> politika > Francie > Velká Británie > USA > soudy > svoboda tisku
Ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti (na snímku výše) byl dopisem požádán, aby zaujal stanovisko k situaci Juliana Assangeho, zakladatele společnosti WikiLeaks. Píše o tom francouzský tisk.
Robin des Lois: Assange je nejslavnější politický vězeň
Podle tohoto dopisu, jehož kopii měl k dispozici liberálně-levicový večerník Le Monde „jsou zjevně splněny politické a právní podmínky, aby takové postavení prospělo v současnosti nejslavnějšímu politickému vězni na světě“. Julian Assange, který prožil posledních sedm let na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, byl zatčen britskou policií v dubnu 2019. Nyní je uvězněn v Belmarshu, ve věznici s vysokou ostrahou, určenou zejména teroristům.
Zadržení proběhlo jako součást žádosti o vydání, o které požádaly Spojené státy americké, které Assange obviňují ze špionáže. „Devětačtyřicetiletý Julian Assange je v Americe obviňován z toho, že od roku 2010 zveřejnil více než 700 000 klasifikovaných dokumentů o amerických vojenských a diplomatických aktivitách, zejména v Iráku a Afghánistánu. O posouzení americké žádosti o vydání rozhodne britský soud v září,“ připomíná konzervativní list Le Figaro.
„Žádáme o schůzku Érica Duponta-Morettiho, abychom obnovili žádost o azyl u prezidenta Emmanuela Macrona, žádost, kterou [on sám] formuloval za velkého křiku v únoru, když se stal advokátem Juliana Assange,“ vysvětlil pro agenturu AFP François Korber, zástupce asociace Robin des Lois. Ačkoliv si asociace uvědomuje, že ministr spravedlnosti není kompetentní k udělování azylu, považuje schůzku s ministrem za „prostředek k akceleraci“ této kauzy, dodává Korber.
Některé tajné dokumenty odhalené WikiLeaks se týkaly zejména zneužívání americké armády v Aghanistánu a Iráku v průběhu obou válek po atentátu z 11. září 2001. Nynější ministr spravedlnosti Dupond-Moretti v únoru o takový politický azyl požádal, zejména s důrazem a „ve jménu svobody tisku“, píše Le Monde. Bylo to ještě v „jeho životě advokáta“, který od svého jmenování do vlády dne 6. července opustil. „Tuto zimu se Dupont-Moretti setkal s Assangeem v jeho londýnské věznici. Tehdy se připojil se svým partnerem Antoinem Veyem k mezinárodnímu týmu právníků, kteří obklopují devětačtyřicetiletého Australana,“ dodává večerník.
Trojitá příležitost: diplomatická, politická a legální
Na tiskové konferenci, která se konala v Paříži 20. února v prostorách asociace Reportérů bez hranic, za přítomnosti Johna Shiptona a Baltasara Garzona, bývalého španělského soudce, jenž je rovněž členem týmu na Assangovu obranu, Dupond-Moretti oznámil iniciativu, jež žádá na Francie pro Assange udělení politického azylu. „Budeme žádat o setkání s prezidentem republiky v nadcházejících dnech, nemluvě o nadcházejících hodinách,“ řekl tehdy muž, který je nyní ministrem spravedlnosti, píše Le Monde.
„Sto sedmdesát pět let vězení, které mu bylo sděleno ve Spojených státech, je nehodný, nesnesitelný rozsudek, v rozporu s myšlenkou, že všichni můžeme mít lidská práva,“ trval tehdy Dupont-Moretti na svém. Assange je ve Spojených státech amerických stíhán za celkem 18 trestných činů. Dupond Moretti zdůraznil, že je legitimní podat takovou žádost ve Francii, i když je Assange národností Australanem, protože žil v zemi galského kohouta od roku 2007 do roku 2010. Připomněl, že i „jeho druhé, stále nezletilé dítě, pobývá stejně jako matka tohoto dítěte, ve Francii a jsou francouzské národnosti“.
