Rodí se nová panevropská pravice? Vzniká „třetí síla“. Nestačí už jenom xenofobie a populismus, tvrdí americký esejista

> politika > Francie > esej na EuroZprávy.cz, dne 20. prosince 2018.

Co se to děje na pravici? V zemích tak rozdílných, jakými jsou Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Itálie, vznikají nyní snahy o vytvoření nové soudržné ideologie, která by mobilizovala Evropany. Všechny ty, kteří jsou rozhněvaní vůči přistěhovalectví, ekonomické dislokaci, Evropské unii a sociálnímu liberalismu, by měla spojit „nová pravicová fronta“, tvrdí v rozsáhlém eseji americký politolog Mark Lilla v prosincovém vydání revue The New York Review of Books.

Bude Evropa žlutá? Evropská kandidátka „žlutých vest“: noční můra protestních stran

> politika > Francie >   text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 19 prosince 2018.

Očekávané evropské volby, jež se mají konat v květnu příštího roku, budou mít ve Francii novou kandidátku: má jí být kandidátní listina „žlutých vest“. Zpěvák Francis Lalanne oznámil její přípravu. Informuje o tom Francetvinfo. Hypotézu vzniku podobné kandidátky ohlašoval v minulých dnech i Christophe Chalençon, další výrazná postava hnutí. Podle agentury Ipsos by taková kandidátka mohla získat až 12 procent voličských hlasů.

Jak vyčadit lid, nebo prezidenta? RIC! Macron chce diskutovat o „občanském referendu“

> politika > Francie >  analýza vyšla na EuroZprávy.cz, dne 18. prosince 2018.

Prezident Emmanuel Macron měl být koncem srpna v Biarritzu, aby tam zahájil francouzské předsednictví skupiny G7. Ale nebude. Nahradí ho ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. Prezident datum přesunul na později, aby se mohl lépe věnovat „velké národní diskusi“. Prezident dnes svolal „velkou konzultaci“ s ministry. Změní se tím dosavadní režim? Tématu se věnují konzervativní list Le Figaro, ale i liberálně-levicový večerník Le Monde.

Výročí. Ruská hymna „Bože, cara chraň!“ chtěla být „lidovou modlitbou“

> politika > historie > výročí > text vyšel na EuroZprávz.cz, dne 18. prosince 2018

Bože, cara chraň! Před 185 lety, 18. prosince 1833, byla caru Mikuláši I. poprvé představena dílo Modlitba ruského národa. Caru se dílo tak zalíbilo, že jednoho z autorů Alexeje Lvova štědře odměnil a přikázal, aby se tato píseň stala hymnou země. Tak vznikla ruské hymna: Bože, cara chraň! Ve svém dnešním vydání to připomíná ruský list Gazeta.ru.

Nervozita stoupá. Zařízne Macron svého premiéra? Macronie hledá svého obětního beránka

> politika > Francie >  analýza vyšla na EuroZprávy.cz, dne 17. prosince 2018.

Zatímco po uplynulém víkendu to vypadá, že se hnutí „žlutých vest“ ve Francii zklidňuje, nervozita stoupá kolem prezidenta Emmanuela Macrona. V posledním vydání nedělníku Le Journal du dimanche se objevily úvahy, že by mohl být premiér Édouard Philippe obětován a nahrazen někým jiným. Odvrátí tím Macron svůj vlastní pád?

Nahá Republika! Na okraj manifestace „žlutých vest“ exhibovala umělkyně Déborah de Robertisová. Na Champs-Élysées sklidila potlesk!

> politika > Francie > text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 15. prosince 2018.

Dnešní manifestaci „žlutých vest“ provázela v centru Paříže i umělecká performance. Provedla jí čtyřiatřicetiletá francouzsko-lucemburská umělkyně Déborah de Robertisová, kterou doprovázely další čtyři ženy, natřené na stříbrno a v kapacucí evokující frygickou čapku. Není to první pokus umělkyně, jak na sebe upoutat pozornost, píše francouzská televize LCI. 

Frustrace. Hnutí „žlutých vest“ nemá východisko. Francie je „rozvrácená země“. Posiluje populistka Marine Le Penová

> politika > Francie > analýza vyšla na EuroZprávy, den 15. prosince 2018.

