaký má Renzi plán B?Premiér Matteo Renzi je ale na startovních blocích a vyžaduje, aby dostal od příštího summitu Evropské rady dne 25. června zelenou k provedení svých opatření. Požaduje, aby bylo z Itálie odesláno více než dosavadních 24.000 osob. „Odeslat pouze 24.000 osob, to se rovná provokaci,“ řekl pro list Corriere della Sera. V dalších dnech se mají sejít někteří představitelé Evropy – Matteo Renzi, prezdient François Hollande a premiér David Cameron, aby se otázkou zabývali. Pokud nedojde k domluvě, je připraven premiér Renzi nasadit svůj „plán B“.
Jak má jeho „plán B“ vypadat? Tajemník pro evropské záležitosti Sandro Gozi řekl listu La Repubblica, že jednu chvílí uvažoval Renzi o zastavení příspěvku pro Evropskou unii. To bylo ale myšleno spíše jako „vtip“, vážně Renzi uvažoval spíše o zavedení „časového povolení k pobytu“ (maximálně na rok) žadatelům o azyl, což by jim umožnilo přemístit se na sever nebo do dalších státu Evropy. Jiné návrhy spočívají v možnostech zachycení uprchlíků již v mezinárodních vodách a zákazu přistát u italských břehů.
V současné době usiluje o vstup do země Evropské unie na 40.000 kandidátů o azyl ze zemí jakými jsou Sýrie a Eritrye, jež se objevili u břehů Řecka a Itálie po 15. dubnu letošního roku. O počtu uprchlíků z Libyie se stále vedou spory.
Co bude dál nikdo moc neví...
 |
| Uprchlící očekávají politickou odpověď Evropy. Dočkají se? |
Vypadá to, že italský premiér Matteo Renzi toho má opravdu dost. V exkluzivním rozhovoru pro italský list Corriere della Sera ze dne 14. června oznámil, že pokud se Evropa nerozhodne k jasnému kroku, má připraven „plán B“. „Pokud si Evropa vybere solidaritu, bude to dobře. Pokud tak neučiní, máme připravený plán B,“ uvedl v rozhovoru.
Tyto nezakryté výhružky přicházejí ve chvíli, kdy francouzské orgány zabránily o tomto víkendu vstupu nějakých 200 migrantů, kteří chtěli přejít hranici ve Vintimille. Paříž odmítá výtky, že tím porušila právo na „volný pohyb“ podle Schengenských dohod. Pokud si Itálie žádá nějaký typ solidarity, musí si nejprve
zamést před vlastním prahem.
Ministr vnitra Bernard Cazeneuve řekl: „Je zapořebí, aby byli migranti zaregistrováni, abychom od nich měli digitální otisky.“ Podle Cazeneuva je nutné, aby Itálie přijala myšlenku, že Evropská unie zavádí centra příjmu imigrantů, kde jsou odlišováni regulérní migranti od těch, co jsou „ekonomičtí neregulérní žadatelé o azyl“.
Výměny názorů k tomuto tématu jsou velmi ostré. Připomíná to nový typ války mezi úředníky a politiky. Hraje se přitom o lidské životy.
Dramatický nárůst, obava z nemocíNárůst imigrantů, kteří přeplouvají Středomoří, zejména z Libye, narůstá dramaticky. Italský premiér v zásadě připustil, že jejich počet se neliší příliš od počtu loňského roku. V polovině června loňského roku Itálie byla konfrontována na svém pobřeží s počtem, který činil nějakých 54.000 osob. Tento rok ve stejném období činí zatimní počet nějakých 57.000 osob.
Chaotická a nepřehledná situace zůstává v Libyii, kde nárůst napětí a krize na Blízkém východě, dává vyhlídky radikálně zcela jiné. Podle Fabrice Leggeriho z agentury Frontex, jež má na starosti pohyb a ochranu evropských hranic, může být počet uprchlíků v řádu „mezi 50.000 až 1 miliónem migrantů, kteří jsou připraveni opustit Libyii“.
