> politika > diplomacie > návštěva Luly v Číně > zpravodajství
The Washington Post
Staronový brazilský prezident Lula budí dojem, že si nic nedělá z toho, že se svou politikou odcizí USA a Evropě. Jeho návštěva Číny je toho zářným úkazem.
Jako brazilský prezident v letech 2003 až 2010 Lula prosazoval multipolární světový řád, který by podporoval nejrychleji rostoucí ekonomiky světa, aniž by od nich vyžadoval, aby přijaly nějaké konkrétní politické hodnoty.
BRICS: nová politická síla
V roce 2009 se Lula po boku svých kolegů vůdců Dmitrije Medveděva z Ruska, čínského Chu Ťin-čana a indického Manmohana Singha zúčastnil prvního summitu BRICS – velkých a rozvíjejících se ekonomik Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky – které se dostaly do Skupiny sedmi nejvyspělejších ekonomik.
BRICS zahájila svou vlastní finanční instituci, New Development Bank, v roce 2015 jako alternativu k Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Spojené arabské emiráty, Uruguay a Bangladéš se k iniciativě připojily v roce 2021, zatímco Egypt se stal členem minulý měsíc.
The Washington Post
Staronový brazilský prezident Lula budí dojem, že si nic nedělá z toho, že se svou politikou odcizí USA a Evropě. Jeho návštěva Číny je toho zářným úkazem.Lula jako naděje? Jak pro koho!
Minulý pátek Lula zamířil do Pekingu, na třídenní cestu do Číny. Vzal s sebou více než 200 brazilských obchodních lídrů v očekáváni přívalu obchodů, které přivedou Brazílii blíže k Číně, dnes jejímu největšímu obchodnímu partnerovi. To vše děje v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Pekingem jsou stále více napjaté, píše americký list.
Minulý pátek Lula zamířil do Pekingu, na třídenní cestu do Číny. Vzal s sebou více než 200 brazilských obchodních lídrů v očekáváni přívalu obchodů, které přivedou Brazílii blíže k Číně, dnes jejímu největšímu obchodnímu partnerovi. To vše děje v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Pekingem jsou stále více napjaté, píše americký list.
Lulův plán, který zahrnuje například zastávku v šanghajském zařízení Huawei, u čínského telekomunikačního giganta, na který se vztahují americké sankce, patří k jednomu z takových míst.
V čínské metropoli Pekingu se Lula setkal se Si Ťin-pchingem, nejvyšším vůdcem země, který prosazuje zvrácení mezinárodního řádu pod vedením USA a postavení Číny jako zprostředkovatele diplomatické moci. Brazílie mezitím pomáhá Pekingu posílit svou vlastní měnu, jüan, oproti americkému dolaru.
Lulovo loňské volební vítězství nad Jairem Bolsonarem, bývalým vojenským důstojníkem, který se netajil obdivem k režimu diktatury, který se spojil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a globální pravicí, podpořilo optimismus, že nejlidnatější národ Latinské Ameriky by mohl být partnerem při prosazování demokratických norem na západní polokoule. Chyba lávky.
Místo toho se Lula světu připomíná svým přístupem k zahraniční politice, která – v souladu s jeho prvním působením v úřadu –, upřednostňuje pragmatismus a dialog a projevuje jen malé obavy z toho, že si snad znepřátelí Washington nebo celý Západ.
Jeden příklad za všechny: ruská invaze. Brazílie v únoru podpořila rezoluci OSN vyzývající k míru a požadující, aby Moskva stáhla své jednotky z Ukrajiny. O několik týdnů později však Lula odmítl podepsat prohlášení ze summitu prezidenta Bidena pro demokracii, které odsoudilo ruský útok na svého souseda. Jeden z poradců řekl, že Lula nevěří, že fórum je vhodným místem k diskusi o válce, píše americký list.