Napsalo se o „žlutých vestách“ ve Francii již mnoho. Jedni je mají za výraz „oprávněného hněvu“, druzí za „hrozbu demokracie“. I když se toto zpočátku apolitické hnutí, vzešlé v polovině listopadu z odmítnutí zvýšeného zdanění pohonných hmot, volně přelilo po čtyřech sobotách do širokého spektra sociálních požadavků, jedno tu zůstává. Tím slovem je frustrace.

Prezident Macron musí nabídnout východisko z krize! Další anarchii „udusit v zárodku“, tvrdí Le Figaro. Francie potřebuje kolektivní projekt!

politika Francie protesty text vyšel na EuroZprávy.czt, den 10. prosince 2018

Francie potřebuje kolektivní projekt, míní Yves Thréard, komentátor konzervativního listu Le Figaro v dnešním editorialu listu. I když podle něj „nedošlo o uplynulém víkendu k očekávané apokalypse, nikdo nemůže být spokojen s obratem událostí 8. prosince“.

V kopci se nepřepřahá. Annegret Krampová-Karrenbauerová, nová předsedkyně CDU, je pilnou žačkou Mutter Merkelové

politika Německo komentář vyšel na EuroZprávy.cz, dne 10. prosince 2018.

Po šesti týdnech tvrdé kampaně se Křesťanskodemokratická unie (CDU), dosavadní hegemon německé politické scény, si vybrala v pátek do čela další ženu. Po odstoupivší Angele Merkelové, jež odmítla znovu kandidovat, je to tedy c, její dosavadní tajemnice. Němečtí křesťanští demokraté se rozhodli, že se s Merkelovou, která ohlásila pomalý odchod z pozic, ještě zdaleka neloučí.

Další manifestace v sobotu? Francouzská vláda vyzývá „žluté vesty“, aby už přestaly. Hlasování o nedůvěře vlády neprojde

> politika > Francie > text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 13. prosince 2018.

Navzdory výzvám, aby se další - v pořadí již pátou - sobotu přestalo manifestovat, část protestujících je stále odhodlána pokračovat. Vláda označila tyto snahy za „nerozumné“ zejména s odkazem na úterní atentát ve Štrasburku. Mluvčí vlády Benjamin Griveaux řekl dnes v televizi Cnews, že zlost již byla dostatečně „vyjádřena“ a byla i vládou „vyslyšena“. „Žádáme po vás zodpovědnost, což značí, abyste byli v sobotu rozumní a nešli manifestovat,“ pravil státní tajemník Griveaux.

Ústupky přes kopírák? Prezident Macron se inspiroval na „tajné schůzce“ návrhy svého předchůdce Sarkozyho. Ve svém projevu k národu mluvil působil jako školák

> politika > Francie > analýza vyšla na EuropZprávy.cz, dne 11. prosince 2018.

Tajně. Prezident Emmanuel Macron se před svým pondělním vystoupením ve francouzské televizi, kde představil celou řadu sociálních ústupků v reakci na měsíc trvající protestní hnutí „žlutých vest“, radil s bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym. Informuje o tom pravicový týdeník Valeurs Actuelles. Schůzka, která se uskutečnila 7. prosince, den před čtvrtou protestní sobotou, nebyla oficiálně zařazena do prezidentova programu.

Hnutí „žlutých hvězd“ pokračuje dál, podpora ale klesá. Manifestantu v Bordeaux granát utrhl ruku. Děsivé video koluje na internetu!

> politika > Francie > text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 11. prosince 2018.

Ačkoliv podpora hnutí „žlutých hvězd“ je ve Francii i nadále většinová, roste ale podíl těch, kteří si přejí manifestace ukončit. Potvrzují to podle agentury Reuters dva výzkumy veřejného mínění: OpinionWay pro televizi LCI a Odoxa pro list Le Figaro. Dnešní vydání listu Libération přináší rozhovor s manifestantem Antoinem, kterému granát při manifestaci utrhl ruku.

Revoluce ve Francii pokračuje. Diktatura? To ne! Zatím se ale nedá říct, kam to všechno směřuje, říká pro EZ z Paříže režisérka Bojena Horáčková

> politika > Francie > rozhovor vyšel na EuroZprávy.cz, dne 10. prosince 2018

Filmová scenáristka, režisérka a herečka Bojena Horáčková, která žije v Paříži, tvrdí, že většina lidí ve Francii si přeje, aby se něco změnilo. Hnutí „žlutých hvězd“ spontánně podporuje. Konce demokracie ve Francii se ale nebojí, naopak.

