> politika > Francie > komentář odvysílán na Českém rozhlasu-Plus, dne 27. července 2017.
První Macronův zákon, zákon o „moralizaci politického života“, byl ze středy na čtvrtek v ranních hodinách přijat francouzským Národním shromážděním. Respektive, první jeho část, týkající se zaměstnávání rodinných příslušníků a blízkých, pro celek politické třídy – ministry, poslance a regionální politiky.
Jde o první zákon, jímž se chtěl prezident Macron blýsknout, a jeho první předkladatel dokonce uvažoval o jeho schválení před parlamentními volbami.
Původně se zákon měl jmenovat: zákon o „moralizaci politického života“. To bylo ještě za časů „měsíčního ministra“ - ve funkci ministra spravedlnosti byl pouhý měsíc – Françoise Bayroua.
Odstoupil kvůli obvinění ze zneužívání finančních prostředků pro asistenty evropských poslanců. Potom, ještě za Bayroua, se začalo mluvit o „důvěře v politický život“. O tomot tématu ale začal blahé paměti někdo jiné, ne menší, než prezident François Hollande.
Zdá se, že normy, které mají jako zákony vstoupit do politického života, se nerodí snadno. Byť v paměti mají všichni ještě očistec, jímž prošel neúspěšný kandidát na prezidenta François Fillon, obviněný z „fiktivního zaměstnávání“ své ženy a dětí. Je to ale první zákon, a každý z jeho nynějších poslanců i ministrů se snaží. Vědí, že jejich prezident se chce podobat Jupiterovi.
Tento týden francouzský parlament od rána do večera diskutuje předlohu první ze dvou zákonů – tedy nejprve o „důvěře v politickou akci“ . Dá se očekávat, že diskuse bude pokračovat celý tento týden (možná až do konce měsíce).
V noci část poslanců odmítla zahrnout do zákona „druhý okruh“ příbuzných, aby je nad ránem opět do zákona zanesla. Aby bylo jasno, zákon se týká všech možných úrovní příbuznosti – od manžela/manželky přes registrované partnerství, druha/družku, rodiče a děti – pod trestem vězení ve výši tří let a pokuty 45 000 euro.
Co patří císaři, dejte mu!
Co se týče zaměstnávání členů tzv. druhého okruhu, budou mít tito příbuzní – například rodinný příslušník jiného ministra – za povinnost ohlásit se u Nejvyšší autority pro transparentnost veřejného života (HATVP).
Původní termín „přímý osobní vztah“ byl v průběhu předlohy, představené poslankyní Yaël Braunovou-Pivetovou z hnutí Republika na pochodu (LREM), změněn na „vztah rodinný“. Pokud by existovala pochybnost o střetu zájmů, bude spolupracovník požádán o rozvázání pracovního poměru.
Poslanci odmítli vládní doplněk, který usiloval ve jménu oddělení mocí, garantovaný ústavou, zákaz práce rodinných příslušníků pro členy vlády. Dekret z poloviny června totiž již tuto restrikci zahrnuje v rámci termínu „vztah rozšířený“.
Ministryně spravedlnosti Nicole Belloubetová, bývalá členka Ústavní rady, ovšem neuspěla. Pochybnosti o některých formulacích ale nemá pouze sama vláda, ale i část opozice, která již vyhlásila, že zákon nechá prověřit aktuální Ústavní radou.
Z bývalého Bayrouaova návrhu v mezičase vypadlo několik norem. Zákon, který prošel Senátem v úpravách 12. června, omezil například podmínku k rezignaci z důvodů trestního záznamu, jenž podle nich, ale nynější ministryně spravedlnosti odporuje ústavní „rovnosti před zákonem“.
Mezi citlivé body patřily samozřejmě finanční příjmy na reprezentaci mandátu (IRFM), který dnes dosahuje 5372,80 euro pro poslance a 6109,89 euro pro senátory – jde peníze, které zákonodárci nemuseli dosud nijak vykazovat proti fakturám.
Někteří se ptají, zda by neměla být do zákona zahrnuta i Brigitte Macronová, jež by z titulu „první dámy“ měla také pobírat příjem.
S podobnými potížemi se setkala i norma, která měla zakázat dokonce i kandidaturu na mandát poslance, jenž byl souzen za rasovou diskriminaci, urážku či veřejnou pomluvu, sexismus nebo z „důvodů sexuální orientace“.