Italská vláda je v současné době pod tlakem od dvou politických uskupení, italské Ligy Severu Matteo Salviniho, a francouzské Národní fronty, která silně kritizuje problém neschopnosti evropských vlád zvládat imigraci. Liga Severu získala v posledních regionálních volbách 13% hlasů, vede dlouhodobě kampaň proti „invazi“ a obviňuje imigranty, že přinášejí do Evropy svrab a malárii. Ve Francii je vliv Marine Le Penové, předsedkyně této strany, ještě mnohem větší – podpora dosahuje až 30%.
Pod vlivem Ligy severu odmítají některé italské regiony přejímat větší počet uprchlíků z důvodů, že dosavadní přijímací struktury jsou plné. Například v regionu Val-d´Aoste, jenž přijal nedávno na 62 žadatelů o azyl, odmítl přijmout dalších 79 osob. To je jen voda na mlýn mladému vůdci Ligy Severu.
Ne kvótám, ano celoevropskému řešení Květnový plán Evropské komise, jenž navrhoval celoevropské řešení, je stále diskutován. Některé země, zejména ty ze střední a východní Evropy, odmítají přijímat uprchlíky, a vyhrazují si právo na vlastní rozhodnutí. To samé se ale týká vlád v Paříži a v Berlíně.
Francouzský premiér Manuel Valls kategoricky odmítl, že by se mělo jednat o nějakou politiku „kvót“, i když je přístupný úvaze, že „uprchlíci budou rozmístěni mezi člsnkými státy rovnoměrným způsobem“. Počátek června se Francie a Německo rozhodly, že jsou připraveny zabývat se nabáídkou Evropské komise na přijímání uprchlíků (a žadatelů o azyl) za podmínky, že půjde o řešení „časově omezené a výjimečné“, a bude podléhat „rovnoměrnému a rovnému rozdělování“.
Podle evropského komisaře pro otázky imigrace Dimitrise Avramopouluse Evropská komise nikdy nepožadovala žádné „kvóty“. Tento termín poprvé použil právě francouzský premiér Manuel Valls. Evropské komise vždy mluvila o „relokalizaci“, „rovnoměrném odesílání“ prostřednictvím urgentního plánu podle Lisabonské smlouvy a článku 78.3. Mimochodem, tento článek je vůbec poprvé užíván, a v ždáném případě se nejedná o to, aby bylo členským státům vnucováno, jak mají sami naložit s uprchlíky. „Každý stát zůstává zcela svobodný, aby se rozhodl přijmout nebo nepřijmout ochranu,“ řekl Avramopoulos.
Jaký má Renzi plán B?Premiér Matteo Renzi je ale na startovních blocích a vyžaduje, aby dostal od příštího summitu Evropské rady dne 25. června zelenou k provedení svých opatření. Požaduje, aby bylo z Itálie odesláno více než dosavadních 24.000 osob. „Odeslat pouze 24.000 osob, to se rovná provokaci,“ řekl pro list Corriere della Sera. V dalších dnech se mají sejít někteří představitelé Evropy – Matteo Renzi, prezdient François Hollande a premiér David Cameron, aby se otázkou zabývali. Pokud nedojde k domluvě, je připraven premiér Renzi nasadit svůj „plán B“.
Jak má jeho „plán B“ vypadat? Tajemník pro evropské záležitosti Sandro Gozi řekl listu La Repubblica, že jednu chvílí uvažoval Renzi o zastavení příspěvku pro Evropskou unii. To bylo ale myšleno spíše jako „vtip“, vážně Renzi uvažoval spíše o zavedení „časového povolení k pobytu“ (maximálně na rok) žadatelům o azyl, což by jim umožnilo přemístit se na sever nebo do dalších státu Evropy. Jiné návrhy spočívají v možnostech zachycení uprchlíků již v mezinárodních vodách a zákazu přistát u italských břehů.
V současné době usiluje o vstup do země Evropské unie na 40.000 kandidátů o azyl ze zemí jakými jsou Sýrie a Eritrye, jež se objevili u břehů Řecka a Itálie po 15. dubnu letošního roku. O počtu uprchlíků z Libyie se stále vedou spory.
Co bude dál nikdo moc neví...
Žádné komentáře:
Okomentovat