> politika > civilizace > Evropa > Velká Británie > psáno pro Reflex (nepublikováno)
Nad Temží se válí mlha, drahý Watsone! Chuchvalce se válejí patrně i u jezera Lochness, kde je ale skotskou příšeru separace slyšet více, než hrdý Albion. Britská královna Alžběta II.obhlíží svůj Commonwealth, nad níž slunce nezapadá - a mlčí (nebo si čte?). Wait and see...
Tato britská strategie má svůj půvab. Suverenita, kdy aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy, jenž povede k odchodu, náleží jen Britům, sdělil stále britský premiér David Cameron, jenž na Brexitu prohrál boty. Takto se chová gentleman? To britský komisař Jonathan Hill to dokázal a svou komisařskou šrajtofli v Bruselu předal hned trochu vyjevenému Litevci Valdisi Dombrovskisovi.
Silnější Evropa v oslabení
Uprostřed tohoto týdne, 28. a 29. června, se v Bruselu poprvé od rozhodnutí britských voličů vystoupit z Evropské unie, schází Evropská rada. Italka Frederika Mogheriniová, pověřená zahramiční politikou neváhala, a předložila již dvacetistránkový dokument, který nazvala: "Sdílená vize, společná akce. Za silnější Evropu"
Zní to poněkud eufemisticky, ale Evropa alespoň na nic nečeká, protože času opravdu neni nazbyt. Evropa je v oslabení. A tento dokumenz bude podkladem k jednání v Bruselu. Také Evropská komise nečeká: jmenovala svého Mr. Brexit, belgického diplomata Didiera Seeuwse. "Evropa je smrtelná," řekl pochmurně v rozhovoru pro Le Monde adept na nejvyšší, totiž prezidentskou funkci ve Francii, Alain Juppé.
Co dál? Zatímco padá libra, bankéři panikaří, a na burze se dějí i další věci, v zákulisí evropské diplomacie se kujou první pikle. Odchod Angličanů, kterým se najednou moc nechce, přihlížejí s velkou nelibostí, co dělá železná kancléřka Angela Merkelová, tak poněkud vyměklý prezident François Hollande, jemuž nevěří ani jeho pes (12% popularity).
O německo-francouzském motoru si již dlouho nikdo nedělá źádné velké iluze, ale stejně... Centrum evropské moci se nachází v Berlíně, kam dorazil nakonec i italský premiér Matteo Renzi. Navzdory ekonomické hegemonii Německa, disponuje ovšem Francie stále funkční armádou a nukleární zbraní. A nejde nakonec ani o záletného Hollanda, Kancléřka se již dlouhou dobu chová jako evropská královna, armádu ale nemá, natož bombu. A Washington, kde končí jedna éra, může mít brzy v Oválné pracovně Donalda (Trumpa). Francouzi Obamovi ulehčili nejen v západní Africe, ale i svou diplomacií kolem Íránu.
Mluví se stále více, že nebude možné po Brexitu zůstat u stávajících smluv. Může to být pro nás výzva? Nebo to bude jen "malá domů" pro zakladatelskou šestku, jak odclonit ty, kteří principy Evropské unie nepochopili, ale ani nikdy nepřijali?
Královna Angela a buran Zaorálek
Dokáží Německo a Francie, tyto evropské mocnosti, na nichž vznikla po válce Evropa, položit nové základy Evropy? V kuloárech se objevujî úvahy, źe budoucnost Evropy nebude možná bez nové smlouvy. Bude ale tenhle lék stačit na rozbouřené evropské mínění, jeź podléhá stále více sirénám populismu? A není nakonec populismus jedinou reakcí na sklerózu evropských instituci? Jako to dopadne v Římě, kde zvítězila Virginia Raggiová za hnutí 5* komika Beppe Grilla?
Skutečnost, že v Berlíně se sešla k prvním jednáním zakladatelská šestka evropských zemí, by mělo zajímat i nás, pokud chceme být schopni situaci vnímat. Nemusí jít nutně o žádné tvrdé jádro, ale třeba jen o "užší posílenou spolupráci", že? Bušení českého ministra Luboše Zaorálka v prsa před svými partnery ze střední Evropy v Praze, vypadá v Bruselu jako chování nevychovaného hulváta.
Mluvit o odchodu Jeana-Clauda Junckera z čela Evropské komise, to už zavání nekompetentností šéfa Černínského paláce. To nemáme v Bruselu velvyslance?
Ne, že by nebylo možné z Viségrádu něco vykřesat, ale prezentovat se jenom jako spolek obhájců dunajské druhé ligy, jíž nezáleží na pravidlech, jen když se peru - a chystám zásobníky na uprchlíky, to už vyžaduje hodně silný žaludek. Slovenské předsednictví má naopak šanci ukázat, že na Slovensku nevládne jenom župan Kotrba. Visegrádu by jistě prospělo, kdyby se na Evropu nedívalo jenom jako na vrchnost, to ale vyžaduje pokusil se přijít občas s něčím zajímavým do toho evropského mlýna.