Na rozdíl od Bolsonarova bojovného izolacionismu se Lula dlouho snažil rozšířit roli Brazílie na světové scéně. Tvrdí, že Brazílie, kde žije více lidí než mají dohromady stálí členové Rady bezpečnosti OSN, by měla vedle zemi jako Rusko, Británie nebo Francie, získat vlastní členství v tomto elitním klubu.
„Brazílie chce reformovat světovou správu,“ řekl listu The Washington Post Celso Amorim, hlavní poradce prezidenta. ,,Chtěli bychom mít světovou správu, která nevypadá jako současná Rada bezpečnosti,'' tvrdí.
V čínské metropoli Pekingu se Lula setkal se Si Ťin-pchingem, nejvyšším vůdcem země, který prosazuje zvrácení mezinárodního řádu pod vedením USA a postavení Číny jako zprostředkovatele diplomatické moci. Brazílie mezitím pomáhá Pekingu posílit svou vlastní měnu, jüan, oproti americkému dolaru.
Lulovo loňské volební vítězství nad Jairem Bolsonarem, bývalým vojenským důstojníkem, který se netajil obdivem k režimu diktatury, který se spojil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a globální pravicí, podpořilo optimismus, že nejlidnatější národ Latinské Ameriky by mohl být partnerem při prosazování demokratických norem na západní polokoule. Chyba lávky.
Místo toho se Lula světu připomíná svým přístupem k zahraniční politice, která – v souladu s jeho prvním působením v úřadu –, upřednostňuje pragmatismus a dialog a projevuje jen malé obavy z toho, že si snad znepřátelí Washington nebo celý Západ.
Jeden příklad za všechny: ruská invaze. Brazílie v únoru podpořila rezoluci OSN vyzývající k míru a požadující, aby Moskva stáhla své jednotky z Ukrajiny. O několik týdnů později však Lula odmítl podepsat prohlášení ze summitu prezidenta Bidena pro demokracii, které odsoudilo ruský útok na svého souseda. Jeden z poradců řekl, že Lula nevěří, že fórum je vhodným místem k diskusi o válce, píše americký list.
Na rozdíl od Bolsonarova bojovného izolacionismu se Lula dlouho snažil rozšířit roli Brazílie na světové scéně. Tvrdí, že Brazílie, kde žije více lidí než mají dohromady stálí členové Rady bezpečnosti OSN, by měla vedle zemi jako Rusko, Británie nebo Francie, získat vlastní členství v tomto elitním klubu.
„Brazílie chce reformovat světovou správu,“ řekl listu The Washington Post Celso Amorim, hlavní poradce prezidenta. ,,Chtěli bychom mít světovou správu, která nevypadá jako současná Rada bezpečnosti,'' tvrdí.
Jako brazilský prezident v letech 2003 až 2010 Lula prosazoval multipolární světový řád, který by podporoval nejrychleji rostoucí ekonomiky světa, aniž by od nich vyžadoval, aby přijaly nějaké konkrétní politické hodnoty.
BRICS: nová politická síla
V roce 2009 se Lula po boku svých kolegů vůdců Dmitrije Medveděva z Ruska, čínského Chu Ťin-čana a indického Manmohana Singha zúčastnil prvního summitu BRICS – velkých a rozvíjejících se ekonomik Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky – které se dostaly do Skupiny sedmi nejvyspělejších ekonomik.
BRICS zahájila svou vlastní finanční instituci, New Development Bank, v roce 2015 jako alternativu k Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Spojené arabské emiráty, Uruguay a Bangladéš se k iniciativě připojily v roce 2021, zatímco Egypt se stal členem minulý měsíc.
Lula ve čtvrtek oslavit pokračující vedoucí roli Brazílie v bloku, když jeho nástupkyně ve funkci prezidenta Dilma Rousseffová bude inaugurována do čela banky v jejím ústředí v Šanghaji.