Nikdo je nechtěl vidět. Nikdo je nechtěl slyšet. „Žluté vesty“ jsou tváře a hlasy lidí, kteří trpí, píše spisovatel Édouard Louis

> politika > kultura > Francie > žluté vesty > text vyšel v EuroZprávy.cz, dne 10. prosince 2018

Mladý francouzský spisovatel Édouard Louis (*1992), autor tří románů, které vyvolaly velký ohlas pro svou nekompromisnost vůči sociálním nerovnostem, nejen ve Francii, ale i v celé Evropě, napsal pro týdeník Inrockuptibles text, který osobitým způsobem reaguje na vznik protestního hnutí „žlutých vest“.

Božský Jupiter Macron končí! Chtěl být Bohem, dnes není ničím. Zažíváme poslední dny Páté republiky?

>  politika >  Francie >  komentář vyšel na EuroZprávy.cz, dne 4. prosince 2018.

Ne, tohle není bagatela. Poprvé v dějinách Francouzské republiky, a rozhodně poprvé v dějinách Páté republiky, stojí před svými občany prezident, který chtěl být Bohem. Dnes není ničím. Stačily tři týdny. Prezident Emmanuel Macron, jenž o sobě ještě nedávno mluvil jako o božském Jupiteru, končí.

Paříž čeká v obavách na další „černou sobotu“. Policie a četníci se chystají na nový zásah. Rozvědky hlásí výzvy k ozbrojování! Revoluční hněv se šíří nejen mezi „žlutými vestami“, ale i mezi studenty, zemědělci, řidiči a železničáři...

> politika > Francie >  text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 6. prosince 2018.

V obavě před „velkými násilnostmi“, jež očekávají nadcházející sobotu v souvislosti s další mobilizací „žlutých vest“ Paříž a další francouzská města, vláda již dnes ladí zřízení většího posílení bezpečnosti. Píše o tom dnešní vydání listu Le Figaro.

Francouzská vláda ustupuje "žlutým vestám". Premiér Philippe dnes ohlásí moratorium na zvyšování cen pohonných hmot

> politika > Francie > text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 4. prosince 2018.

Premiér Édouard Philippe dnes oznámí moratorium na zvyšování cen pohonných hmot. Píše o tom agentura AFP, která se odvolává na vládní zdroje. Toto gesto bylo po několik dní, po sérii násilných demonstrací kolem hnutí „žlutých vest“, požadováno ze všech stran jako jeden ze způsobů, jak uklidnit rozbouřenou atmosféru ve Francii.

Sankce od EU pro Itálii? Italský premiér Conte hraje v Bruselu vabank. Má šanci stanou na čele Hnutí 5 hvězd!

> politika> Itálie Evropská unie text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 4. prosince 2018.

Italský premiér Giuseppe Conte ohlásil, že je připraven ke snížení nadměrného schodku v italském státním rozpočtu, který mu Evropská komise dvakrát vrátila. K jeho snížení je připraven v „nadcházejících hodinách“. Řekl to v rozhovoru pro italský deník Avvenire. Chce tím předejít zahájení sankcí vůči Itálii.

Macronův revoluční semafor

>  politika >  francouzská > komentář vyšel v Mladé frontě Dnes, dne 4. prosince 2018

Apokalyptické obrázky z uplynulého víkendu v Paříži, ale i dalších francouzských měst, při kterých bylo nasazeno na 4 000 policistů ze speciálních jednotek CRS, připomínají, že tato země nemá k revoluci nikdy daleko. To není ale jen folklórní zdání, jež by se dalo odbýt sdělením, že v zemi galského kohouta je „stávka národním sportem“. Největší demonstrace, dosud neviděné od těch památných z roku 1968, vypovídají totiž mnohem více o stavu nejen francouzské, ale především evropské civilizace, závislé na zdrojích.

Prezident Porošenko žádá okamžité vydání ukrajinských vojáků

> politika > Ukrajina/Rusko > vyšlo na EuroZprávy.cz, dne 3. prosince 2018

Prezident Ukrajiny Petro Porošenko požaduje od úřadů Ruské federace okamžité propuštění ukrajinských válečných zajatců, stejně jaklo plavidel zachycených v blízkosti Kerčského průlivu. Požadavek vznesl dnes během svého projevu na fóru„70 let Všeobecné deklarace lidských práv“. Informuje o tom ukrajinská agentura UNIAN.