Nebo to za nás budou muset zase vyřešit jiní, jimž nečouhá sláma z bot, třeba "náš Rakušan", kníže Karel? Zatím se ale hraje kolo, v němž Angličané vysvětlují, že pitomci jsou všichni ostatní... Wait and see, stupid!
Tato britská strategie má svůj půvab. Suverenita, kdy aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy, jenž povede k odchodu, náleží jen Britům, sdělil stále britský premiér David Cameron, jenž na Brexitu prohrál boty. Takto se chová gentleman? To britský komisař Jonathan Hill to dokázal a svou komisařskou šrajtofli v Bruselu předal hned trochu vyjevenému Litevci Valdisi Dombrovskisovi.
Silnější Evropa v oslabení
Uprostřed tohoto týdne, 28. a 29. června, se v Bruselu poprvé od rozhodnutí britských voličů vystoupit z Evropské unie, schází Evropská rada. Italka Frederika Mogheriniová, pověřená zahramiční politikou neváhala, a předložila již dvacetistránkový dokument, který nazvala: "Sdílená vize, společná akce. Za silnější Evropu"
Zní to poněkud eufemisticky, ale Evropa alespoň na nic nečeká, protože času opravdu neni nazbyt. Evropa je v oslabení. A tento dokumenz bude podkladem k jednání v Bruselu. Také Evropská komise nečeká: jmenovala svého Mr. Brexit, belgického diplomata Didiera Seeuwse. "Evropa je smrtelná," řekl pochmurně v rozhovoru pro Le Monde adept na nejvyšší, totiž prezidentskou funkci ve Francii, Alain Juppé.
Co dál? Zatímco padá libra, bankéři panikaří, a na burze se dějí i další věci, v zákulisí evropské diplomacie se kujou první pikle. Odchod Angličanů, kterým se najednou moc nechce, přihlížejí s velkou nelibostí, co dělá železná kancléřka Angela Merkelová, tak poněkud vyměklý prezident François Hollande, jemuž nevěří ani jeho pes (12% popularity).
O německo-francouzském motoru si již dlouho nikdo nedělá źádné velké iluze, ale stejně... Centrum evropské moci se nachází v Berlíně, kam dorazil nakonec i italský premiér Matteo Renzi. Navzdory ekonomické hegemonii Německa, disponuje ovšem Francie stále funkční armádou a nukleární zbraní. A nejde nakonec ani o záletného Hollanda, Kancléřka se již dlouhou dobu chová jako evropská královna, armádu ale nemá, natož bombu. A Washington, kde končí jedna éra, může mít brzy v Oválné pracovně Donalda (Trumpa). Francouzi Obamovi ulehčili nejen v západní Africe, ale i svou diplomacií kolem Íránu.
Mluví se stále více, že nebude možné po Brexitu zůstat u stávajících smluv. Může to být pro nás výzva? Nebo to bude jen "malá domů" pro zakladatelskou šestku, jak odclonit ty, kteří principy Evropské unie nepochopili, ale ani nikdy nepřijali?
Královna Angela a buran Zaorálek
Dokáží Německo a Francie, tyto evropské mocnosti, na nichž vznikla po válce Evropa, položit nové základy Evropy? V kuloárech se objevujî úvahy, źe budoucnost Evropy nebude možná bez nové smlouvy. Bude ale tenhle lék stačit na rozbouřené evropské mínění, jeź podléhá stále více sirénám populismu? A není nakonec populismus jedinou reakcí na sklerózu evropských instituci? Jako to dopadne v Římě, kde zvítězila Virginia Raggiová za hnutí 5* komika Beppe Grilla?
Mluvit o odchodu Jeana-Clauda Junckera z čela Evropské komise, to už zavání nekompetentností šéfa Černínského paláce. To nemáme v Bruselu velvyslance?
Ne, že by nebylo možné z Viségrádu něco vykřesat, ale prezentovat se jenom jako spolek obhájců dunajské druhé ligy, jíž nezáleží na pravidlech, jen když se peru - a chystám zásobníky na uprchlíky, to už vyžaduje hodně silný žaludek. Slovenské předsednictví má naopak šanci ukázat, že na Slovensku nevládne jenom župan Kotrba. Visegrádu by jistě prospělo, kdyby se na Evropu nedívalo jenom jako na vrchnost, to ale vyžaduje pokusil se přijít občas s něčím zajímavým do toho evropského mlýna.
Nebo to za nás budou muset zase vyřešit jiní, jimž nečouhá sláma z bot, třeba "náš Rakušan", kníže Karel? Zatím se ale hraje kolo, v němž Angličané vysvětlují, že pitomci jsou všichni ostatní... Wait and see, stupid!
Žádné komentáře:
Okomentovat