Čína a Brazílie vykreslují své vzájemné vazby – a také Rusko – jako výraz rostoucích globálních důsledků. Čínský velvyslanec v Brazílii Zhu Qingqiao v úterním rozhovoru pro státní média popsal BRICS jako „katalyzátor pro změnu globálního systému vládnutí“.
Žádná ze zemí BRICS v současnosti neuvaluje na Rusko sankce. Zejména zvýšený obchod mezi Ruskem a Čínou pomohl částečně ukousnout západní sankce a Peking tím.pádem využil podmínky k tomu, aby přiměl více společností obchodovat v jüanu – což jim v některých případech umožnilo úplně obejít dolar.
Brazílie spoléhá na Rusko také jako na hlavního dodavatele hnojiv pro svůj zemědělský sektor, což podporuje její vzkvétající export do Číny. Ruský obchod s Brazílií a Čínou dosáhl v roce 2022 rekordních hodnot.
Několik hodin před Lulovým příjezdem do Šanghaje čínská státní média informovala, že brazilská pobočka čínské státní banky vypořádala svou první přeshraniční transakci v čínské měně. Brazilská centrální banka tento měsíc oznámila, že jüan předběhl euro jako druhá největší mezinárodní rezervní měna v zemi.
„Vidíme stále větší schopnost Číny jednat jako životaschopná alternativa [k Západu] a rozvíjet diplomatická spojenectví, která tento bod podtrhují,“ řekla Margaret Myersová, ředitelka programu pro Asii a Latinskou Ameriku v Interu. - think tank American Dialogue ve Washingtonu. ,,BRICS stále více hraje tuto roli a Lula jako zakladatel skupiny bude mít tendenci tuto vizi posílit."
Lula se rovněž hodlá sejít s čínským výrobcem elektromobilů BYD, který usiluje o převzetí bývalého závodu Fordu v severovýchodním brazilském státě Bahia.
Čína a Brazílie vykreslují své vzájemné vazby – a také Rusko – jako výraz rostoucích globálních důsledků. Čínský velvyslanec v Brazílii Zhu Qingqiao v úterním rozhovoru pro státní média popsal BRICS jako „katalyzátor pro změnu globálního systému vládnutí“.
Žádná ze zemí BRICS v současnosti neuvaluje na Rusko sankce. Zejména zvýšený obchod mezi Ruskem a Čínou pomohl částečně ukousnout západní sankce a Peking tím.pádem využil podmínky k tomu, aby přiměl více společností obchodovat v jüanu – což jim v některých případech umožnilo úplně obejít dolar.
Brazílie spoléhá na Rusko také jako na hlavního dodavatele hnojiv pro svůj zemědělský sektor, což podporuje její vzkvétající export do Číny. Ruský obchod s Brazílií a Čínou dosáhl v roce 2022 rekordních hodnot.
Několik hodin před Lulovým příjezdem do Šanghaje čínská státní média informovala, že brazilská pobočka čínské státní banky vypořádala svou první přeshraniční transakci v čínské měně. Brazilská centrální banka tento měsíc oznámila, že jüan předběhl euro jako druhá největší mezinárodní rezervní měna v zemi.
„Vidíme stále větší schopnost Číny jednat jako životaschopná alternativa [k Západu] a rozvíjet diplomatická spojenectví, která tento bod podtrhují,“ řekla Margaret Myersová, ředitelka programu pro Asii a Latinskou Ameriku v Interu. - think tank American Dialogue ve Washingtonu. ,,BRICS stále více hraje tuto roli a Lula jako zakladatel skupiny bude mít tendenci tuto vizi posílit."
Lula se rovněž hodlá sejít s čínským výrobcem elektromobilů BYD, který usiluje o převzetí bývalého závodu Fordu v severovýchodním brazilském státě Bahia.
Kdo chce bojovat, ten bojuje
Prezident Lula opakovaně naznačil, že odpovědnost za válku nese také Ukrajina – tím, že se brání. ,,Pokud jeden nechce, dva nemohou bojovat," řekl Lula na lednové tiskové konferenci s německým kancléřem Olafem Scholzem.
