> politika > Evropská unie > projev Olafa Scholze ke Dni Evropy
Některé projevy se vyplatí číst, jiné nikoliv. Úřednický šarm Olafa Scholze ve Štrasburku, kde německý kancléř přednesl ke Dni Evropy svůj projev, jistě nenechal nikoho na pochybách, kde dnes stojí Německo.
Stojí za Ukrajinou a bez Spojených států amerických si budoucnost Evropy nedokáže představit. Nevypadá to jako nějaký velký myšlenkový posun, ale vypovídá to mnoho o stavu Německa. Zatímco Emmanuel Macron, francouzský prezident, vyvolal nedávno po své návštěvě Číny, velký rozruch, právě rozruch od německého kancléře očekávat nelze.
Ve svém projevu v Evropském parlamentu nezmínil kancléř Scholz, pro někoho překvapivě, ani slovem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Proč taky? Tato ostentativní arogance přiměla hned několik evropských komentátorů k závěru, že Scholz si dal velmi záležet, aby jeho projev byl anti-macronovským. Tímto titulkem uvozují své komentáře například německý Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) nebo švýcarský Neue Zürcher Zeitung (NZZ).
,,O německém kancléři Olafovi Scholzovi si můžete myslet, co chcete, ale málokdo by ho popsal jako vzrušujícího rétora. Svůj projev o Evropě pronesl v úterý ve Štrasburku s šarmem účetního,'' píše švýcarský list. Mezi frázemi a obecnostmi se objevily výroky, které jistě nevyvolaly ,,velkou radost, zvláště v Paříži''.
,,Před rozhodující pasáží, v níž se Scholz vyslovil proti ,snu o evropské světové velmoci' a proti ,národním velmocenským fantaziím', však [Scholz] citoval francouzského spisovatele,'' píše ironicky německý konzervativní list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Nebyl jim nikdo jiný než básník Paul Valéry, který zůstává pro kancléře Scholze autorem, který měl tu odvahu jednoho dne poznamenat, že ,,Evropa zůstává malým ostrovem asijského kontinentu''.
To, co německý kancléř Scholz ve Štrasburku představil, se podstatně liší od pojetí světové politiky jako celku a role Evropy v ní zejména. Scholz v projevu výslovně popřel myšlenku, že svět lze rozdělit na bipolární nebo tripolární části. ,,To první je myšlenková figura pěstovaná ve Washingtonu a Pekingu, to druhé je Macronova koncepce nového, tentokrát globálního koncertu mocností,'' připomíná FAZ.
Místo toho se kancléř Scholz, na rozdíl od prezidenta Macrona, vyslovil pro Evropu, která nehledá své místo ,,nad nebo pod ostatními zeměmi', ale usiluje o partnerství ,,na úrovni očí" s ostatními státy, zejména v Asii, Jižní Americe a Africe - a samozřejmě nadále považuje Spojené státy za svého ,,nejdůležitějšího spojence''. I to lze chápat jako vymezení se vůči Macronovým řečem o ,,třetím pólu'' a údajném ,,vazalství Evropy''.
Scholz, jak píše Frankfurter Allgemeine Zeitung, evropským poslancům představil klasický federální republikánský pohled na svět, který se opírá o (ekonomickou) spolupráci a americký příslib bezpečnosti.
To samo sebou odráží ,,zkušenosti a preference národa, jehož prosperita vznikla díky vývozu a který se nemůže bránit Rusku''.
Existují dobré důvody pochybovat o tom, zda je to skutečně lepší recept pro budoucnost Evropy. Zatímco někteří,.jako konzervativní Manfréd Werner stále hledají ,,signál z Berlína'', kancléř Scholz je jistě nepotěšil.
Klíčovými slovy pro perspektivu, kam se Evropa řítí, jsou trumpismus a deglobalizace, domnívá se německý list ,,Protože však Macron nemá na tyto zjevné problémy přesvědčivé odpovědi, je prozatím jisté jen jedno: Německo a Francie nevyvozují z krize stejné závěry,'' soudí FAZ.
