Galské kohoutí zápasy

vyšlo na stránkách týdeníku Reflex, dne 26. srpna 2014

Demise. Buď budeme tu zprávu dramatizovat, nebo bagatelizovat. Vyberte si! Vláda francouzského premiéra Manuela Vallse každopádně nevydržela ani půl roku. Přesně to bylo: 147 dní.

Pád vlády premiéra Manuella Vallse, lze vidět různým způsobem. V podstatě jde o „vládní obměnu“, neboť premiér zůstává. Večeník Le Monde ovšem označil tuhle rošádu,dramaticky za „poslední šanci“ prezidenta Françoise Hollanda. Dá se to ale i bagatalizovat, a vládní obměnu nazvat pouze „kohoutími zápasy“. Oba faktory ale hrají roli.

FRANZ-OLIVIER GIESBERT: KAM VÍTR, TAM PLÁŠŤ

> politika  > kultura >vyšlo na www.mediainfo.cz, dne 20. srpna 2014

Franz-Olivier Giesbert alias FOG

Je ho všude mediálně plno. Vyvolává pozornost, kontroverze, ale i aplaus.

Franz-Olivier Giesbert (FOG), donedávna šéfredaktor liberálně-pravicového týdeníku Le Point, na sebe upozornil v době, kdy stál na čele Le Nouvel Observateur, týdeníku levicového.

Mnozí mu nemohou přijít na jméno, jeho názory ale všichni sledují. FOG často mlží, ale pokud řekne, co si myslí, stojí to za to.

FOG je značka. Skrývá se za ní nejen novinář, ale i spisovatel a televizní moderátor. V Česku právě vyšel překlad jeho první knihy Himmlerova kuchařka (Argo, 2014). Giesbert jich ale napsal mnohem více, celkem čtrnáct románů, zájem ale vyvolaly především knihy publicistické – nejvíce portréty francouzských prezidentů.

LAUREN BACALL (16. 9. 1924 - 12. 8. 2014)

> kultura > film > vyšlo také na Britských listech, dne 15. srpna 2014

Herečka Lauren Bacall zosobňovala krásu, půvab, ale i neodolatelný projev, který si zapamatovalo hned několik generací diváků. Odchází s ní poslední představitelka velké filmové éry, jež vytvářela normy.

Ten její pohled, její „the Look“, jímž dokázala propíchnout celou plejádů mužů – v první řadě Humpreye Bogarta, s nímž prožila jako partnerka filmová (i životní) většinu velké éry.

Její hlas, jímž okouzlovala celé generace... a stačilo jediné gesto, jako ve slavné scéně filmu Big sleep (Hluboký spánek, 1946), aby bylo vše jasné.

Americká herečka Lauren Bacall, jedna z největších ikon filmu noir, zemřela v úterý 12. srpna v New Yorku ve věku 89 let na „mozkovou příhodu“.

Žít jako svobodný člověk - Larisa Bogorazová-Bruchmanová

vyšlo na www.literarni.cz, 13. srpna 2014

Rok 1968 znamenal tragédii českého národa a pohnul osudy mnoha jedinců. Osm statečných lidí, kteří protestovali na Rudém náměstí proti ruské okupaci Československa, nejsou příliš známí. Tvoří přitom pilíře sovětského disidentství. Prošli si svým utrpením, křížovou cestou. Proč tato jména nejsou v učebnicích dějepisu? Proč je nikdo nezná?

Larisa s prvním manželem Julijem Danielem
 a synem Alexandrem.

Dnes přinášíme příběh jedná ženy, Larisy Bogorazové-Bruchmanové, jejíž angažmá na podporu lidských práv označil New York Times ve svém nekrologu , za „morální tvrdohlavost, jež pomohla utvářet hnutí“.

Zatýkání, vězení, tábory – to byla pro Larisu Bogorazovou-Bruchmanovou škola, jíž neprochází každé dítě. Toto předurčení, jež postihlo část její rodiny, bylo rozhodující měrou přítomno i v jejím rozhodnutí zasazovat se v budoucnu o lidská práva.