Během březnového virtuálního setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Lula zopakoval své nedávné výzvy k vytvoření „mírového klubu“ nezúčastněných zemí, který by byl prostředníkem mezi Ruskem a Ukrajinou. Když Lula navštívil v únoru Bidens, tato myšlenka se ve Washingtonu příliš neprosadila.
V Pekingu Lula doufá v obnovení vztahů, jakýcb se mu dostalo na předchozích dvou státních návštěvách Číny během svého prvního působení ve funkci prezidenta, kdy se těšil obzvláště úzkému vztahu s tehdejším vůdcem Hu.
Brazilská ekonomika během Lulova prvního předsednictví zaznamenala boom, z velké části díky prudce rostoucím cenám komodit a prodejům do Číny. Když Lula v roce 2003 nastoupil do úřadu, mezi oběma zeměmi prakticky neexistoval žádný obchod; o šest let později byla Čína hlavním obchodním partnerem Brazílie.
Prezident Lula opakovaně naznačil, že odpovědnost za válku nese také Ukrajina – tím, že se brání. ,,Pokud jeden nechce, dva nemohou bojovat," řekl Lula na lednové tiskové konferenci s německým kancléřem Olafem Scholzem.
Během březnového virtuálního setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Lula zopakoval své nedávné výzvy k vytvoření „mírového klubu“ nezúčastněných zemí, který by byl prostředníkem mezi Ruskem a Ukrajinou. Když Lula navštívil v únoru Bidens, tato myšlenka se ve Washingtonu příliš neprosadila.
V Pekingu Lula doufá v obnovení vztahů, jakýcb se mu dostalo na předchozích dvou státních návštěvách Číny během svého prvního působení ve funkci prezidenta, kdy se těšil obzvláště úzkému vztahu s tehdejším vůdcem Hu.
Brazilská ekonomika během Lulova prvního předsednictví zaznamenala boom, z velké části díky prudce rostoucím cenám komodit a prodejům do Číny. Když Lula v roce 2003 nastoupil do úřadu, mezi oběma zeměmi prakticky neexistoval žádný obchod; o šest let později byla Čína hlavním obchodním partnerem Brazílie.
Loni tento objem obchodu podle statistik brazilské vlády přesáhl 150 miliard dolarů, a to především se zemědělskými komoditami, jako je hovězí maso a sójové boby.
Ministři brazilské vlády a obchodní lídři, včetně vedoucích představitelů předních brazilských vývozců hovězího a sóji, cestovali minulý měsíc do Číny, aby uzavřeli dohody s čínskými společnostmi. Po schůzce mezi brazilským ministrem zemědělství Carlosem Fávarem a čínským ministrem cel Yu Jianhua
Ministři brazilské vlády a obchodní lídři, včetně vedoucích představitelů předních brazilských vývozců hovězího a sóji, cestovali minulý měsíc do Číny, aby uzavřeli dohody s čínskými společnostmi. Po schůzce mezi brazilským ministrem zemědělství Carlosem Fávarem a čínským ministrem cel Yu Jianhua
Peking formálně zrušil zákaz brazilského hovězího, který Brazílie dobrovolně zavedla v únoru poté, co nahlásila případ nemoci šílených krav. Během 29 dní, kdy pozastavení brazilští vývozci hovězího masa uvedli, že podle místních médií ztratili až 25 milionů dolarů denně.
Čínské celní úřady rovněž schválily vývoz z devíti dalších závodů na zpracování hovězího a drůbežího masa a dalších 50 je předmětem přezkumu, informovalo ve středu čínské obchodní médium Caixin.
Očekává se, že další dohody budou zahrnovat čínské investice do špičkových technologických kapacit v Brazílii, včetně solárních energetických zařízení a nové pozorovací družice, která může monitorovat amazonský deštný prales i při zatažené obloze.
