Ofenzíva ombudsmanky Anny Šabatové

> politika > uprchlíci > komentář byl publikován a odvysílán v ČRo Plus, dne 16. října 2015

Ochránkyně lidských práv Anna Šabatová ostře vystoupila proti podmínkách, v nichž žijí u nás uprchlíci.

Není to poprvé, a patrně ani naposledy. Úvahy nad stavem české demokracie, jež přišla k životu dvojím řezem, v listopadu 1989, a posléze s privatizací v roce 1992 (jejíž součástí bylo následné dělení Československa), nás patrně jen tak neopustí. Uprchlická krize, jež dorazila i k nám, se netýká jen lidí na útěku, ale opět ukazuje, a to zejména, na stav myšlení, a vztah k základním demokratickým hodnotám. A týká se bohužel i dětí.

Ombudsmanka Anna Šabatové na své speciální tiskové konferenci toto úterý ťala do živého, že označila poměry v jednom z tzv. detenčních středisek za horší než vězeňské. Ombudmanka míní, že tu „dochází k porušování Evropské úmluvy o lidských právech, Úmluvy o právech dítěte“. V táboře v Bělé pod Bezdězem, jež bylo dříve vojenským zařízením, podle ní „panují horší podmínky než v českých věznicích“. Ve věznicích jsou umístěni lidé, kteří spáchali zločin a byli za to pravomocně odsouzeni. V Bělé jsou umístěni lidé, které nikdo neodsoudil a žádný trest jim nebyl uložen. Že tímto zařízením prošly stovky dětí odporuje naší představě o České republice jako civilizované zemi,“ uvádí.

Není to poprvé, co se objevují informace o nelidských podmínkách, v jakých český stát – a v tomto případě české ministerstvo vnitra, na jehož čele stojí Milan Chovanec z ČSSD – nabízí uprchlíkům, jež odcházejí z konfliktních zón, eufemisticky řečeno – přístřeší. Ombudmanka, která tábor navštívila celkem třikrát v několika fázích, konstatuje zejména nárůst počtu dětí (nyní se pohybuje kolem 100 dětí). 

Nebyla ale jediná, která tábor navštívila, učinil tak již dříve senátor Jiří Zlatuška, senátor Václav Láska, ale i poslanec Tomio Okamura. Zatímco ombudsmanka i senátoři zdůrazňují kritické až nelidské podmínky, v nichž uprchlíci žijí, poslanec Okamura se obvykle teatrálně bojí chorob, nákazy či infekce. Jaká je vlastně pravda o tom, jak se žije uprchlíkům?

Jsou to jen darmožrouti, jak často zaznívá v diskusích, které musíme oddělit žiletkovým plotem, najmout na to agentury s potetovanými svalovci, kriminalizovat je a pořádat na ně doslova hony po okolních v lesích?

Je třeba říct, že základní problém vězí zejména ve způsobu, jakým postupuje právě vnitro. Odvolává se pravidelně na to, že postupuje podle zákona, protože uprchlíci překročili ilegálně naši hranici. Nic jim ale neukládá, aby byli uprchlíci zadržováni: nemusejí být zadržováni ani ve správním řízení, stejně jako ve trestní kauze, musejí k tomu být toliko - „závažné důvody“. A to je jádra pudla: co jsou ty závažné důvody? Nemoc? Původ? Náboženství? Co vede policii k tomu, že je lidi na útěku považuje za „bezpečnostní a sociální riziko“?

Máme-li sami sobě pohledět do tváře, měli bychom vědět, že náš tzv. demokratický politický systém se dopouští nejen nespravedlnosti, ale i nezákonnosti. Mezinárodní smlouvy, jež Česká republika přijala, mezi nimi i Chartu o lidských právech, jež je součástí ústavy, je nad každým správním, ale i trestním řízením. Je i nad českými zákony.

Pokud jsou podmínky pro zadržené v rámci správního řízení horší, než pro zločince, nedopouští se vlastně český stát sám o sobě zločinu?

Ministr Chovanec by toto měl vědět, neboť tím dostává Českou republiku mezi země, o nichž se již dnes mluví jako represivních. Brzy se může stát, že bude český stát postaven mezinárodní soud pro porušování lidských práv. Přesně na toto si ministr Chovanec zadělává!

Zajímavé na celé věci je, že to zajímá jen úzký okruh lidí.Většinová společnost mlčí, nebo brblá po hospodách. Většinový mediální obraz uprchlíka navíc nadbíhá populismu a xenofobii v české společnosti, jež frustrovaná a morálně zbídačená hledí na lidi, kteří jsou skutečnými chudáky se škodolibým úsměvem – a s pocitem zadostiučinění si z nich dělá obětní beránky vlastní bezmoci.

Ombudsmanka Šabatová tomuto proudu čelí, podobně jako ministr Jiří Dienstbier. Jak ale může vláda být koherentní, usnášeníschopná a legitimní, když při znalosti tématu a četných analýzách, jež si nechala udělat, stále tyto lidi zadržuje? Proč ministr Chovanec nevydá pokyn k jejich okamžitému propuštění, jak se ptají mnozí advokáti, jež vzali některé uprchlíky v ochranu? Proč poslanci neusilují o změnu zákona, jež umožňuje bez soudu někoho zadržovat jen na základně správního řádu?

Tahle ofenzíva ombudsmanky Šabatové by měla být základním kamenem pro probuzení spící občanské společnosti! Chceme být ještě společností demokratickou, nebo se tu pomalu zakládá cosi, co bude vbrzku policejní stát za podpory mnoha, ale nečekaně mnoha v zásadě inteligentních ustrašených lidí?

---

(kompletní zprávu ombudsmanky Anny Šabatové naleznete zde: http://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2015/mimoradna-tiskova-konference-k-situaci-v-zarizeni-bela-jezova/)