Na dotaz, který večerník Le Monde vznesl na Assangova otce v úterý 18. srpna, dotázaný odpověděl, že od oznámení z 20. února, neslyšel ve Francii o žádných opatřeních. V roce 2015 Julian Assange požádal „neformální cestou“ ve Francii o azyl v dlouhém „otevřeném dopisu“, který zveřejnil právě Le Monde. Tehdejší prezident François Hollande tuto žádost odmítl.
Současný francouzský ministr spravedlnosti není samozřejmě vázán postoji, které zastával v minulosti pro své klienty, zmiňuje Emmanuel Ludot, advokát asociace. Antoine Vey, bývalý společník Duponta-Morettiho, nakoupil akcie svého partnera v advokátní kanceláři a převzal i jeho klienty. Asociace Robin des Lois, vedená generálním delegátem Françoisem Korberem se nyní pouze snaží využít „trojité příležitosti: diplomatické, politické a legální“, cituje Le Monde právníka asociace. „Pan Assange odhalil odvrácenou stranu válečnické Ameriky minulé éry, jež pro Spojené státy dnes nepředstavuje stejný problém," poznamenal.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci v sobotu 15. srpna oznámil, že se „velmi vážně podívá“ na možnost udělit milost Edwardu Snowdenovi. Prezident ještě před několika lety kvalifikoval tohoto bývalého amerického zpravodajce, který byl rovněž obviněn ze špionáže, jako „úplného zrádce“. Ten se již sedm let ukrývá v Rusku, kde získal dočasný azyl.
Odpočítávání brexitu a nezvratnost rozhodnutí
Z politického hlediska by udělení azylu panu Assangeovi „bylo pro prezidenta republiky skvělou iniciativou ve prospěch lidských práv, která by byla vítána po celém světě,“ vysvětlil právník asociace Robin des Lois. Kromě standardních postupů pro podávání žádostí o azyl před Francouzským úřadem pro ochranu uprchlíků a osob bez státní příslušnosti (Ofpra) může takový status udělit i hlava státu.
Článek 53-1 francouzské ústavy zejména stanoví, že „úřady republiky mají vždy právo udělit azyl každému cizímu pronásledováného kvůli jeho jednání ve prospěch svobody“. Problém v této věci může nastat po 31. prosinci, po odchodu Británie z Evropské unie (EU), kdy již pro Spojené království nebude platit Dublinská úmluva a z něho vyplývající azylový systém. Odpočítávání brexitu lze ale předejít. „Pokud evropská země nyní udělí azyl panu Assangeovi, platí podpůrná ochrana a britské úřady ho nebudou moci vydat, i když to nařídí londýnský soud," tvrdí Ludot.
Zkoumání žádosti o vydání Woolwich Crown Court v Londýně začalo 24. února čtyřdenním slyšením. Mělo pokračovat v květnu výslechem svědků, ale kvůli krizi spojené s covidem-19 nebude výslech pokračovat dříve než 7. září.
Ministr spravedlnosti nemůže zasahovat do postupů při podávání žádostí o azyl, které spadají do odpovědnosti nezávislého orgánu, Ofpry,“ tvrdí úřad ministra. Návrh schůzky bude nicméně „prostudován“, píše s odvoláním na prezidentský palác večerník Le Monde. „Situace pana Assange nepředstavuje žádné bezprostřední nebezpečí. Je také předmětem evropského zatýkacího rozkazu,“ odůvodnil Élysejský palác. Tento pokyn byl vydán na žádost Švédska pro případ, který je ale již nyní uzavřen.
Asociace Robin des Lois zatím připravila žádost předsedovi soudního tribunálu v Créteil, pod něhož spadá sídlo Ofpra ve Val-de-Marne, aby Assangovi umožnil podat formální žádost o azyl, aniž by musel být přítomen na francouzském území.
Pokud by se prezident Emmanuel Macron rozhodl udělit Julianu Assangovi azyl, asociace již nyní hledá způsob, jak v průběhu času zajistit nevratnost politického rozhodnutí, aby nedošlo k tomu samého, co se přihodilo v případu krajně levicového aktivisty Cesare Battistiho, chráněného prezidentem Françoisem Mitterrandem, který byl ale následně vydán jeho nástupcem ve funkci Jacquesem Chiracem, doplňuje Le Monde.
Žádné komentáře:
Okomentovat