Inu, zdá se, že prezident Macron v roli Jupitera bude i nadále zářit, a to i přes drastický pokles popularity v měsíci červenci – o 10 procent (z 64 na 54). zatím tedy platí to Matoušovo: „Co patří císaři, dejte císaři... co boží jest, dejte Bohu!“
První Macronův zákon, zákon o „moralizaci politického života“, byl ze středy na čtvrtek v ranních hodinách přijat francouzským Národním shromážděním. Respektive, první jeho část, týkající se zaměstnávání rodinných příslušníků a blízkých, pro celek politické třídy – ministry, poslance a regionální politiky.
Jde o první zákon, jímž se chtěl prezident Macron blýsknout, a jeho první předkladatel dokonce uvažoval o jeho schválení před parlamentními volbami.
Odstoupil kvůli obvinění ze zneužívání finančních prostředků pro asistenty evropských poslanců. Potom, ještě za Bayroua, se začalo mluvit o „důvěře v politický život“. O tomot tématu ale začal blahé paměti někdo jiné, ne menší, než prezident François Hollande.
Zdá se, že normy, které mají jako zákony vstoupit do politického života, se nerodí snadno. Byť v paměti mají všichni ještě očistec, jímž prošel neúspěšný kandidát na prezidenta François Fillon, obviněný z „fiktivního zaměstnávání“ své ženy a dětí. Je to ale první zákon, a každý z jeho nynějších poslanců i ministrů se snaží. Vědí, že jejich prezident se chce podobat Jupiterovi.
Tento týden francouzský parlament od rána do večera diskutuje předlohu první ze dvou zákonů – tedy nejprve o „důvěře v politickou akci“ . Dá se očekávat, že diskuse bude pokračovat celý tento týden (možná až do konce měsíce).
Co patří císaři, dejte mu!
Co se týče zaměstnávání členů tzv. druhého okruhu, budou mít tito příbuzní – například rodinný příslušník jiného ministra – za povinnost ohlásit se u Nejvyšší autority pro transparentnost veřejného života (HATVP).
Původní termín „přímý osobní vztah“ byl v průběhu předlohy, představené poslankyní Yaël Braunovou-Pivetovou z hnutí Republika na pochodu (LREM), změněn na „vztah rodinný“. Pokud by existovala pochybnost o střetu zájmů, bude spolupracovník požádán o rozvázání pracovního poměru.
Poslanci odmítli vládní doplněk, který usiloval ve jménu oddělení mocí, garantovaný ústavou, zákaz práce rodinných příslušníků pro členy vlády. Dekret z poloviny června totiž již tuto restrikci zahrnuje v rámci termínu „vztah rozšířený“.
Ministryně spravedlnosti Nicole Belloubetová, bývalá členka Ústavní rady, ovšem neuspěla. Pochybnosti o některých formulacích ale nemá pouze sama vláda, ale i část opozice, která již vyhlásila, že zákon nechá prověřit aktuální Ústavní radou.
Z bývalého Bayrouaova návrhu v mezičase vypadlo několik norem. Zákon, který prošel Senátem v úpravách 12. června, omezil například podmínku k rezignaci z důvodů trestního záznamu, jenž podle nich, ale nynější ministryně spravedlnosti odporuje ústavní „rovnosti před zákonem“.
Mezi citlivé body patřily samozřejmě finanční příjmy na reprezentaci mandátu (IRFM), který dnes dosahuje 5372,80 euro pro poslance a 6109,89 euro pro senátory – jde peníze, které zákonodárci nemuseli dosud nijak vykazovat proti fakturám.
Někteří se ptají, zda by neměla být do zákona zahrnuta i Brigitte Macronová, jež by z titulu „první dámy“ měla také pobírat příjem.
S podobnými potížemi se setkala i norma, která měla zakázat dokonce i kandidaturu na mandát poslance, jenž byl souzen za rasovou diskriminaci, urážku či veřejnou pomluvu, sexismus nebo z „důvodů sexuální orientace“.
Inu, zdá se, že prezident Macron v roli Jupitera bude i nadále zářit, a to i přes drastický pokles popularity v měsíci červenci – o 10 procent (z 64 na 54). zatím tedy platí to Matoušovo: „Co patří císaři, dejte císaři... co boží jest, dejte Bohu!“
Žádné komentáře:
Okomentovat