> politika > Evropská unie > komentář vyšel na EuroZprávy.cz, dne 18. února 2019.
Projekce křesel do Evropského parlamentu, jak ji dnes na základě národních výzkumných center zveřejnil pod názvem European Elections 2019 samotný parlament ve spolupráci se střediskem Kantar, vychází ze stávajícího rozložení stran a frakcí. Nejsilnější jsou lidovci, potom socialisté a třetí liberálové. Opravdu?
Nic nemůže být více matoucího. Po květnových volbách do Evropského parlamentu (EP) se může změnit všechno! Dosavadní rozdělení tří protestních uskupení, Evropy národů a svobody (ENF), Evropy svobody a přímé demokracie (EFDD) a Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která se dosud lišila v dílčích akcentech, může rázně lidoveckou hegemonií otřást. A tím i doslova celou Evropou!
Německý konzervativní beton, socialistické propadliště
Ačkoliv si Evropská lidová strana (EPP), do níž náleží dosud téměř všechny české politické strany na pravé části ideového spektra (kromě ODS), zdánlivě uchovává hegemonii, a projekce jí dává 183 křesel, je to zejména dramatický propad Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S & D), jenž otevírá nový prostor.
Oproti minulým 186 křeslům se socialisté a demokraté dostali na pouhých 135 křesel, což je úbytek o 51 křesel. Navzdory víceméně setrvalého lidoveckého tahu v projekci za poslední rok (s dvěma výkyvy na 177 a 178 v dubnu a září loňského roku), ovšem i lidovci poklesli ze 217 o 34 křesel.
Lidoveckou linii udržují hlavně Němci, kteří v rámci aliance Křesťansko demokratické unie-Křesťansko sociální unie (CDU-CSU) mají v národním průzkumu INSA drtivých 30 procent a projekci 29 křesel. Zastavení pádu CDU-CSU v říjnu loňského roku naopak narostl v lKantar, ednu i nad nynější vyčíslení (na 33 procent), provázejí ho ale přeci jenom drobné výkyvy.
Dáno zejména přechodem vedení z Angely Merkelové na Annegret Krampovou-Karrenbauerovou na čele CDU. Stabilně se ale chovají i Španělé (pokles ze 17 na 15 křesel). Polská Občanská platforma (PO) je rovněž závažným podpůrným faktorem (z 22 na 20 křesel).
Křehká aliance liberálů pod tlakem radikálů
Dvě zdánlivě první frakce, lidovci a socialisté, jsou sice následování Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), kteří narostli o 7 mandátů z původních 68 na 75 křesel, což je zřejmý výsledek spojení liberálů s hnutím francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Na pochodu, podporovaného ve Francii i Demokratickým hnutím (MoDem). To, co se v Evropě ztratí, je ale stále zřetelněji vidět ve Francii.
Zde bychom ale neměli zapomínat, že od listopadu je to zejména nárůst Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, jež stojí se svými 22 procenty na čele národního výzkumu. Je to sice o pouhé dva procentní body (Macron má 20 procent), ale je to od září v tomto poklesu setrvalý stav. Le Penová těží nejvíce z hnutí „žlutých vest“, a situace prezidenta Macrona je nadále křehká. Již v minulých evropských volbách, připomeňme, že Le Penová vyhrála.
Kolem Le Penové ve spojení se spektakulárním nárůstem Matteo Salviniho a jeho italské Ligy se ale dějí velké věci. Zdánlivě čtvrtá frakce Evropy národů a svobody (ENF), jež spojuje Le Penovou a Salviniho, má obrovský nárůst o 22 křesel (ze 37 na 59). Loni v létě se v národních výzkumech odpoutala Salviniho Liga – a skočila z nějakých 26 procent na 32, 4 procenta – a tento trend si udržuje se silným náskokem od počátku září.
Italské Hnutí pěti hvězd (M5S), jež je po čtyři zkoumaná období od prosince na 25, 7 procentech, je v Evropském parlamentu ve frakci Evropy svobody a přímé demokracie (EFDD), a lehce narůstá (ze 41 na 43 křesel).
Jsou to jenom kupecké počty, ale...
Dokáží-li ENF nabídnout koalici EFDD a přijmou-li „do party“ ještě jednu, v podstatě blízkou frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jež odchodem Spojeného království nejvíce ztratí – jejich projekce na křesla klesá tímto ze 75 na 51 křesel, mohou být vážnými protihráči. Kupecké počty praví, že ENF/59 + EFDD/43 + ECR/51 = 153 křesel.
Náhle tu tedy máme novou spojeneckou frakci, která si může nárokovat více, než kdyby byla rozdělena do tří krvavě rozeštvaných frakcí. A potom je tu ještě jeden trumf, který se v zákulisních diskusích objevuje nejvíce. Švejk kdysi říkával: „Maďarům, těm nikdo nerozumí!“ Ano, tou kartou je maďarský premiér Viktor Orbán, jehož Fidesz se 13 mandáty – a naprosto zničujícím vítězstvím doma se skórem 49, 3 procenta (jedná se o kombinovaný výzkum tří agentur z poloviny a konce ledna: Publicus, Századveg a Zavecz Research) by mohl skutečně otřást Evropou. Orbánův Fidesz je v tuto chvíli „černým esem“ evropských lidovců.
