Zrušte nevolené lordy! Konzervativní poslankyně Mordauntová vyzývá k reformě britského parlamentu

> politika > Velká Británie > parlament > Penny Mordauntová

Vysoké náklady, anachronické fungování, nedostatek demokracie. Prostě mauzoleum pouze pro pány. Takový je podle Penny Mordauntové britský parlament. Zejména jeho Horní komora, tzv. Sněmovna lordů, jež je doslova „bez kontaktu s moderní demokracií“. Píše to ve své knize s názvem: Greater: Britain After the Storm (Větší: Británie po bouři), kterou vydává nakladatelství Biteback Publishing.

„Zrušte naše nevolené lordy,“ říká Penny Mordauntová, členka Konzervativní strany a poslankyně Dolní komory parlamentu za okrsek Severní Portshmouth od roku 2010. Parlament podle ní vůbec „neslouží demokracii“. Ve své knize Greater: Britain After the Storm, o níž informují The Sunday Times, vyzývá především ke zrušení Sněmovny lordů, kterou označuje za překonanou „relikvii“ a doslova „mauzoleum“. Navrhuje zároveň, aby její členové zaznamenávali své finanční operace ve snaze o potlačení „hrozby korupce“.

Mordauntová a její spoluautor Chris Lewis popisují bašty „anachronismu“ a „pompéznosti“, jimiž jsou podle ní obě komory. „Jaký druh demokracie to umožňujeme, když většina jeho členů by byla spíše volena než zvolena?" ptají se a poukazují na to, že 14 procent křesel je mandátům vyhrazeno. „Vzhledem k tomu, že dědičné tituly stále procházejí pouze mužskou linií, mnoho sedadel v horní komoře se může naplnit pouze mužskými poslanci," píší autoři.

Rozhodně odmítají myšlenku, kterou prosazoval bývalý premiér David Cameron, aby peers (členové Horní komory) mohli sloužit pouze jedno funkční, a to patnáctileté, období. To je podle ní málo. Samotný fakt jedné volby navíc nestačí, vedly by pouze k větší politizaci. „Pokud by Sněmovna lordů zvolena, nepřineslo by to automaticky demokratickou odpovědnost. Jedině znovuzvolení by to přineslo,“ upřesňuje. 

Kniha zmiňuje, že by měla být peers ponechána pravomoc iniciovat a blokovat legislativu. Role jejích parlamentních kolegů by měla být ale omezena pouze na zlepšování zákonů, jež přicházejí pocházejících z Commons (Dolní komory). „Nikdo o to dosud nepožádal a proto se nestalo," tvrdí lakonicky.

Dlouhé hlasování, dlouhé fronty dámských u toalet

Kniha vyzývá k reformě společných parlamentních postupů, včetně elektronického hlasování, které by mělo urychlení právních předpisů a umožnit poslancům, aby se dále vyjadřovali jménem, místo toho, aby na ně odkazovali jménem svého volebního obvodu; kritizuje tím praxi „přikyvování a pokyvování“, jež mají za účel pouze přilákat pozornost Speakera (mluvčího) Sněmovny. 

Podle autorky není také v parlamentu dost dámských toalet: stěžuje si, že se tam neustále formují „pokaždé fronty“. Hlasování trvá často velmi dlouho, neboť jsou poslanci započítávání fyzickým procházením tzv. division lobby, což je tradice, jež hlasování jenom prodlužuje.

Peníze rovněž nejsou silnou stránkou instituce. Autorka tvrdí, že by náklady na vytvoření nového on-line hlasovacího systému během pandemie stály 1, 36 milionů britských liber (GDP), ačkoliv byl využitý pouze na osm dní. Podrobně rovněž popisuje, jak se náklady Sněmovny lordů v letech 2017-2018 zvýšily z 99 milionů GBP na 117,4 milionů GBP v letech 2018-2019.

Kniha také útočí i na plán utratit 5,6 miliardy GBP na renovaci parlamentu jako něco, co se jen „těžko přijímá.“ Mordauntová tvrdí, že ponechání možnosti hlasování na dálku by mohlo „zvýšilo produktivitu, přiblížilo parlamentu provincie a pomohlo pracujícím rodičům“, „snížilo by to emise uhlíku, protože poslanci by nemuseli cestovat opakovaně tam a zpátky mezi Londýnem a jejich domovy“.

Poslankyně Penny Mordauntová, která v minulosti zastávala dva kabinetní posty, předkládá své návrhy, které již podpořilo široké spektrum osobností od Borise Johnsona, Tonyho Blaira přes Billa Gatese, Ruth Davidsonovou až po Sira Eltona Johna nebo režiséra Richarda Curtise.