> politika > Bangladéš > politický převrat
V Bangladéši to v posledních dnech vře. Televizní záběry a fotografie zobrazují dílo zkázy, které se přehnalo Dhákou, hlavním městem Bangladéše. Za vším stojí politika premiérky, která vládla zemi železnou rukou, tvrdí manifestanti.
Rozjásavé davy bez jakéhokoliv odporu vtrhly na honosné pozemky premiéřiny rezidence a pobraly, co se dalo. Nesly uloupený nábytek i televizory. Jeden muž nesl na hlavě židli z červeného sametu se zlacenými hranami. Další držel jjv náručí vázu, popisuje atmosféru britská agentura Reuters.
Jinde v Dháce demonstranti dokonce vylezli manifestující na zlacenou sochu Hasínina otce, zakladatele státu šejka Mudžibura Rahmána, a začali mu osekávat hlavu.
Bangladéšská premiérka Šejka Hasína v pondělí rezignovala a uprchla ze země poté, co byly zabity stovky lidí při potlačování demonstrací, které začaly jako protesty proti kvótám pracovních míst a přerostly v hnutí požadující její svržení.
Útěk do exilu ukončil 15 let vlády a její druhé působení u moci premiérky, která vládla 20 z posledních 30 let jako vůdce politického hnutí zděděného po svém otci, který byl s většinou své rodiny zavražděn při převratu v roce 1975.
Zklamaná po ,,tvrdé práci'
Rozjásavé davy bez jakéhokoliv odporu vtrhly na honosné pozemky premiéřiny rezidence a pobraly, co se dalo. Nesly uloupený nábytek i televizory. Jeden muž nesl na hlavě židli z červeného sametu se zlacenými hranami. Další držel jjv náručí vázu, popisuje atmosféru britská agentura Reuters.
Jinde v Dháce demonstranti dokonce vylezli manifestující na zlacenou sochu Hasínina otce, zakladatele státu šejka Mudžibura Rahmána, a začali mu osekávat hlavu.
Útěk do exilu ukončil 15 let vlády a její druhé působení u moci premiérky, která vládla 20 z posledních 30 let jako vůdce politického hnutí zděděného po svém otci, který byl s většinou své rodiny zavražděn při převratu v roce 1975.
Zklamaná po ,,tvrdé práci'
Premiérka opustila zemi kvůli vlastní bezpečnosti na naléhání své rodiny, řekl její syn Sajíb Vazíd Joy britské zpravodajské síti BBC.
Hasína byla „tak zklamaná, že po vší té její tvrdé práci proti ní povstala menšina,“ řekl Joy. Dodal, že se podle jeho názoru nepokusí o politický návrat.
Armádní velitel generál Waker-Uz-Zaman již dříve v televizním projevu k národu oznámil Hasininu rezignaci a uvedl, že bude v brzké době vytvořena prozatímní vláda.
Upřesnil, že jednal s vůdci hlavních politických stran - s výjimkou Hasíniny dlouho vládnoucí ligy Awami - se brzy setká s prezidentem Mohammedem Shahabuddinem, aby prodiskutoval další cestu.
,,Země prochází revolučním obdobím,’’’ řekl osmapadesátiletý generál Zaman, který se funkce velitele armády ujal teprve 23. června. ,,Slibuji vám všem, že zajistíme spravedlnost všem vraždám a nespravedlnosti. Žádáme vás, abyste věřili armádě země," oznámil. ,,Prosím, nevracejte se na cestu násilí a vraťte se prosím k nenásilným a mírumilovným způsobům'’.
Od pondělní půlnoci do úterních 6 hodin ráno platil zákaz vycházení, poté byly všechny školy, továrny, vysoké školy a univerzity znovu otevřeny.
Šejka Hasína, 76, přistála mezitím na vojenském letišti Hindon poblíž Dillí, řekli agentuře Reuters dva indičtí vládní úředníci a dodali, že se tam s ní setkal indický poradce pro národní bezpečnost Ajit Doval. Její pobyt ani plány blíže neupřesnili.
Indie, která má silné kulturní a obchodní vazby s Bangladéší, oficiálně události v Dháce nekomentovala.
Hasina odjela podle posledních informací z Hindonu do Londýna v 19.30 hodin GMT, uvedla indická vysílací stanice Times Now s odkazem na zdroje. Agentura Reuters nemohla informace okamžitě ověřit.
Bangladéš je pohlcena násilím od studentských protestů minulý měsíc, které začaly proti kvótám, které vyhrazují některá vládní místa rodinám veteránů z války za nezávislost země na Pákistánu z roku 1971, kteří jsou považováni za upřednostňované spojence Hasínové strany.
Protesty eskalovaly v kampaň požadující svržení Hasiny a setkaly se s násilným zásahem, při kterém bylo zabito asi 250 lidí a tisíce zraněny.
Zemi, kdysi jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě, v poslední době sužuje pomalý ekonomický růst, inflace a nezaměstnanost, upřesňuje Reuters.
Hasína byla „tak zklamaná, že po vší té její tvrdé práci proti ní povstala menšina,“ řekl Joy. Dodal, že se podle jeho názoru nepokusí o politický návrat.
Armádní velitel generál Waker-Uz-Zaman již dříve v televizním projevu k národu oznámil Hasininu rezignaci a uvedl, že bude v brzké době vytvořena prozatímní vláda.
