Detektivka Stoprocentní riziko je spíš riskantní než stoprocentní četba

> kultura > knihy > publikováno na portálu České televize dne 15. června 2015.

Obálku českého vydaní připravil Pavel Růt.

Některé prvotiny se nepočítají. Nicméně jestliže francouzský spisovatel Jean-Michel Guenassia (*1950), u nás zatím známý pro své dva rozsáhlé romány, vydává i v Česku svou (oprášenou) prvotinu, musí mít nakladatelství nějaký důvod.

Guenassiův debut s názvem Stoprocentní riziko (Pour cent millions) totiž ukazuje spisovatele jinak, než jsme byli dosud zvyklí.

U nás vychází jako třetí autorova kniha - a jde o detektivku.

Kniha zaujme již na první pohled excelentní obálkou Pavla Růta s využitím fotografie Jana Reicha. Tři knihy tak tvoří vydařenou grafickou a výtvarnou sérii.

Dva opusy nového života

Nakladatelství Albin Michel nastartovalo Guenassiovu kariéru spisovatele v roce 2009 jeho "životním románem" Klub nenapravitelných optimistů (Argo, 2012), jemuž se dostalo dosti vlídného přijetí, ale i relativně překvapivého úspěchu. Ve Francii, kde prodej dosáhl na sto osmdesát tisíc výtisků, získal i ocenění "malým Goncourtem" od gymnazistů – Prix Goncourt des lycéens.

Rozsáhlá freska s velkými ambicemi o 730 stranách (v češtině 576) nepřinesla velkou literaturu, ale dobré řemeslo: české čtenáře jistě zaujalo, že jednou z postav imigrantů v Paříži, kam nás autor zavádí, je vedle Poláka, Rusa i Maďara také i jistý Čech jménem Pavel Cibulka. Tento nevyléčený komunista chodí do jednoho baru na Denfert-Rochereau, kde hraje šachy i filozof Jean-Paul Sartre.

Spisovatel Guenassia navázal v roce 2012 dalším opusem, rovněž dosti rozsáhlým (na 570 stranách, v češtině 408) Vysněný život Ernesta G.(Argo, 2014), kde je pro změnu hlavním hrdinou rovnou lékař Josef Kaplan z Prahy.

Obě knihy působí dosti epigonsky, nezapřou nicméně velké nasazení. Mimochodem, i v té druhé knize se objeví zmiňovaný emigrant Pavel, ještě v časech, kdy jím nebyl. Takže můžete číst dvě knihy jako svého druhu knihu jednu.

UKÁZKA z knihy Stoprocentní riziko

Autor se uchytil a málokdo si vzpomněl, kým byl předtím, než napsal onen "velký životní román". I pro něj totiž, stejně jako pro některé postavy z jeho knih, se život hodně změnil. Dva romány se staly opusy jeho zcela nového "spisovatelského života". Stoprocentní riziko je ale přesnou ukázkou toho, čím byl, než se stal oním spisovatelem. Byl zkrátka řemeslníkem.

Konstrukce řemeslníka policejního románu

Člověk pochopí, že Guenassia toužil vymanit se z řemeslného stereotypu, i když být řemeslníkem na cti jistě netratí: působil totiž převážně jako scenárista pro televizi, ale také i jako autor několika divadelních her, jež se dokonce hrály v Avignonu. Právě první, respektive poslední kniha, patří k autorovu pokusu zaujmout žánrově.


Podle policejního románu Stoprocentní riziko byla v roce 1990 natočena kanadskou režisérkou Brigitte Sauriolovou jedna epizoda cyklu Vysoké napětí (Haute tension, 1991) pod názvem Dvojité hry (Doubles jeux).

Nakladatelství Albin Michel při loňském novém (přepracovaném) vydání se rozhodlo pro titul Dernière donne (Poslední rozdání). Název, který české vydání nepřevzalo (naopak odkazuje na původní vydání), má ale svoji logiku. Prostředí, v němž se odehraje základní zápletka, je totiž spjato s pokerem, jenž jedna z postav, Baptiste Dupré, profesí advokát, ale vášnivý noční hráč, mistrně ovládá. Překladatelka Helena Beguivinová, jež i na předchozích dvou románech odvedla velký díl řemeslného zaujetí, i když jí některé nepřesnosti unikly, tentokrát vzala ale knihu na "jeden zátah".

Tenhle polar (řečeno francouzskou terminologií) není dlouhý, 136 stran se dá přečíst rychle. Oproti košatému stylu předchozích dvou románů máme ale co dočinění s něčím, co připomíná nasekané potrubí: věty jsou krátké, popis ustupuje dialogům a situaci. Psychologie se lepí na patro. Tenhle kostrbatý, zakuckaný styl působí místy jako lepší školní slohové cvičení. Klíčová zápletka s dvojníkem Delaunayem, s nímž se Dupré potká kvůli své zadluženosti, působí nevěrohodně a nepravděpodobně. Jistě, život přináší velká překvapení – a detektivka odkazuje na údajnou skutečnou situaci –, ale dovedu si jen stěží představit, že by všichni, kromě komplice Morena, byli úplně slepí.

Závěr, v němž nic nevyjde podle plánu a skončí dvěma nešťastnými úmrtími, bych raději viděl, než četl. Pro četbu tohoto vybublaného spritzu doporučuji na okořenění pořádný pytlík chilli chipsů. Za více vážně nestojí. Vím, že řemeslo mívá často zlaté dno. Řemeslný spisovatel ale stroprocentně nese riziko, že sice přijde k výdělku, ovšem i o čtenáře.
---
Jean-Michel Guenassia: Stoprocentní riziko (Dernière donne); nakladatelství Argo, Praha 2015; přeložila Helena Beguivinová.