Před 100 lety vznikla Jugoslávie. Království, jež povstalo na hrobě Rakouska-Uherska, si vzalo do vínku svůj rozpad. Co z té myšlenky dnes zbylo?

> politika Jugoslávie > vznik text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 1. prosince 2018.

Podle vzoru Rakousko-Uherské monarchie, která právě zemřela, bylo v roce 1918 vytvořeno království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Usilovalo o sjednocení zdánlivě podobných národů žijících na stejné půdě. Kuriózní nápad se zlými důsledky, píše bývalý jugoslávský spisovatel Bora Čosić ve svém eseji pro švýcarský Neue Zürcher Zeitung. Stalo se tak právě před 100 lety.

Grazie, Matteo! Italská vláda se třese jako sulc. Vyklube se z ministra Salviniho nový Ježíšek?

  > politika italská > fejeton > vyšlo na EuroZpravy.cz, dne 29. listopadu 2018

Středeční rozhodnutí italského parlamentu, jenž schválil kontroverzní „Salviniho dekret“, jímž se významně omezují práva migrantů v zemi, vyvolal nové napětí ve vládní koalici Ligy a Hnutí 5 hvězd. Brusel navíc toho dne již podruhé odmítl návrh italského rozpočtu. Italský list La Repubblica již vážně spekuluje o tom, že vláda brzy padne. Kdy se stane Matteo Salvini novým premiérem?

Nové sankce proti Rusku? Zapomeňte, říká Berlín a Paříž: „Chceme s Ruskem budovat důvěru!“

> politika mezinárodní > konflikt Rusko/Ukrajina > vyšlo na EuroZprávy.cz, dne 29. listopadu 2018

Chce si Západ pálit prsty kvůli Ukrajině? Řada členských států Evropské unie, včetně Francie a Německa, se rozhodla postavit proti zpřísnění protiruských sankcí na pozadí incidentu v Kerčském průlivu, řekl ruské agentuře RIA Novosti diplomatický zdroj z Bruselu. Podobně se vyslovil ve včerejším vydání i vlivný německý list Die Welt s odkazem na zdroje v Evropské unii.

Postaví Američané na Ukrajině vojenskou základnu? Krymská psychóza, nebo jen zapalovač nad pochodněmi? Kyjev má podle Izvestijí velký zájem

> politika mezinárodní > konflikt Rusko/Ukrajina > vyšlo na EuroZprávy.cz, dne 29. listopadu 2018

Nová provokace? Nebo jen snaha o rychlejší začlenění na Západ? Kyjev se snaží přesvědčit Spojené státy o potřebě vzniku vojenské základny na svém území, tvrdí v dnešním vydání ruský list Izvestija, který se odvolává na dva dobře informované vládní zdroje.

Veterán slovních provokací Jean-Marie Le Pen byl odsouzen za homofobiii

> politika > Francie > homosexualita > text vyšel na portálu EuroZprávy,.cz, dne 28. listopadu 2018.

Francouzský politik Jean-Marie Le Pen, zakladatel a bývalý vůdce francouzské Národní fronty (FN), přejmenované nedávno na Národní shromáždění (RN), byl dnes trestním tribunálem odsouzen k pokutě celkem 800 euro, za své poznámky proti homosexuálům. Informuje o tom agentura AFP.

Američané posilují demonstrační špionážní přelety nad Krymem

> politika > konflikt Ukrajina/Rusko > text vyšel na portálu EuroZprávy.cz, dne 28. listopadu 2018.

Tři přelety za tři dny. Americké vojenské letadlo Boeing P-8A Poseidon provedlo průzkumný let nad Kerčském průlivem a nad Krymem. Informuje o tom ruská agentura RIA Novosti s odkazem na monitorovací službu dat PlaneRadar. Podle této služby má letadlo číslo 168848 a je součástí 26. letové hlídkové eskadry americké námořní pěchoty.

Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem je pouze naoko. Prezidentu Porošenkovi nejde o válku, ale o vítězství ve volbách, říká v rozhovoru pro EZ analytik Žarichin

> politik > zahraniční > Ukrajina/Rusko > rozhovor vyšel na EuroZprávy.cz, dne 27. listopadu 2018.

