Pyrrhovo vítězství? Pravice se sice v nedělních volbách umístila na prvním místě, ale ani ve spojení s krajní pravicí Vox nemohou lidovci doufat, že budou vládnout.
,,Je to ve skutečnosti téměř vítězství Socialistické strany odcházejícího premiéra Pedra Sancheze,'' píše francouzský liberálně-levicový večerník Le Monde. Ten sice obstál nás očekávání dobře, ale zdá že ,,ani on není schopen sestavit vládu''.
Předčasné španělské parlamentní volby v neděli 23. července nabídly hořké vítězství Lidové straně (PP), zastoupené Galicijcem Albertem Nuñezem Feijooem, neboť výsledky se ukázaly být jako nedostatečné, aby dokázaly ustanovit většinu v parlamentu.
Naopak porážka Španělské socialistické dělnické strany (PSOE) na čele s Pedrem Sanchezem je sice relativní, ale její výsledek, jež stoupenci strany přijali s jásotem před ústředím strany v Madridu by jí mohl stačit k získání větší podpory než odmítnutí v hypotetickém hlasování o investituře.
,,Nejpravděpodobnější však je,'' píše zpravodaj listu v Madridu, ,,že výsledky voleb, které všechny zaskočily, povedou k patové situaci v parlamentu a nepřinesou jasnou vládu v zemi.'' A tak tomu patrně bude až do nových voleb.
Jaké jsou konkrétní výsledky lidovců? Lidová strana získala 33 % hlasů a s tím i 136 křesel v parlamentu (ze 350). Strana vedená Albertem Nuñezem Feijooem zároveň získala o tři miliony voličů více než v roce 2019 a pohltila tím jak voliče z liberální strany Ciudadanos, která nepostavila své kandidáty do voleb, ale k některé stoupence z krajně pravicové strany Vox.
Nepochybně mezi nimi jsou i někteří zklamaní bývalí voliči Socialistické strany. Zdá se ale nepravděpodobné, ne-li přímo nemožné, že se Feijoovi podařilo prosadit většinu ve prospěch jeho investitury, jež by vedla k sestavení vlády.
Tento jedenašedesátiletý vysoký úředník, který byl v letech 2009 až 2022 čtyřikrát po sobě zvolen prezidentem regionální vlády Galicie (severozápad Španělska) – pokaždé absolutní většinou – usiloval o 150 křesel.
Socialisté přechytračili výzkumy
Pravice Alberta Núñeze Feijooa (Lidová strana, PP) sice vyhrála volby, ale prohrála svou sázku, píše francouzský konzervativní list Le Figaro.
Navzdory svým 136 poslancům, o 47 více než v roce 2019, nebude moci ve Španělsku vládnout, shoduje se v konstatování . V žádném případě se nemůže spoléhat se na většinový počet ve spojení PP - Vox (krajní pravice), z nichž šest poslanců je pod úrovní absolutní většiny, tedy 176 mandátů.
To je obrovské překvapení, které popřelo téměř všechny předchozí průzkumy, s výjimkou průzkumů veřejného institutu, jehož závěry byly systematicky příznivé pro Socialistickou stranu (PSOE), kvšem daleko od skutečných volebních výsledků.
Na druhém místě se umístil odcházející šéf vlády, socialista Pedro Sánchez (PSOE), který tím vyhrál jednu ze svých nejodvážnějších sázek. ,,Všechny prognózy selhaly a on se dokázal vyhnout tomu, aby ho většina pravice a krajní pravice nevyhnala z paláce Moncloa," píše konzervativní deník.
,,Regresní blok selhal!", prohlásil před sídlem své strany, zatímco jeho příznivci skandovali „ ¡No pasarán! (Neprojdou!), antifašistický výkřik, používaný za španělské občanské války.
Se svými 122 poslanci, tedy více než před dvěma nebo čtyřmi lety, nedosahuje většiny ani přidáním 31 zvolených poslanců z uskupení Sumara (radikální levice), ale ani tím, že by se opíral o tytéž strany, které v roce 2019 hlasovaly pro jeho investituru a od té doby jeho postup podpořily.
Strana, která může rozhodnout, je strana bývalého katalánského prezidenta Carlese Puigdemonta, který odešel do Belgie, aby se vyhnul žalobě španělských soudů. Uskupení Junts získala sedm poslanců. Strana však systematicky vystupuje proti všem španělským institucím včetně vlády, dokonce i proti Sánchezově, který omilostnil jejích politické souputníky a reformoval trestní zákoník v jejich prospěch.
