Nathalie Loiseauová, bývalá ministryně pro evropské záležitosti, která stojí na čele evropské kandidátky s názvem Renaissance, tvořící alianci Macronovy strany Republika na pochodu (LREM) s Demokratickým hnutím (MoDem), čelí odhalení, že během svých studií kandidovala za krajní pravici, píše internetový investigativní portál Mediapart.
Mediapart publikoval informaci, podle níž se v roce 1984 tehdejší studentka Institutu politický věd v Paříži, objevila na odborové kandidátce Svazu pravicových studentů (UED), jež vznikla z trosek radikálně-pravicového studentské organizace Skupiny svazu obrany (GUD), proslulé v 70. letech četnými násilnými akcemi na veřejnosti.
Hříchy mládí, nebo politické pokrytectví?
Na kandidátce, jež byla volena v rámci školy, zahrnovala vedle tendencí gaullistických i jiné nacionalistické proudy, včetně toho, jenž se odkazoval k monarchistickému, kontrarevolučnímu, antiparlamentnímu a antisemitskému filozofu „integrálního nacionalismu“ Charlesi Maurassovi. Na 6. místě se tehdy objevila také jistá Nathalie Ducoulombierová, tehdejší dívčí jméno Nathalie Loiseauové. Portál píše, že kandidátka, která vystupuje jako „hlavní hráz vůči krajní pravici“, sama ve svém mládí za stranu, blízkou „krajní pravici“ kandidovala.
Bývalá ředitelka Vysoké školy administrativy (ENA), jež vychovává francouzské státní úředníky, v rozhovoru pro televizní kanál Cnews uvedla, že na tuto „mladickou chybu“ v okamžiku, kdy přijala kandidaturu „zapomněla“.Svoji kandidaturu z roku 1984 vysvětluje tím, že si toho nebyla v podstatě vědoma.
„Přijala jsem, abych figurovala na této kandidátce, na nevolitelném místě, protože mne o to požádal jeden přítel,“ vysvětluje. Na kandidátce údajně v té době chyběla nějaká žena a proto při „respektu k pluralitě“, na kandidátku vstoupila. „Na této kandidátce byli lidé z pravice, gaullisté, jako jsem byla já, ale také lidé z krajní pravice, ale to jsem nevěděla. Neověřoval jsem to,“ dodává.
V rozhovoru upřesňuje, že se ani nepodílela na politické kampani, ani dalších doprovodných akcích. „A v žádném případě, v žádném okamžiku, jsem nebyla (součástí) krajní pravice. (…) „Pokud bych chtěla zůstat na krajní pravici, dnes je nabídka úžasná…,“ ironizuje. „Pokud bych bývala byla na krajní pravicí jeden den mého života, dnes bych před sebou měla celý bulvár,“ upřesňuje v obhajobě. Svoje rozhodnutí přisuzuje „naivitě mládí“. „Kdo neudělal chybu ve 20 letech?“ ptá se sugestivně.
Loiseauová: Nenechám se očerňovat bývalými trockisty!
Kandidátka Loiseaouvá se v poslední dnech snaží hájí doslova na všech frontách.. Na svém účtu na twitteru zveřejnila video, v němž odmítá, že by kdy byla „blízká krajní pravici“. „Je to v rozporu s mým životem a mým angažmá za 35 let. Nenechám očerňovat ani to, kým jsem, ani čím je kandidátka Renaissance,“ tvrdí.
„To, co mne šokuje, již nějakých 20 let, jsou lidé, kteří tvrdí, že Maovy masakry, stejně jako ty, jež vykonali Rudí Khmérové, nebo teroristé Černého září, nebyly ničím vážným. Právě tito lidé mne dnes žalují,“ dodává v narážce na politický profil editora Edwyho Plenela, ředitele skupiny Medipart, který byl předtím působil jako novinář v liberálně-levicovém večerníku Le Monde, a v mládí se vykazoval jako revoluční trockista.
Nathalie Loiseauová připomíná, že informace, s kterou počátkem týdne přišel Mediapart, pocházejí ve skutečnosti z krajně-pravicového listu Minute. „Nepřijde vám divné, že kandidátka, který bojuje s krajní pravicí, je napadána listem Minute?" Nathalie Loiseauová dodává, že po tomto „odhalení“ má v sobě „stále více vzteku“, a touží splnit svůj „republikánský závazek proti populismu a proti extrémům“ „Jsem odhodlána porazit krajní pravici,“ doplňuje.
Politička Loiseaouvá vystupuje velmi vehementně zejména proti předsedkyni Marine Le Penové, jež vede kandidátka Národního sdružení (RN). V roce 1984, upozorňuje konzervativní list Le Figaro, na kandidátce z roku 1984 figuroval i jistý Christophe Bay, jeden z nynějších blízkých souputníků právě Marine Le Penové.
Francouzský historik Nicolas Lebourg, který se na univerzitě v Montpellier specializuje na otázky „krajní pravice“, ve svém vystoupení na veřejnoprávní stanici France Inter dodává, že dnes se ve Francii používá „radikální minulosti politiků“ v karikované podobě bez ohledu na dnešní „politické břehy“. „Vzpomeňte si na obrovské mediální trable kolem trockistické minulosti (bývalého socialistického premiéra) Lionela Jospina,“ upozorňuje na jiného politika.
V politické debatě je podle něj dnes velmi obtížné říci: „Ano, ve 20 letech jsem měl více nakažlivých myšlenek než ve svých 40,“ nebo dokonce: „Mýlil jsem se ". „Protože se k tomu nikdy nepřiznávali, vždy to vede k této hysterizaci politické minulosti lidí,“ míní.
Žádné komentáře:
Okomentovat