Ukrajinské prezidentské volby jedou naplno. A to navzdory skutečnosti, že včerejší vyhlášení stanného práva na Ukrajině doprovodilo oficiální vyhlášení kampaně od 31. prosince. Volby, stanovené na 31. března, totiž začaly již letos v létě. Součástí těchto voleb je i současná eskalace napětí, která vyvolává silné emocionální reakce, jež vyhovují prezidentu Petro Porošenkovi, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz ruský politolog Vladimir Žarichin.

Horké hlavy v Krečském průlivu. Kdo má větší svaly? Porošenko, nebo Putin?

> politika > Rusko/Ukrajina > komentář vyšel na EuroZprávy.cz, dne 26. listopadu 2018.

Bude nová válka? Nedělní incident u anektovaného ostrova Krymu připomíná, že zakuklený konflikt mezi Moskvou a Kyjevem, na který tak rádi zapomínáme, trvá v neutuchající míře: na souši i na moři. Prezident Porošenko vyhlásil stanné právo, jež má platit po dobu 30 dnů. Schválit ho musí ještě parlament. To výraznou měrou omezí občanské svobody převedením pravomocí do rukou státu.

Satane, odstup! aneb Absurdní sněmovní loutkohra. Cynismus, pragmatismus a jedna velká politická ostuda!

> politika > česká > hlasování o důvěře > komentář vyšel na EuroZprávy.cz, dne 24. listopadu 2018.

Kdo vydržel téměř osm hodin bez přestávky v páteční Sněmovní, musel toho mít opravdu dost. Hlasování o vyslovení nedůvěře vládě, složené ze dvou nekompatibilních subjektů, totiž hnutí ANO a ČSSD, provázela atmosféra absurdního dramatu.

Komunista Jiří Dolejš tvrdí: Kolem Babiše je otazníků hodně, KSČM ale vládu podpoří

> politika > česká > rozhovor vyšel na EuroZprávy.cz, dne 22. listopadu 2018

Podpora vládě ze strany komunistů je dána zejména prosazováním našich priorit, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz poslanec Jiří Dolejš. Podporuje „jednotné hlasování“ KSČM, i když sám ví, že nad kauzou, jež visí nad premiérem Andrejem Babišem „otazníků je tu hodně“.

Budou předčasné volby? Ne, ČSSD stále podporuje trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše! říká předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru pro EZ.

> politika > česká > Piráti >  > rozhovor vyšel v EuroZprávy.cz, dne 22. listopadu 2018

Dveře se u něj v Poslanecké sněmovně netrhnou. „To je zase den,“ říká Ivan Bartoš lakonicky, když si nastavuje svůj mobil do režimu letadlo. „Alles Gute,“ usměje se. Zítřejší hlasování o důvěře, který předseda Pirátů s dalšími opozičními stranami vyvolal, podle něj ale současná vláda přežije. „Poslanci jsou proti svému svědomí dávno obrněni,“ konstatuje.

Bruselské srdce, náchylné na infarkty, zůstává neuralgickým bodem Evropy

> politika > Francie/Belgie > evropská > komentář vyšel v EuroZpravy.cz, dne 20. listopadu 2018.

Oficiální návštěva, oficiální večeře, oficiální protokol. Dvoudenní návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v hlavním městě Belgickém království může působit na první pohled nezajímavě, snad až banálně. Přesto setkání v Bruselu, jehož hostiteli byli král Belgičanů Filip a jeho choť Mathilde, se na této úrovni uskutečnilo před 47 lety. Významem toto setkání, dvou ze zakládajících zemí nejen Evropských společenství, ale již poválečného Bruselského paktu, překračuje navíc pouhé bilaterální vztahy.

Vrátíme do politiky étos listopadu 1989? Poslanec Pavel Žáček tvrdí: „Měli bychom stavět pomníky demokracie a svobody!“ A veřejně se ptá: „Kde byl 17. listopadu 1989 Andrej Babiš?“

> politika > česká > Listopad 1989 > rozhovor vyšel na EuroZprávy.cz, dne 17. listopadu 2018.