Oba její rodiče si prošli občanskou válkou – pracovali v politickém oddělení aparátu armády. Otec Josif Bogoraz po vzniku Sovětského svazu působil jako člen Státní plánovací komise a vedoucí katedry ekonomické fakulty na univerzitě v Charkově. V druhé polovině 30. let byl obviněn z trockismu a zatčen. Byl odsouzen a v letech 1936-1941 si odpykával trest v nechvalně proslulém Vorkutlagu.

Psychoklima malého zločinu

vyšlo na www.iliteratura.cz, 12. srpna 2014

Obálka knihy Yvese Raveye.

Ne, tenhle román není vtip. I když po jeho dočtení vás může napadnout leccos. Vtipné to je ale pouze do jisté míry.

Ačkoliv se rozsahem i obsahem jedná spíše o novelu, je La Fille de mon meilleur ami (Dcera mého nejlepšího přítele, Minuit, 2014) od spisovatele Yves Raveye, kniha velmi matoucí. Žánrově se pohybuje někde mezi falešným thrillerem a falešnou romancí. Zkrátka v ryzí tradici nakladatelství, jež si rádo potrpí na blasfémie.

Na počátku je slovo...

Na počátku to ale vypadá, že půjde o příběh, v němž se dodržuje každé slovo. Na počátku stojí slovo muže, která dává Wiliam svému umírajícímu příteli Louisovi ve vojenské nemocnici v Montaubanu. Louis umírá a Wiliam slíbí, že najde a postará se o jeho dceru Mathildu. Louis o ní ale ví pouze to, že byla na nějaký čas internována v psychiatrické léčebně.

Konstantin Babickij - Pro budoucí osud lidstva

vyšlo na www.literarni.cz, dne 11. srpna 2014

Rok 1968 znamenal tragédii českého národa a pohnul osudy mnoha jedinců. Neměli by být v souvislosti s tímto rokem zapomenuti. Rádi bychom ve zkratce zmínili osm statečných lidí, kteří protestovali na Rudém náměstí proti ruské okupaci Československa. Prošli si svým utrpením, křížovou cestou. Proč tato jména nejsou v učebnicích dějepisu? Proč je nikdo nezná?

Konstantin Babickij (vlevo) se svými přáteli Igorem Chochluškinem a Anatolijem Jakobsonem, v roce 1972.

Dalším statečným z demonstrace proti sovětské invazi do Československa na Rudém náměstí z 25. srpna 1968 je Konstantin Babickij.

Ruský lingvista, obhájce lidských práv, ale také písničkář, básník a překladatel.

Jeho osud by se odvíjel zcela jinak, kdyby se v polovině šedesátých let nezapojil do opozičního hnutí. Protestní aktivity mu přinesly roky strádání, vyhnanství, ale i společenství lidí, s nímž by se jinak patrně nesetkal.

Z nadaného vědce se stal po letech odhodlaný obránce lidských práv, ale i výrazná osobnost celospolečenského formátu.

Godard: Co je to sms? Zachraňte mou duši!

> kultura > film > Jean-Luc Godard > exkluzivně na Jehlice revue > vyšlo 11. srpna 2014

Někteří si o něm myslí, že je už dávno mrtvý. Ale není, stále není. Letošního roku odešel do filmařského nebe Alain Resnais, o němž se nedá říct, že by tvořil jádro tzv. nové vlny, Jean-Luc Godard je ale stále živý. To ale jako kdybyste srovnávali šampaňské a coca-colu. I když Godard v poslední době hlavně moralizuje, nabádá, a zdá se, že se odvrací od tohoto světa, jemuž sám přestává rozumět, stále tu je... Letošního května, v rámci Filmovém festivalu v Cannes uvedl svůj 47. film. Sám se nezúčastnil - nemá ten festival od roku 1968 rád...

Anne Wiazemsky, svědectví Godardovy princezny

> kultura > knihy > recenze vyšla na portálu literární.cz, dne 7. března 2012.

Známe ji především z filmu. Má jich přitom za sebou desítky. Poslední román Anne Wiazemské, který se ve Francii v nakladatelství Gallimard objevil, nese titul: Une année studieuse (Studijní rok, 2012).

