Švédská (roušková) cesta: více svobody, méně příkazů

> politika > Švédsko > Skandinávie > zdraví > covid-19

Nosit, nebo nenosit roušky? Švédsko, na rozdíl od ostatních ze skandinávských zemí, zavádět roušky odmítá. Na rozdíl od sousedního Norska, Dánska a Finska, kde se tato povinnost zavádí od minulého týdne. O důvodech, proč tomu tak je, píše britský ekonomický deník The Financial Times.

„Je velmi nebezpečné věřit, že roušky na obličeji nějakým způsobem změní hru, pokud jde o covid-19," řekl listu švédský státní epidemiolog Anders Tegnell. Někteří lidé proto označují epidemiologa Tegnella za „tvrdohlavého“. Roušky se totiž prosadily ve většinu zemí světa. Specialisté na infekční choroby vysvětlují, jaké jsou důvody, pro které Švédsko volí jiný postup. Zavádění roušek pro běžnou populaci odporuje švédským kulturním a politických zvyklostem.

Skandinávie používá roušky omezeně

Jonas Ludvigsson, profesor klinické epidemiologie na Karolinském institutu ve Stockholmu, uvádí že jedním z důvodů, je způsob, jakým je samotné Švédsko spravováno. Ve Švédsku hrály vždy „velmi silnou roli“ nezávislé orgány, jakým je Tegnellova agentura veřejného zdraví. Zvolení úředníci se k těmto doporučením připojili, vysvětluje. Jinak je tomu ovšem v jiných skandinávských zemích. „V Dánsku a Norsku mají politici silnější roli. Politici v této krizové době chtějí vypadat silně a nepřijímají vždy rozhodnutí, která jsou založena na důkazech, “ dodává.

Použití roušky je ale i tak v severských zemích velmi omezené. V Norsku se doporučuje například v dopravní špičce; v Dánsku budou od této soboty povinné zase ve veřejné dopravě, ale zatím nikde jinde. Søren Riis Paludan z Aarhus University zmiňuje, že výzkum o stavu infekce naznačil, že při současné míře infekce v Dánsku by muselo 100 000 lidí řádně nosit roušky po dobu jednoho týdne, aby se zabránilo jedné infekci. „Pokud je v komunitě velmi málo virů, účinek je omezený," říká. Ale pokud jste uprostřed epicentra nákazy (hotspotu), pak všechno nasvědčuje tomu, že účinek mohou mít. Profesor Paludan tvrdí, že roušky mohou být jedním v sadě jiných nástrojů.

Dalším důvodem, proč Švédsko nezavádí roušky, je podle odborníků vysoká důvěra v úřady. „Když švédská zdravotnická agentura řekne, že není důvod nosit roušky, lidé nenosí roušky," říká profesor Ludvigsson. „V jiných zemích, kde je méně důvěry a kde rovněž nedoporučují roušky používat, to lidé stejně dělají," dodává.

Jedním z kulturních důvodů, které profesor Paludan pro Dánsko zmiňuje, je důležitost vidět lidskou tvář, což pomáhá vytvářet důvěru. Parlament před dvěma lety zakázal islámskou burku, nikáb a další formy zakrývání celého obličeje. „Je to součástí velmi složité debaty," upomíná. Severští odborníci obecně poukazují na nedostatek důkazů o účinnosti roušek. Mnoho zemí, ale i Světová zdravotnická organizace (WHO) změnily své rady ohledně nošení roušek, protože studie ukázaly, že existuje souvislost mezi jejich používáním a nižší mírou infekce.

Rouška jako doplněk, nikoliv jako (nerozumný) princip

Profesor Ludvigsson poznamenává, že v metaanalýze celkem 29 studií, kterou si udělala WHO, se prokázalo, že roušky jsou účinné. Pouze tři se týkaly ale jejich použití mimo nemocnice a netýkaly se přímo covidu-19. Přesto sám poznamenává, že jeho osobní názor prošel změnou. Nyní věří, že by se roušky měly doporučovat ve švédské veřejné dopravě, ale pouze na stanovenou dobu. „Zvýšilo by to samotné dodržování, kdyby lidé věděli, že je to pouze na tři měsíce," upřesňuje.

Švédský státní epidemiolog Tegnell ale trvá na tom, že sice „roušky mohou být doplňkem k jiným věcem“, ale pouze za předpokladu, že „jsou i jiné věci bezpečně na svém místě“. „Ale začít s rouškou na obličeji a pak si myslet, že můžete nacpat autobusy nebo nákupní centra - to je určitě chyba, “ tvrdí. Ukázalo se podle něj například v zemích, jako jsou Belgie nebo Španělsko, kde k rozšíření nákazy covid-19 došlo i přesto, že bylo rozšířené používání roušek, a nákazy zde roste i nadále.

Švédská agentura pro veřejné zdraví v úterý uvedla, že pracuje na návrzích vlády, které počítají s tím, že by v příštích několika týdnech - a to za zvláštních okolností, jako jsou návštěvy nemocnic nebo zubních lékařů -, se mohly roušky používat.

Roušky aneb Totemické kulturní téma

Švédsko ale není jedinou evropskou zemí, která je skeptická k zavádění roušek. V Nizozemsku se roušek mají nosit ve veřejné dopravě a na letištích, ale nikde nejsou povinné. Vládní zdravotní poradci uvádějí, že existují „nedostatečné“ důkazy o tom, že by roušky pomáhaly zabránit šíření koronavirů, ačkoliv skupina 11 odborníků, kteří se specializují na veřejné zdraví, tento měsíc nazvala tuto pozici jako „tvrdohlavou“.

Nizozemsko zaznamenalo v týdnu do 18. srpna více než 4 000 nových případů covid-19, což je dosud nejvyšší úroveň od konce dubna, zatímco infekce na hlavu minulý týden poprvé za čtyři měsíce překonaly úroveň švédskou.

Spisovatel Ben Coates, autor Proč jsou Holanďané jiní, tvrdí, že roušky se staly „totemickým“ tématem. Spojuje toto téma s širší debatou o stavu osobní svobody v Nizozemsku. „V Nizozemsku je libertariánská vlna, která si cení osobní svobody – kde lidé nejsou ze strany vlády poučováni o tom, jak se chovat, ale mají důvěru v to, že jedná ve veřejném blahu," vysvětluje. Prof Paludan má za to, že v severském regionu zůstává „přijetí veřejností“ zásadním faktorem. Nutit lidi, aby nosili roušky na ulici, patří mezi ně. „Pro Dány a Skandinávce musí být věci smysluplné," soudí.