Poslanec Pavel Žáček (ODS) ve velkém rozhovoru pro EuroZprávy.cz říká, že česká společnost se ani téměř 30 let od listopadu 1989 dosud nevyrovnala s komunistickou minulostí. Tvrdí, že v posledních letech dochází k cílenému vymazávání paměti, relativizaci hodnot a falšování dějin. Do politiky by on sám jako poslanec chtěl vnést zpátky étos 17. listopadu 1989. Před letošním výročím potlačení manifestace na Národní třídě se veřejně ptá: „Kde byl tehdy Andrej Babiš?“

Alibi premiéra Babiše padlo. Mladý Andrej Babiš není nesvéprávný. „I schizofrenik zůstává zodpovědný za své činy i svá svědectví,“ říká psychiatr Ivan David.

politika > česká > rozhovor vyšel na EuroZprávy.cz, dne 15. listopadu 2018

Informace o schizofrenii syna českého premiéra Andreje Babiše, o níž včera sám premiér informoval, je novým faktorem, který vyvolává v kauze nové otázky. „Zjistěte si, co to je schizofrenie,“ řečnicky včera zvolal premiér. „Kdo chce, informace si najde,“ odpovídá v rozhovoru pro EuroZprávy.cz psychiatr MUDr. Ivan David, CSc., bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD a bývalý ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích.

Malé schválnosti, nebo jen pošetilost bezmocných? Když prezident Macron klesá, Hollande již myslí na návrat

 politika > Francie > fejeton vyšel na EuroZprávy, dne 16. listopadu 2018

Při ceremoniálu ke konci Velké války byli uplynulý víkend v Paříži skoro všichni. Jen jeden chyběl. A bylo to schválně. Bývalý prezident François Hollande nedorazil. Dal raději přednost tomu, aby na knižním veletrhu v Brive-la-Gaillarde, vypadal při podpisu své knihy Les leçons du pouvoir (Mocenské lekce) jako typický produkt regionu, svého volebního Corrèze v jihozápadním Okcitánsku, odkud tolikrát kandidoval. Copak je Paříž na Brive-la-Gaillarde! Jedné koketní návštěvníci, jež ho žádala o podpis, odpověděl na otázku, zda se již zcela „stáhl z politického života“, překvapivě krátce: „Ne. Vrátím se!“

Není to hon na čarodějnice? Jak vypadá babišizace české společnosti? A kdo se to tady vlastně zbláznil?

> politika > česká > glosa vyšla na EuroZprávy.cz, dne 14. listopadu 2018.

Všechno má svůj čas. Je čas vítězů, i čas poražených. Po hrdinech s odkrytým hledím a kamerou v brýlích, přišla logicky první vlna hysterie, a nebýt prezidenta Miloše Zemana, asi bych si připadal jak v blázinci. „Nečekejte ode mě, že budu reagovat jako detektiv-amatér a ptát se, jak je možné, že syn z prvního manželství je údajně unášen na Krym. Mně to všechno připadá jako divoká konspirace," řekl prezident v televizi Nova. To bylo otcovské uklidnění, milé děti.

Advokátka Klára Slámová pro EuroZprávy.cz: Premiér Babiš by měl skončit ve vazbě!

> politika > česká > justice > rozhovor vyšel na EuroZprávy.cz, dne 13. listopadu 2018.

Známá advokátka Klára Long Slámová, jedna z obhájců Jiřího Kájínka, si v kauze premiéra Andreje Babiše nebere servítky: „Obětovat vlastní dítě pro svůj vlastní prospěch může jen duševní mrzák,“ napsala na Facebooku. „Andreji, styď se,“ říká emotivně. „A dodám jen, že každý jiný by na základě toho, co jsi provedl Ty, skončil okamžitě na vazbě, tak jsem zvědavá, jak na to zareaguje státní zástupce.“

Macron vzýval patriotismus, Trump i Putin se smáli. Sto let od války, která nebyla ani první, ani poslední

> politika > zahraniční > válka  > komentář vyšel na EuroZprávy, dne 12. listopadu 2018.

Víkend byl ve znamení Velké války. Ti, co ji takto nazvali, netušili, že se jí bude později říkat První. Po té První totiž přišla Druhá. Přízrak té Třetí, jež si nikdo nepřeje, se neustále vznáší ve vzduchu. 

Pařížská Oslava bezvýznamnosti s Babišem, nebo jen poslední Kunderův Žert?

