Ačkoliv podpora hnutí „žlutých hvězd“ je ve Francii i nadále většinová, roste ale podíl těch, kteří si přejí manifestace ukončit. Potvrzují to podle agentury Reuters dva výzkumy veřejného mínění: OpinionWay pro televizi LCI a Odoxa pro list Le Figaro. Dnešní vydání listu Libération přináší rozhovor s manifestantem Antoinem, kterému granát při manifestaci utrhl ruku.
Roste podíl těch, co chtějí skončit
Více než polovina respondentů, celkem 54 procent, průzkumu veřejného mínění OpinionWay pro LCI by chtělo, aby hnutí ustalo, téměř dvě třetiny (66 procent – pokles 2 procentní body dolů od 5. a 6. prosince) je ale nadále podporuje. Necelá polovina lidí, kteří sledovali prezidentův projev (49 procent), se domnívá, že byl přesvědčivý.
Čtyři základní opatření - zvýšení o 100 euro výplaty pro ty, kteří mají měsíční příjem na úrovni platu nejnižšího, zrušení sociální dávek, osvobození od daně za práci přesčas, nezdaněný zaměstnanecký bonus na konci roku – odpovídají správně požadavkům „žlutých vest“, a to pro 60 až 78 procent dotázaných, podle jednotlivých opatření.
Druhý průzkum, provedený společností Odoxa pro list Le Figaro a rozhlasovou stanici Franceinfo přináší podobné výsledky. Opatření považuje za „uspokojivé“ 55 až 85 procent Francouzů. Průzkum však uvádí, že pouze malá malou část respondentů (46 procent, což je o 12 procentních bodů více od 22. listopadu), chce ukončení hnutí.
Na Facebooku se již objevila oznámení, která vyzývají k dalšímu protestu v sobotu 15. prosince v Paříži. Jednou z nich je iniciativa, která požaduje vypsání „občanských referend“, jež by umožňovala občanům navrhovat zákony, ale i odvolávat politické představitele a měnit ústavu.
Více než 5 500 lidí uvedlo na facebookových stránkách oznámení Acte 5: Pot De Départ De Macron! (Páté dějství: Sklenka na odchod Macrona), že se hodlá zúčastnit manifestace na Élysejských polích v Paříži, celkově 39 000 se o událost zajímá. V anotaci se píše, že po manifestaci je připravena „pool party na novém koberci za 300 000 euro“.
Stačilo Macronovo „mea culpa“?
Intervenci hlavy státu, kterou sledovalo více než 23 milionů diváků nelze podle Frédérica Dabiho, ředitele výzkumné agentury Ifop, nazvat „zlomovou“, ale spíše jde o „obrat“. Dabi včerejší vystoupení prezidenta Macrona srovnává s okamžikem, který učinili prezidenti François Mitterrand v roce 1983 nebo Jacques Chirac v roce 1995. Prezident Mitterrand zavedl v roce 1983 úsporná ekonomická opatření po sérii útoků na francouzskou měnu, prezident Chirac v roce 1995 upustil od reformy důchodů a sociálního pojištění po sérii velkých demonstrací.
Zatímco Macronovy dva předchůdci se rozhodli na počátku zásadně pustit do „úsporných opatření“, prezident Emmanuel Macron se především „zbavil zátěže“ a podařilo se mu „zatlouct klín“ mezi „žluté vesty“, aniž by zásadně upustil od svého kurzu. Ačkoliv šlo v pondělí o „silné vyhlášení“, patrně to nic nezmění na nepopularitě prezidenta. „Dokáže s tímto mea culpa obnovit vztah se všemi Francouzi?“ ptá se. „Odpověď za několik dní,“ říká.
Jean-Daniel Lévy, ředitel politického a názorového oddělení společnosti Harris Interactive, je méně radikální, když mluví spíše o „vývoji“. Hlava státu podle něj učinila pouze „sociální gesta“, ale nedostala se k otázce „daně z bohatství", kterou zavedl za svého prezidentství François Hollande. „V nadcházejících dnech a týdnech uvidíme, jakž efekt budou mít slova Emmanuela Macrona“, připomíná analytik, kterého zajímá zejména, zda dojde „ke změnám režimu dosavadního vládnutí“. Prezident v projevu nenaznačil, že by chtěl upustit od reforem. A to bude podle analytika rozhodující v jeho vnímání.
Antoine: „Chvíli jsme si neuvědomoval, že nemám ruku!“
Důležitým faktorem mohou být i mrtví a zranění. Na internetu koluje od soboty video, na němž je jeden z manifestantů ve městě Bordeaux, kde se konaly ostré střety s policií, vážně zraněn: policejní granát mu utrhl kus ruky.
V rozhovoru pro Libération šestadvacetiletý mladý muž, jenž se novinám představil jako Antoine, popisuje, že zahlédl pod nohami „něco rolovat u nohou“. Vzpomíná si, že objekt zvedl, protože si myslel, že se jedná o slzotvorný granát, aby ho někam hodil dál. Místo toho ale bomba explodovala a zahalila ho do mraku plynu.
„Chvíli jsem si vůbec neuvědomoval, že nemám ruku,“ řekl. „Pouze jsem si myslel, že mne něco bouchlo… Teprve, když jsem viděl zděšené pohledy lidí kolem mne, pochopil jsem, že něco není v pořádku. A potom přišel sestup do pekel, koukám na svoji ruku, moje ruka zmizela,“ vzpomíná si. Reportérka Libération navštívila muže v nemocnici, list přináší jeho fotografii u okna zezadu, je vidět i ovázaný pahýl paže.
Někteří advokáti již kritizovali, že policie používá při potlačování manifestací nepřiměřené agresivní prostředky.
Žádné komentáře:
Okomentovat