Andula Sedláčková, herečka

čtvrtek 25. dubna 2019

Skončil islámský stát? Skryté manévry pokračují! Kdo má zájem na přesunu džihádistů do Afghánistánu?

> politika > Blízký východ > Rusko > USA > text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 23. dubna 2019.

Po své porážce v Iráku a Sýrii by mohl islámský stát (ISIS) přestavět svůj teroristický stát v Afghánistánu a ve střední Asii. Ačkoliv to Washington kategoricky popírá, podle ruských zpravodajských zdrojů se má podílet na přesunu bojovníků právě tam, píše ruský konzervativní magazín Expert Online.

Hledá se místo pro nový kalifát! Zn: Probuďte spící buňky!

Zprávy o tom, že se v Afghánistánu shromažďují bojovníci kalifátu, kteří již hodlají přesunout svá působiště z Iráku a Sýrie, prosakují již dávno. „Pokud ještě nebyli schopni vytvořit nový stát, je to hlavně proto, že musí počítat se zájmy jiných ozbrojených skupin - al-Káidy a Tálibánu - a také s přítomností vládní armády a vojenského kontingent západní koalice,“ píše magazín Expert Online.

Nicméně „džihádisté s černým standardem“, jak je ruský magazín nazývá, se dobře ve Střední Asii mísí. „Existují náznaky,“ jak tvrdí ruský magazín, „že by mohli být využiti proti ruským zájmům“. Magazín se ironicky domnívá že „američtí partneři mají dlouholeté zkušenosti s konstitucí teroristických buněk, které potom bojují po celém světě“.

Vytvoření nové verze kalifátu před dveřmi středoasijské republiky již není pouze možnou, ale přímo vážnou hrozbou. Andrej Novikov, ředitel Centra pro boj proti terorismu (CIS), oznámil v září loňského roku, že ISIS plánuje rozmístit „štafetovou základnu“ ve Střední Asii a probudit „činnost svých spících buněk v regionu". Což znamená, dodává magazín, že už ji teroristé vytvořili.

Varování přicházejí doslova ze všech stran. Ženiš Razakov, kyrgyzský místopředseda vlády říká:„Zvláště znepokojivé je, že členové teroristických organizací se neustále za tímto účelem snaží proniknout do střední Asie ze severního Afghánistánu. Šavkat Mirzijojev, prezident Uzbekistánu, země sousedící s Afghánistánem, má také obavy.

Na mezinárodní konferenci o bezpečnosti v Taškentu v březnu 2018 uvedl, že bezpečnostní situace v Afghánistánu závisí na celém regionu střední a jižní Asie. Uzbečtí diplomaté věří, že v Afghánistánu nelze prostřednictvím armády dosáhnout žádné mírové dohody. Vnitřní síly v zemi musí být schopny osvobodit se od zasahování třetích zemí a hledat mezi nimi kompromis.

Rusko se snaží získat v Afghánistánu znovu vliv, tvrdí Foreign Policy

Není však jisté, zda všechny strany v konfliktu chtějí v regionu přesně tu samou stabilitu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov to na konci roku 2018 řekl bez obalu [v rozhovoru pro Russia Today 18. října, list Le Figaro a magazín Paris-Match]: stále více bojovníků ISIS přichází do Afghánistánu a Spojené státy americké tu nejsou jen tak „pro nic za nic“. „Máme stále více elementů, které nám indikují, že džihádisté se přemísťují ze Sýrie a Irák směrem k Afghánistánu. Jsou to znepokojivé věci, a my se na to ptáme kompetentních mezinárodních institucí, stejně jako Američanů,“ řekl ministr Lavrov.

„Zatímco Spojené státy plánují odejít z Afghánistánu, Rusko se snaží vrátit," tvrdí magazín Foreign Policy. „Moskva má s touto zemi dlouhou a bolestivou historii, když SSSR v roce 1979 vstoupil do Aghánistánu, aby tam bránil komunistický režim, proti němuž bojoval deset let mudžahedínové, které podporovaly Spojenými státy americké. Rusko se podle magazínu tiše pokouší „znovu získat v Afghánistánu vliv“, a snaží se navázat užší vztahy s Tálibánem, ale i Pákistánem, dalším klíčovým hráčem v regionu, tvrdí Seth Jones z Centra pro strategické a mezinárodní studie. Kromě poskytování zbraní a peněz Tálibánu vede Moskva také propagandistickou válku proti Spojeným státům americkým šířením nepravdivých informací v ruském tisku.

Začátkem roku 2018 již americká armáda reagovala na ruská prohlášení, v nichž Rusko obviňovala Washington z minimalizace své přítomnosti v zemi v boji s ISIS, jak hlásil zpravodajský kanál Hlas Ameriky. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov tehdy řekl, že bojovníci z Iráku a Sýrie se připojili k ISIS v Afghánistánu a hovořil i o „neidentifikovaných letech vrtulníků, ke kterým je NATO určitým způsobem napojeno v oblastech ovládaných povstalců “.

Americká armáda ovšem opakuje, že i nadále bojuje s ISIS v Afghánistánu ve spolupráci s afghánskými vládními silami. Afghánská pobočka islámského státu, známá jako Islámský stát Chorásán, je pro Pentagon hrozbou, neboť je velmi pravděpodobné, že hodlá uskutečnit útoky i ve Spojených státech.

Američané se chtějí hlavně s Tálibánem rychle dohodnout

Nicméně, jak uvedl americký úředník listu The New York Times, americké síly „omezily své útoky proti organizaci“, protože mnoho útoků proti Tálibánu by je odvedlo od „vyjednání mírové dohody se Spojenými státy“. Rozhovory mezi Washingtonem a Tálibánem se konaly v posledních měsících v Kataru, s perspektivou odchodu 14 000 amerických vojáků, kteří se dnes Afghánistánu nacházejí.

Pokud by měl tento proces uspět, mohl by z něj profitovat Chorásán, který má již 2500 bojovníků. Islámský stát v Chorásanu doufá, že přivítá tálibánské bojovníky, kteří jsou nepřátelští vůči snahám po míru v regionu, jak uvádí v magazínu Foreign Affairs v recenzi knihy Antonia Giustozziho americký analytik John Waterbury.

Specialista na Afghánistánu strávil dva roky rozhovorem s členy džihádistických organizací v regionu. Islámský stát v Chorástánu byl dříve financován dárci z Kuvajtu, Kataru a Saúdské Arábie, jakož i státy, jež „zamýšlí vstřebat Tálibán a pak bojovat proti svým vnějším nepřátelům, především v Íránu" , shrnuje americký časopis.

Žádné komentáře:

Okomentovat