> politika > kultura > glosa vyšla na portálu EuroZprávy.cz, dne 12. listopadu 2018.

Myslel jsem si chybně, že zatím posledním žertem spisovatele Milana Kundery byla jeho novela Oslava bezvýznamnosti. Nebo snad jde o nějaké její pokračování? Nevím. Když ale premiér Andrej Babiš oznámil „na okraj“ obřího setkání státníků u příležitosti 100 let velké války v Paříži, že se setkal se spisovatelem Milanem Kunderou, vyrazil mi tím skutečně dech. Co to je za blbý vtip?

Rusové chtějí v Moskvě usmířit Kábul s Tálibánem

> politik> mezinárodní > Afghánistán > text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 9. listopadu 2018.

Nastává obrat v jednání o Afghánistán? Rusko dnes v Moskvě hostí mezinárodní setkání o Afghánistánu. Jejím cílem je vytvoření „přímého dialogu mezi Kábulem a Tálibanem“, který má ambici vyřešit afghánský konflikt. Informují o tom světové agentury TASS, Bloomberg, stejně jako agentura AFP.

Zimola svou rezignací vyhlásil vlastní kandidaturu do čele ČSSD!

> politika > česká > ČSSD > komentář vyšel na EuroZpravy.cz, dne 8. listopadu 2018.

Nepřišlo to jako blesk z čistého nebe. I když ve chvíli, kdy Jiří Zimola, do té chvíle místopředseda ČSSD, včera ohlásil tiskovou konferenci, to tak vypadalo. Nebo spíše – mělo vypadat. Vypadá to ale především, že v nejvyšších patrech „chlapů, co spolu mluvěj“, pěkně zatuhlo. Demise Zimoly, šéfa rebelské platformy zachraňme ČSSD, je faktickým vyhlášením jeho kandidatury na předsedu strany.

Zaplatí Německo Česku za válku? Chybí nám uzavření minulosti, říká pro EZ profesor Pavlíček

> politika > reparace > Německa > rozhovor vyšel na EuroZpravy.cz, dne 7. listopadu 2018

Vztahy mezi Českou republikou a Německem jsou oficiálně na té nejlepší úrovni, přesto existuje téma, které na obou stranách zůstává tabu. Je jím majetkové vypořádání po 2. světové válce, které nebylo po právní, ani morální stránce uzavřeno. „Výše československých reparačních nároků činila částku převyšující 300 mld. Kč, vyjádřeno v dobové měně. ČSR bylo ze strany Německa vyplaceno 230,1 mil. Kč,“ uvádí české Ministerstvo zahraničních věcí.

Profesor Václav Pavlíček v krátkém rozhovoru pro EuroZprávy.cz potvrzuje, že toto téma nebylo dosud uzavřeno. Vyřešit by ho mohla podle něj pouze skutečná mírová smlouva mezi oběma státy.

Nové ďáblovo „rudé koště“? Válečné reparace Německa jsou stále aktuální, politici se je ale bojí otevírat

> politika > česká > reparace > Německo > komentář vyšel na EuroZprávy.cz, dne 5. listopadu 2018

Může minulost překrýt budoucnost? V otázce válečných reparací, která se opět objevila jako téma v parlamentu, a to díky iniciativě komunistického poslance Jiřího Valenty, se premiér Andrej Babiš tváří, že nejsou aktuální. Mají bývalí českoslovenští občané právní nárok na to být odškodněni za zločiny, kterých se na našem území dopouštěli nacisté? O tom by nemělo být pochyb. V Česku ale k takovému rozhodnutí není odvaha.

Česká kultura protestu? Prototypy rozdělené politické moci: Babiš, Bartoš, Okamura

> politika > výzkum > popularita politiků > glosa vyšla na EuroZprávy.cz, dne 2. listopadu 2018.

Popularita politiků je vždy ošemetná věc. Jednou jsi dole, jednou nahoře. Jenže poslední výzkum agentury STEM, o popularitě českých politiků, jenž byl dnes agenturou STEM zveřejněn, jasně ukázal, že nahoře jsou v zásadě tři: Andrej Babiš, Ivan Bartoš a Tomio Okamura. Každý je určitou měrou pro někoho přijatelný, pro někoho ale zároveň nepřijatelný. Dalo by se říct, že česká společnost se podobá těmto třem lídrům? Podívejme se na některé detaily, které máme tendenci zanedbávat.