Vedoucí kandidátní listiny pro volby prohlásil: ,,Nebudeme investovat do Pedra Sáncheze, aniž bychom za to něco dostali", což je vždy lepší než kategorické "ne",'' uzavírá Le Figaro.
Předčasné španělské parlamentní volby v neděli 23. července nabídly hořké vítězství Lidové straně (PP), zastoupené Galicijcem Albertem Nuñezem Feijooem, neboť výsledky se ukázaly být jako nedostatečné, aby dokázaly ustanovit většinu v parlamentu.
Naopak porážka Španělské socialistické dělnické strany (PSOE) na čele s Pedrem Sanchezem je sice relativní, ale její výsledek, jež stoupenci strany přijali s jásotem před ústředím strany v Madridu by jí mohl stačit k získání větší podpory než odmítnutí v hypotetickém hlasování o investituře.
,,Nejpravděpodobnější však je,'' píše zpravodaj listu v Madridu, ,,že výsledky voleb, které všechny zaskočily, povedou k patové situaci v parlamentu a nepřinesou jasnou vládu v zemi.'' A tak tomu patrně bude až do nových voleb.
Jaké jsou konkrétní výsledky lidovců? Lidová strana získala 33 % hlasů a s tím i 136 křesel v parlamentu (ze 350). Strana vedená Albertem Nuñezem Feijooem zároveň získala o tři miliony voličů více než v roce 2019 a pohltila tím jak voliče z liberální strany Ciudadanos, která nepostavila své kandidáty do voleb, ale k některé stoupence z krajně pravicové strany Vox.
Nepochybně mezi nimi jsou i někteří zklamaní bývalí voliči Socialistické strany. Zdá se ale nepravděpodobné, ne-li přímo nemožné, že se Feijoovi podařilo prosadit většinu ve prospěch jeho investitury, jež by vedla k sestavení vlády.
Tento jedenašedesátiletý vysoký úředník, který byl v letech 2009 až 2022 čtyřikrát po sobě zvolen prezidentem regionální vlády Galicie (severozápad Španělska) – pokaždé absolutní většinou – usiloval o 150 křesel.
Socialisté přechytračili výzkumy
Pravice Alberta Núñeze Feijooa (Lidová strana, PP) sice vyhrála volby, ale prohrála svou sázku, píše francouzský konzervativní list Le Figaro.
Navzdory svým 136 poslancům, o 47 více než v roce 2019, nebude moci ve Španělsku vládnout, shoduje se v konstatování . V žádném případě se nemůže spoléhat se na většinový počet ve spojení PP - Vox (krajní pravice), z nichž šest poslanců je pod úrovní absolutní většiny, tedy 176 mandátů.
To je obrovské překvapení, které popřelo téměř všechny předchozí průzkumy, s výjimkou průzkumů veřejného institutu, jehož závěry byly systematicky příznivé pro Socialistickou stranu (PSOE), kvšem daleko od skutečných volebních výsledků.
Na druhém místě se umístil odcházející šéf vlády, socialista Pedro Sánchez (PSOE), který tím vyhrál jednu ze svých nejodvážnějších sázek. ,,Všechny prognózy selhaly a on se dokázal vyhnout tomu, aby ho většina pravice a krajní pravice nevyhnala z paláce Moncloa," píše konzervativní deník.
,,Regresní blok selhal!", prohlásil před sídlem své strany, zatímco jeho příznivci skandovali „ ¡No pasarán! (Neprojdou!), antifašistický výkřik, používaný za španělské občanské války.
Se svými 122 poslanci, tedy více než před dvěma nebo čtyřmi lety, nedosahuje většiny ani přidáním 31 zvolených poslanců z uskupení Sumara (radikální levice), ale ani tím, že by se opíral o tytéž strany, které v roce 2019 hlasovaly pro jeho investituru a od té doby jeho postup podpořily.
Strana, která může rozhodnout, je strana bývalého katalánského prezidenta Carlese Puigdemonta, který odešel do Belgie, aby se vyhnul žalobě španělských soudů. Uskupení Junts získala sedm poslanců. Strana však systematicky vystupuje proti všem španělským institucím včetně vlády, dokonce i proti Sánchezově, který omilostnil jejích politické souputníky a reformoval trestní zákoník v jejich prospěch.
Vedoucí kandidátní listiny pro volby prohlásil: ,,Nebudeme investovat do Pedra Sáncheze, aniž bychom za to něco dostali", což je vždy lepší než kategorické "ne",'' uzavírá Le Figaro.
Žádné komentáře:
Okomentovat