|
Obálka českého vydání Rufinovy knihy,
Garamond 2014. |
recenze (s drobnými úpravami, toto je neupravená) vyšla v
Lidových novinách, 4. března 2015, s. 8.
Nejlepší románové příběhy píše život sám. I ten, který napsal Jean-Christophe Rufin v románu
Červený obojek (Collier rouge, Garamond 2014), k nim patří. Autor, nositel Goncourtovy ceny za román
Rudá Brazílie (Rouge Brésil, Gallimard 2001), a člen Francouzské akademie od roku 2008, jej publikoval jaksi vpředvečer oslav výročí 100 let od vypuknutí Velké války (a dobře se prodávala).
Hrdina ve psích časechPříběh cti, věrnosti a zrady, jenž v brilantním opusu Rufin skládá, má dvě hlavní postavy, vojenského soudce a vězně, hrdinu však pouze jediného. Tím je pes. Takový, jakých v té První světové válce bylo mnoho. Přítel nejvěrnější, zejména v časech, kdy by psa ven nevyhnal. Válka ale byla často bezčasím. Útlý Rufinův román je ale také a především moralitou. Hrdinou v psích časech nemohli být lidé.
Stále mladý a perspektivní soudce Hugues Lantier du Grez je vyslán do vesnice Berry, aby vyřešil svůj poslední válečný případ, než odejde definitivně do civilu. Píše se rok 1919, a nikdo už o válce ani slyšet. Je tu ale jeden vězeň, vzpupný vesničan Jacques Morlac, jenž se dopustil zhanobení vlasti. Přitom je držitelem Čestné legie za hrdinství.