Senátní klid před bouří: Kuberova hvězda stoupá vzhůru

> politika > česká > Senát > komentář vyšel na EuroZprávy.cz, dne 2. listopadu 2018.

Noví senátoři si teprve v těchto dnech prohlížejí své čerstvé kanceláře. Ti staří, i když kanceláře již mají, v nich ale často nepobývají. „Všechno vypukne až v polovině listopadu, teď je takový klid před bouří,“ směje se jeden z nich. Přesto ale v zákulisí probíhají jednání, z nich by měl vzejít nakonec nový šéf Senátu. O jménech, jež proskočila na veřejnost, se vedou jednání, do kterých vidí málokdo. Jednání ale rozhodně nemají podobu žádné bitvy, jak to někdy v médiích vypadá, je to spíše takové „poziční převalování“.

Primátor Zdeněk Hřib pro EuroZprávy: Největším mým cílem je změna!

>  politika > česká komunální > rozhovor na EuroZprávy.cz, dne 29. října 2018.

V posledních dnech je primátor Zdeněk Hřib velmi vytížen. Neví, kam dřív. I v odpovědích pro EuroZprávy.cz se o pár dní opozdil. Na svou roli si zatím ještě evidentně nezvykl, v korespondenci je totiž stále jen „kandidátem Pirátů na primátora“. Odpovídá lakonicky, někdy vážně, vědom si zodpovědnosti, jež na nového muže na pražské radnice doléhá. Jeho vládu již „asi nic“ nezvrátí, uvádí s nadhledem.

Sirotci do Česka? Ano, Michaela Šojdrová, zatím zůstává osamělou českou bojovnicí za práva dětí

>  politika > česká > komentář vyšel na EuroZprávy.cz, dne 1.listopadu 2018

Uprchlíci by nikomu neměli vadit. Zvláště, pokud jde o děti. Není to ale zdaleka jasné. Česká společnost, jež je podle posledních výzkumů vůči uprchlíkům nepřejícná, zvládá test poslankyně Šojdrové někdy se skřípěním zubů. Nikdo jí ovšem nepodezřívá, že je to jen součást jejího politického boje. Nebo snad ano? Evropské volby jsou za půl roku...

Kauza Horáček vs. Ondráček aneb Pravda zatím nedotknutelná

>  politika > česká >komentář vyšel na EuroZprávy, dne 1. listopadu 2018.

Ne, není to soudní proces, ale má to všechny jeho znaky. Na jedné straně jsou obvinění, na straně druhé žalující. Ti ale předtím byli žalováni, a proto se obhajovali. Ve stručnosti je kauza Horáček vs. Ondráček, jež včera byla zatím ukončena nevydáním poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) k trestnímu stíhání, z důvodů imunity poslance, sporem o pravdu. A to pravdu historickou, ale i pravdu individuální. Nikoliv tedy, jak se nás snaží někteří poslanci přesvědčit, že jde o spor, zda bylo podáno oznámení trestní či pouze žaloba občanská. Pravdu ale nakonec mají v tom, že nejsou soudci...

Manfred Weber: Oddaný Evropan, který chce stát na jaře na čele Evropské komise

> politika > evropská > portrét > analýza > text vyšel na EuroZpravy.cz, dne 31. října 12018.

Slyšeli jste již jeho jméno? Patrně nikoliv. Přesto Manfred Weber, člen bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU), tento šestačtyřicetiletý předseda nejsilnější evropské frakce v Evropském parlamentu, má všechny předpoklady k tomu, aby se stal novým lídrem lidovců. A nejen to, protože vliv této frakce určuje i jmenování nového šéfa Evropské komise, jakéhosi neformálního předsedu Evropské unie.

Kdo je nový brazilský prezident Jair Bolsonaro: fašista, nebo jen „tropický Trump“?

> politika > Brazílie > latinská Amerika > analýza vyšla na EuroZprávy.cz, dne 30. října 2018.

Každé srovnání kulhá. Jak ale porozumět tomu, že se na čelo Brazílie – federativní republiky složené ze 26 států o počtu 208 miliónů obyvatel – včera dostal Jair Bolsonaro? Tento provokativní „bílý muž“, bez velké politické zkušenosti, dosáhl impozantního výsledku 55 procent a ve funkci vystřídá na další čtyři roky Michela Temera.