Na pořadu dne je pravděpodobně i změna klimatu. Si vyjádřil čínský závazek snížit emise uhlíku; Lula slíbil zvrátit odlesňování v Amazonii poté, co tam Bolsonaro podporoval rozvoj.
„Lula zatím může říct: ‚Já jsem o rekonstrukci. Brazílie je zpět,“ řekl Oliver Stuenkel, politolog ze Školy mezinárodních vztahů na Fundação Getulio Vargas v São Paulu. „Jsme konstruktivním partnerem, pokud jde o sílu v multilaterálním systému. Chceme být poskytovatelem globálních veřejných statků, pokud jde o boj proti změně klimatu.“
Čína jako vůdce světového řádu
Peking uvítal Lulovu návštěvu jako šanci nejen prohloubit ekonomické vazby mezi zeměmi, ale také urychlit snahu Si Ťin-pchinga postavit Čínu jako vůdce světového řádu, který není omezován Washingtonem.
Čínské celní úřady rovněž schválily vývoz z devíti dalších závodů na zpracování hovězího a drůbežího masa a dalších 50 je předmětem přezkumu, informovalo ve středu čínské obchodní médium Caixin.
Očekává se, že další dohody budou zahrnovat čínské investice do špičkových technologických kapacit v Brazílii, včetně solárních energetických zařízení a nové pozorovací družice, která může monitorovat amazonský deštný prales i při zatažené obloze.
Na pořadu dne je pravděpodobně i změna klimatu. Si vyjádřil čínský závazek snížit emise uhlíku; Lula slíbil zvrátit odlesňování v Amazonii poté, co tam Bolsonaro podporoval rozvoj.
„Lula zatím může říct: ‚Já jsem o rekonstrukci. Brazílie je zpět,“ řekl Oliver Stuenkel, politolog ze Školy mezinárodních vztahů na Fundação Getulio Vargas v São Paulu. „Jsme konstruktivním partnerem, pokud jde o sílu v multilaterálním systému. Chceme být poskytovatelem globálních veřejných statků, pokud jde o boj proti změně klimatu.“
Čína jako vůdce světového řádu
Peking uvítal Lulovu návštěvu jako šanci nejen prohloubit ekonomické vazby mezi zeměmi, ale také urychlit snahu Si Ťin-pchinga postavit Čínu jako vůdce světového řádu, který není omezován Washingtonem.
Součástí tohoto úsilí bylo také zprostředkování sblížení mezi Saúdskou Arábií a Íránem v Pekingu a formulování 12 zásad k ukončení nepřátelství na Ukrajině.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin tento týden označil Lulovu návštěvu za příležitost „přinést více pozitivní energie do solidarity, spolupráce a společné reakce rozvojových zemí na globální výzvy“.
Lula se také prosadil jako potenciální prostředník mezi Moskvou a Kyjevem. Tento měsíc vyslal Amorima, prezidentského poradce, na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem do Moskvy. Před cestou Amorim - bývalý brazilský ministr zahraničí - řekl The Washington Post, že věří, v diplomatické řešení války.
Ale na otázku, zda by Brazílie hrála roli při prosazování demokratických norem, Amorim odpověděl: ,,Vynucování je špatné slovo."
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin tento týden označil Lulovu návštěvu za příležitost „přinést více pozitivní energie do solidarity, spolupráce a společné reakce rozvojových zemí na globální výzvy“.
Lula se také prosadil jako potenciální prostředník mezi Moskvou a Kyjevem. Tento měsíc vyslal Amorima, prezidentského poradce, na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem do Moskvy. Před cestou Amorim - bývalý brazilský ministr zahraničí - řekl The Washington Post, že věří, v diplomatické řešení války.
Ale na otázku, zda by Brazílie hrála roli při prosazování demokratických norem, Amorim odpověděl: ,,Vynucování je špatné slovo."
Žádné komentáře:
Okomentovat