Stojí za Ukrajinou a bez Spojených států amerických si budoucnost Evropy nedokáže představit. Nevypadá to jako nějaký velký myšlenkový posun, ale vypovídá to mnoho o stavu Německa. Zatímco Emmanuel Macron, francouzský prezident, vyvolal nedávno po své návštěvě Číny, velký rozruch, právě rozruch od německého kancléře očekávat nelze.
Ve svém projevu v Evropském parlamentu nezmínil kancléř Scholz, pro někoho překvapivě, ani slovem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Proč taky? Tato ostentativní arogance přiměla hned několik evropských komentátorů k závěru, že Scholz si dal velmi záležet, aby jeho projev byl anti-macronovským. Tímto titulkem uvozují své komentáře například německý Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) nebo švýcarský Neue Zürcher Zeitung (NZZ).
,,O německém kancléři Olafovi Scholzovi si můžete myslet, co chcete, ale málokdo by ho popsal jako vzrušujícího rétora. Svůj projev o Evropě pronesl v úterý ve Štrasburku s šarmem účetního,'' píše švýcarský list. Mezi frázemi a obecnostmi se objevily výroky, které jistě nevyvolaly ,,velkou radost, zvláště v Paříži''.
,,Před rozhodující pasáží, v níž se Scholz vyslovil proti ,snu o evropské světové velmoci' a proti ,národním velmocenským fantaziím', však [Scholz] citoval francouzského spisovatele,'' píše ironicky německý konzervativní list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Nebyl jim nikdo jiný než básník Paul Valéry, který zůstává pro kancléře Scholze autorem, který měl tu odvahu jednoho dne poznamenat, že ,,Evropa zůstává malým ostrovem asijského kontinentu''.
To, co německý kancléř Scholz ve Štrasburku představil, se podstatně liší od pojetí světové politiky jako celku a role Evropy v ní zejména. Scholz v projevu výslovně popřel myšlenku, že svět lze rozdělit na bipolární nebo tripolární části. ,,To první je myšlenková figura pěstovaná ve Washingtonu a Pekingu, to druhé je Macronova koncepce nového, tentokrát globálního koncertu mocností,'' připomíná FAZ.
Místo toho se kancléř Scholz, na rozdíl od prezidenta Macrona, vyslovil pro Evropu, která nehledá své místo ,,nad nebo pod ostatními zeměmi', ale usiluje o partnerství ,,na úrovni očí" s ostatními státy, zejména v Asii, Jižní Americe a Africe - a samozřejmě nadále považuje Spojené státy za svého ,,nejdůležitějšího spojence''. I to lze chápat jako vymezení se vůči Macronovým řečem o ,,třetím pólu'' a údajném ,,vazalství Evropy''.
Scholz, jak píše Frankfurter Allgemeine Zeitung, evropským poslancům představil klasický federální republikánský pohled na svět, který se opírá o (ekonomickou) spolupráci a americký příslib bezpečnosti.
To samo sebou odráží ,,zkušenosti a preference národa, jehož prosperita vznikla díky vývozu a který se nemůže bránit Rusku''.
Existují dobré důvody pochybovat o tom, zda je to skutečně lepší recept pro budoucnost Evropy. Zatímco někteří,.jako konzervativní Manfréd Werner stále hledají ,,signál z Berlína'', kancléř Scholz je jistě nepotěšil.
Klíčovými slovy pro perspektivu, kam se Evropa řítí, jsou trumpismus a deglobalizace, domnívá se německý list ,,Protože však Macron nemá na tyto zjevné problémy přesvědčivé odpovědi, je prozatím jisté jen jedno: Německo a Francie nevyvozují z krize stejné závěry,'' soudí FAZ.
Žádné komentáře:
Okomentovat