Andula Sedláčková, herečka

pondělí 30. srpna 2021

Pruský princ má problém: Jak závažně jeho předci kolaborovali s Hitlerem?

> dějiny > politika > Německo > restituce > pruská monarchie

Zní to jako známá pohádka. Ačkoliv od války uplynulo více než sedm desítek let, pruský princ Georg Friedrich stále věří, že by mohl získat zpět majetek, který mu byl vyvlastněn. Jádrem sporu je, zda bývalý korunní princ Wilhelm přispěl k nástupu národního socialismu. Historici o tom vedou spor.

pondělí 23. srpna 2021

Vládne dvojí metr! Je zacházení Tálibánu se ženami opravdu inspirováno šaríou?

> politika a společnost > sociální vědy > ženská práva > islám > Afghánistán

Současná diskuse o Tálibánu se často věnuje problematice zneužívání a útisku žen v muslimském světě. Výklad upřednostňuje představu, že na Západě jsou ženy svobodnější, zatímco muslimské ženy nikoliv. Toto vidění je bohužel většinou postaveno na předpojatosti a islamofobních mýtech.

pátek 20. srpna 2021

Strýček Joe to neumí nejlépe aneb Americký politický debakl v Afghánistánu

> politika > Afghánistán > Spojené státy americké > Joe Biden

Co si budeme pamatovat z éry amerického prezidenta Joea Bidena? Zdá se, že po uplynulém týdnu, jenž byl ve znamení chaotického odchodu z Afghánistánu, jakkoliv ho on sám nedomluvil, bude spojen právě s ním. Týden předvedl nejen zoufalý politický debakl, ale ztrátu odpovědnosti, dokonce i zbytků vlastních zásad. Analýzu přináší britský týdeník The Economist.

úterý 10. srpna 2021

Emoce a úžas, smrt kněze zasáhla Francii do srdce. Kdo stojí za vraždou?

> politika > Francie > vražda kněze > zpravodajská analýza


Pět let po vraždě kněze
čelí Francie vraždě nové. Motivem tentokrát není teroristický čin. Úkladný čin přichází krátce před svátkem Nanebevzetí Marie. Je za ním údajně rwandský uprchlík, kterému Francie odmítla azyl.

neděle 8. srpna 2021

Kdo jsou nepřátelé demokracie? Evropa v zrcadle arogance a diktátů

> politika > Evropská unie > Maďarsko & Polsko > komentář Die Welt

Evropa prochází nebezpečným vývojem, jenž nahrává Rusku. Na jedné straně stojí zakladatelské západoevropské státy, na straně druhé ty nově přistoupivší východoevropské. Obě strany procházejí odlišnou kulturní revolucí, danou délkou vývoje, ale i hodnotovým rámcem. Měly by ale brát v potaz společné geostrategické ohledy a nemít krátkou paměť.