Možná, že všeho jenom do času… Počítám-li správně, přidají-li se Orbánovi hoši do nové frakce protestních stran, jež jsme tu výše vyjmenovaly, budou mít dohromady 166 křesel. Přesně o pouhá čtyři křesla méně, než dosud velcí lidovci. Tady už půjde o každý hlas! Jak to říkají Italové? Jaro Evropy? Zdá se, že Evropou opravdu začíná vát „nový vítr“. Z českého pohledu může být 1 mandát pro Svobodu a přímou demokracii (SPD), kteří jsou u Le Penové a Salviniho a 4 pro Občanskou demokratickou stranu (ODS), jež drží vlajku konzervativců a reformistů - právě těmi, jež mohou tento trend, sice „pouze“ o 5 hlasů, ale přesto posílit. Potvrdí-li se, že KDU-ČSL, STAN, ani TOP 09 neprojdou, evropští lidovci by si už měli nyní začít kopat hrob!
Projekce křesel do Evropského parlamentu, jak ji dnes na základě národních výzkumných center zveřejnil pod názvem European Elections 2019 samotný parlament ve spolupráci se střediskem Kantar, vychází ze stávajícího rozložení stran a frakcí. Nejsilnější jsou lidovci, potom socialisté a třetí liberálové. Opravdu?
Nic nemůže být více matoucího. Po květnových volbách do Evropského parlamentu (EP) se může změnit všechno! Dosavadní rozdělení tří protestních uskupení, Evropy národů a svobody (ENF), Evropy svobody a přímé demokracie (EFDD) a Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která se dosud lišila v dílčích akcentech, může rázně lidoveckou hegemonií otřást. A tím i doslova celou Evropou!
Ačkoliv si Evropská lidová strana (EPP), do níž náleží dosud téměř všechny české politické strany na pravé části ideového spektra (kromě ODS), zdánlivě uchovává hegemonii, a projekce jí dává 183 křesel, je to zejména dramatický propad Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S & D), jenž otevírá nový prostor.
Oproti minulým 186 křeslům se socialisté a demokraté dostali na pouhých 135 křesel, což je úbytek o 51 křesel. Navzdory víceméně setrvalého lidoveckého tahu v projekci za poslední rok (s dvěma výkyvy na 177 a 178 v dubnu a září loňského roku), ovšem i lidovci poklesli ze 217 o 34 křesel.
Lidoveckou linii udržují hlavně Němci, kteří v rámci aliance Křesťansko demokratické unie-Křesťansko sociální unie (CDU-CSU) mají v národním průzkumu INSA drtivých 30 procent a projekci 29 křesel. Zastavení pádu CDU-CSU v říjnu loňského roku naopak narostl v lKantar, ednu i nad nynější vyčíslení (na 33 procent), provázejí ho ale přeci jenom drobné výkyvy.
Dáno zejména přechodem vedení z Angely Merkelové na Annegret Krampovou-Karrenbauerovou na čele CDU. Stabilně se ale chovají i Španělé (pokles ze 17 na 15 křesel). Polská Občanská platforma (PO) je rovněž závažným podpůrným faktorem (z 22 na 20 křesel).
Dvě zdánlivě první frakce, lidovci a socialisté, jsou sice následování Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), kteří narostli o 7 mandátů z původních 68 na 75 křesel, což je zřejmý výsledek spojení liberálů s hnutím francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Na pochodu, podporovaného ve Francii i Demokratickým hnutím (MoDem). To, co se v Evropě ztratí, je ale stále zřetelněji vidět ve Francii.
Zde bychom ale neměli zapomínat, že od listopadu je to zejména nárůst Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, jež stojí se svými 22 procenty na čele národního výzkumu. Je to sice o pouhé dva procentní body (Macron má 20 procent), ale je to od září v tomto poklesu setrvalý stav. Le Penová těží nejvíce z hnutí „žlutých vest“, a situace prezidenta Macrona je nadále křehká. Již v minulých evropských volbách, připomeňme, že Le Penová vyhrála.
Italské Hnutí pěti hvězd (M5S), jež je po čtyři zkoumaná období od prosince na 25, 7 procentech, je v Evropském parlamentu ve frakci Evropy svobody a přímé demokracie (EFDD), a lehce narůstá (ze 41 na 43 křesel).
Jsou to jenom kupecké počty, ale...
Dokáží-li ENF nabídnout koalici EFDD a přijmou-li „do party“ ještě jednu, v podstatě blízkou frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jež odchodem Spojeného království nejvíce ztratí – jejich projekce na křesla klesá tímto ze 75 na 51 křesel, mohou být vážnými protihráči. Kupecké počty praví, že ENF/59 + EFDD/43 + ECR/51 = 153 křesel.
Možná, že všeho jenom do času… Počítám-li správně, přidají-li se Orbánovi hoši do nové frakce protestních stran, jež jsme tu výše vyjmenovaly, budou mít dohromady 166 křesel. Přesně o pouhá čtyři křesla méně, než dosud velcí lidovci. Tady už půjde o každý hlas! Jak to říkají Italové? Jaro Evropy? Zdá se, že Evropou opravdu začíná vát „nový vítr“. Z českého pohledu může být 1 mandát pro Svobodu a přímou demokracii (SPD), kteří jsou u Le Penové a Salviniho a 4 pro Občanskou demokratickou stranu (ODS), jež drží vlajku konzervativců a reformistů - právě těmi, jež mohou tento trend, sice „pouze“ o 5 hlasů, ale přesto posílit. Potvrdí-li se, že KDU-ČSL, STAN, ani TOP 09 neprojdou, evropští lidovci by si už měli nyní začít kopat hrob!
Žádné komentáře:
Okomentovat