Viktor Fajnberg: Muž, který se nedal

vyšlo na www.literarni.cz, 4. srpna 2014

Rok 1968 znamenal tragédii českého národa a pohnul osudy mnoha jedinců. Neměli by být v souvislosti s tímto rokem zapomenuti. Rádi bychom ve zkratce zmínili osm statečných lidí, kteří protestovali na Rudém náměstí proti ruské okupaci Československa. Prošli si svým utrpením, křížovou cestou. Proč tato jména nejsou v učebnicích dějepisu? Proč je nikdo nezná?

Viktor Fajnberg, filolog a vězeň svědomí

Dalším statečným z demonstrace proti sovětské invazi do Československa na Rudém náměstí z 25. srpna 1968 je Viktor Fajnberg.

Dělali z něho blázna, přesto si dokázal uchovat vlastní identitu navzdory represivním opatřením. I později, když se dostal odešel exilu, bojoval za práva na lidskou důstojnost na celém světě.

Filolog, disident, spisovatel. Narodil se 26. listopadu 1936 v Charkově na Ukrajině v rodině Isaaka Fajnberga a Sarah Daševské. Už jako dítě (základní školu navštěvoval v letech 1948–1952) byl terčem antisemitských kampaní. Podle jeho vlastních slov se nikdy nedal, bránil se, přesto ho tyto střety dovedly k psychiatrovi, což hrálo negativní roli později, když se Fajnberg stal disidentem.

Letem literárním světem podruhé

vyšlo na www.literarni.cz, 4. srpna 2014

Jaké knižní tituly na léto doporučují u nás a v zahraničí? Začali jsme v minulém dílu v Americe, která se hodně bojí u vody, a prošli jsme se i Francií, která zase zbrojí na podzimní literární sezónu. V Německu to vzali od lesa: letní tipy nabízejí sami spisovatelé. Inspirací se to tu jen hemží. Třeba to bude i u nás příležitostí pro nakladatele poohlédnout se po autorech, kteří zde dosud nevycházejí.

Německé tipy: Spisovatelé o spisovatelích

Prestižní týdeník Die Zeit počátkem července oznamoval: Endlich wieder lesen! (Konečně zas čtení!). A nabídl tipy dvaadvaceti spisovatelů – korektně takřečených „deutschsprachige Gegenwartsschriftsteller“ (německy mluvících současných spisovatelů) - , kteří se vyznávají ze svých sklonů. „Léto je obdobím na čtení románů a povídek, novel či básní. Je třeba jen vědět, co si s sebou vzít na ostrov, pláž nebo na balkón,“ míní týdeník.

Osloveni byli spisovatelé: Wolf Haas, Angelika Klüssendorfová, Saša Stanišić, Roman Ehrling, Stefanie de Velasco, Clemens Meyer, Teresa Präauerová, Friedrich Ani, Sven Regener, Thomas von Steinaecker, Torsten Schulz, Mariana Lekyová, Kristof Magnusson, Svenja Leiber, Oliver Bottini, Florian Wellner, Katja Oskampová, Jan Costin Wagner, Olga Grjasnowa, Helene Hegemannová, Nora Bossongová a Thomas Pletzinger.

Jean Jaurès po sto letech

Český rozhlas Plus, Názory a argumenty, 1. srpna 2013

Jean Jaurès v roce 1904 podle Nadara 

Pacifista a socialista Jean Jaurès, zakladatel deníku L´Humanité je ve Francii – a nejen té socialistické – něčím jako svatým mužem. Zastřelen byl právě před sto lety, 31. července 1914, tři dny před vyhlášením války Německu.

Ve čtvrtek si jeho památku připomněl prezident François Hollande v Taverně u Rohlíku, kde se to celé stalo. A nejen on…

Francouzský filozof, historik a politik Jaurès by zakladatel socialistické strany v roce 1902, o tři roky později, v roce 1905 také Francouzské sekce dělnické internacionály (S.F. I. O.). Jaurès byl ale především odpůrcem války.

Právě jeho vyhrocený odpor vůči potenciálnímu konfliktu, ho stál život. Jeho prorocká slova tehdy nechtěl nikdo slyšet - jen za pár dní se tehdejší francouzská levice připojila ke Svaté unii, jež podporovala vstup Francie do války.