Moskva považuje sankce vůči Bělorusku za nepřijatelné

> politika > Bělorusko > Rusko > Evropská unie > sankce

Hrozby a sankce proti Bělorusku, které v posledních dnech přicházejí ze zemí Evropské unie (EU), považuje Rusko za nepřijatelné. Odsoudilo zejména sankce vůči běloruským představitelům, na čele s prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Vyjádřilo naopak podporu projektu ústavní reformy, jejž běloruský prezident prosazuje v reakci na protestní hnutí, píše agentura AFP.

Rusko dnes, v úterý 1. září, odsoudilo postoj zemí Evropské unie (EU), které vyhlásily proti stávajícímu režimu v Bělorusku sankce. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, který navštívil prestižní Moskevský institut mezinárodních vztahů (MGIMO), v reakci na otázky studentů zmínil, že je „přesvědčen o tom, že běloruský lid bude mít prostředky k tomu, aby sám vyřešil“ politickou krize v zemi. „Je zřejmé, že je třeba o otázkách diskutovat,“ cituje Lavrova agentura TASS. Některé své západní kolegy za přijaté sankce obvinil ze snahy „soudit“ a „vydávat rozsudky“. „Považujeme to v moderním světě za nepřijatelné," zdůraznil ruský ministr zahraničí.

Lavrov poznamenal, že v EU existují rozdíly mezi „starou Evropou “, která chápe nutnost jednat vyváženě, a „sousedy Běloruska“, kteří „chtějí celou Evropskou unii přetáhnout na tvrdou anti-Lukašenkovu platformu“. Ruský ministr zahraničí Lavrov vzápětí podpořil myšlenku ústavní reformy běloruského prezidenta Lukašenka, jejíž obrysy podle listu Le Figaro však zůstávají velmi vágní, vzhledem k tomu, že by mělo jít o jakýsi adekvátní rámec k „organizaci dialogu s občanskou společností“. Prezident Alexander Lukašenko neuvedl o tomto projektu revize žádné konkrétní podrobnosti kromě toho, že by měl být odslouhlasen v referendu.

Projekt ústavní revize hodlá podle svých slov založit na diskusí s „iniciativními skupinami“, ale nikoli s opozicí, která již měsíc svolává v zemi dosud „neviděné davy lidí“, aby odsoudili znovuzvolení hlavy státu. Volby, jež se uskutečnily 9. srpna, jsou opozicí považovány za zfalšované a podvodné. Prezident Lukašenko vládne v Bělorusku od roku 1994.

Litva překročila všechny hranice slušnosti

V pondělí tři pobaltské země (Litva, Estonsko a Lotyšsko) vyhlásily Alexandra Lukašenka a dalších dvacet devět vysokých úředníků jeho režimu za persony non grata. EU rovněž zvažuje, připomíná AFP, zákaz vstupu a zmrazení majetku pro běloruské úředníky. Tento seznam ale vyžaduje souhlas všech dvaceti sedmi členských států a není zatím jednomyslný. Někteří se domnívají, dodává depeše agentury, že by to mohlo bránit ve zprostředkování vyjednávání. 

Litva v současnosti poskytuje útočiště vůdkyni běloruské opozice Světlaně Tichanovské, která se tam uchýlila po represích při prvních srpnových demonstracích. Podle Lavrova, kterého cituje agentura RIA Novosti, „Litva ve svém chování k situaci kolem Běloruska překročila všechny hranice slušnosti“. 

Vedoucí litevského ministerstva vnitra Rita Tamašuneová dříve podepsala rozkaz, který zakazuje vstup do země třiceti občanům Běloruska, včetně tamního prezidenta Alexandra Lukašenka. Ministerstva zahraničí Lotyšska a Estonska oznámily podobné sankce. „Máme důvod se domnívat, že ona a paní Světlana Tichanovskaja pracují úplně nedemokratickými metodami, které nevykazují velký respekt k suverenitě Běloruské republiky," dodal šéf ruského ministerstva zahraničí.

Masivní opoziční protesty začaly v celém Bělorusku po prezidentských volbách, v nichž podle centrální volební komise (CVK) zvítězil již pošesté Lukašenko - a získal 80,1% hlasů. Opozice naopak věří, že volby vyhrála Světlana Tichanovskaja, nikoli Lukašenko.

V prvních dnech byly protestní akce potlačeny bezpečnostními silami, připomíná Ria Novosti. Proti demonstrantům, kteří s výsledky nesouhlasili, byl použit slzný plyn, vodní děla, omračovací granáty a gumové projektily. Poté donucovací orgány přestaly shromáždění rozptylovat a používat sílu. Podle oficiálních údajů bylo v prvních dnech zadrženo více než 6,7 tisíce lidí, stovky lidí byly během nepokojů zraněny, mezi nimi i více než 120 policistů. Úřady oznámily smrt tří demonstrantů, uzavírá ruská agentura.

Studenti křičeli: Fašisté, toto je naše město!

Začátek nového školního roku byl v Minsku poznamenán novými střety. Několik stovek běloruských studentů pochodovalo v Minsku dnešního dne, který je dnem začátku školního roku a univerzit, proti autoritářské moci prezidenta Alexandra Lukašenka, informuje agentura AFP.

Pořádková policie zatkla asi deset z nich, když se pokoušeli vytvořit lidský řetěz v centru hlavního města. „Fašisté“, „Toto je naše město“, „Věříme v to, můžeme, dostaneme se tam,“ skandovali studenti. Na této akci, která se konala 1. září, jenž je po celém bývalém SSSR tradičním dnem nástupu do škol, se sešli studenti z několika univerzit v Minsku, připomíná agentura.

Běloruská mládež je od svého znovuzvolení jedním z pilířů mobilizace proti šestašedesátiletému Lukašenkovi. Úřady odmítly zatím jakýkoli dialog s opozicí a zvýšily zatýkání politiků, stávkujících a novinářů. Prezident v jednom z posledních prohlášení označil demonstranty za „krysy“ pochodující s automatickými zbraněmi před pořádkovými silami čelící demonstrantům.