Upřesnil, že jednal s vůdci hlavních politických stran - s výjimkou Hasíniny dlouho vládnoucí ligy Awami - se brzy setká s prezidentem Mohammedem Shahabuddinem, aby prodiskutoval další cestu.
,,Země prochází revolučním obdobím,’’’ řekl osmapadesátiletý generál Zaman, který se funkce velitele armády ujal teprve 23. června. ,,Slibuji vám všem, že zajistíme spravedlnost všem vraždám a nespravedlnosti. Žádáme vás, abyste věřili armádě země," oznámil. ,,Prosím, nevracejte se na cestu násilí a vraťte se prosím k nenásilným a mírumilovným způsobům'’.
Od pondělní půlnoci do úterních 6 hodin ráno platil zákaz vycházení, poté byly všechny školy, továrny, vysoké školy a univerzity znovu otevřeny.
Indie, která má silné kulturní a obchodní vazby s Bangladéší, oficiálně události v Dháce nekomentovala.
Hasina odjela podle posledních informací z Hindonu do Londýna v 19.30 hodin GMT, uvedla indická vysílací stanice Times Now s odkazem na zdroje. Agentura Reuters nemohla informace okamžitě ověřit.
Bangladéš je pohlcena násilím od studentských protestů minulý měsíc, které začaly proti kvótám, které vyhrazují některá vládní místa rodinám veteránů z války za nezávislost země na Pákistánu z roku 1971, kteří jsou považováni za upřednostňované spojence Hasínové strany.
Protesty eskalovaly v kampaň požadující svržení Hasiny a setkaly se s násilným zásahem, při kterém bylo zabito asi 250 lidí a tisíce zraněny.
Zemi, kdysi jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě, v poslední době sužuje pomalý ekonomický růst, inflace a nezaměstnanost, upřesňuje Reuters.
Hasínin syn Joy se snažil pro BBC éu své matky obhajovat obhájil: ,,Otočila [vývoj] Bangladéš. Když převzala moc, byla považována za upadající stát. Byla to chudá země. Dnes je považována za jednoho z rostoucích asijských tygrů."
Souboj dvou politických dědiček
Šejcha Hasína získala čtvrté funkční období v řadě teprve letos v lednu ve volbách bojkotovaných hlavní opoziční stranou, Bangladéšskou nacionalistickou stranou (BNP), na na jejímž čele stála Begum Khaleda Ziaová.Ziaová (78), která byla dříve již dvakrát premiérkou, se nacházela ve vězení od chvíle, kdy byla v únoru 2018 odsouzena. Její zdravotní stav se zhoršoval a v roce 2019 byla převezena do nemocnice.
Prezident Shahabuddin nařídil po demisi premiérky její propuštění, uvedla francouzská tisková agentura AFP. Mluvčí BNP ale agentuře Reuters řekl, že byla v nemocnici na ošetření a „legálně zruší všechna obvinění, jež vyjdou brzy najevo“.
Hasína vládla od vítězství v desetiletí trvajícím mocenském boji se Ziou v roce 2009. Obě ženy zdědily politická hnutí po zabitých vládcích – v případě Hasiny po jejím otci Mužíbovi; v případě Ziy po svém manželovi Ziauru Rahmana, který převzal moc po Mužíbově smrti a sám byl v roce 1981 zavražděn.
,,Rezignace Hasiny dokazuje sílu lidu," řekl Tarique Rahman, nejstarší syn Ziaúra, který nyní slouží jako úřadující předseda opoziční strany. ,,Společně přebudujme Bangladéš na demokratický a rozvinutý národ, kde jsou chráněna práva a svobody všech lidí," napsal na svém účtu X.
Studentští aktivisté vyzvali v pondělí k pochodu do hlavního města Dháky navzdory celostátnímu zákazu vycházení, aby vyzvali Hasínu k rezignaci poté, co nedělní střety v celé zemi zabily téměř 100 lidí.
Od pondělí bylo v celé zemi při násilí zabito nejméně 56 lidí, uvedla agentura AFP.
Nedělní počet obětí, který zahrnoval nejméně 13 policistů, byl nejvyšší za jediný den ze všech protestů v nedávné historii Bangladéše a překonal 67 úmrtí hlášených 19. července, kdy studenti vyšli poprvé do ulic proti kvótám. Minulý měsíc bylo zabito nejméně 150 lidí a tisíce zraněných při násilí, které vyvolaly studentské skupiny.
O víkendu došlo k útokům, vandalismu a žhářství zaměřeným na vládní budovy, kanceláře strany Hasíniny ligy Awami, policejní stanice a domy veřejných zástupců.
Oděvní továrny v zemi, které dodávají oblečení některým z předních světových značek, byly uzavřeny na neurčito.
Kritici Hasíniny vlády spolu se skupinami na ochranu lidských práv obvinili její vládu z použití nadměrné síly proti demonstrantům, což ona i její ministři popírají.
Hasína řekla, že „ti, kdo páchají násilí, nejsou studenti, ale teroristé, kteří chtějí destabilizovat národ“.
Prezident Shahabuddin nařídil po demisi premiérky její propuštění, uvedla francouzská tisková agentura AFP. Mluvčí BNP ale agentuře Reuters řekl, že byla v nemocnici na ošetření a „legálně zruší všechna obvinění, jež vyjdou brzy najevo“.
Hasína vládla od vítězství v desetiletí trvajícím mocenském boji se Ziou v roce 2009. Obě ženy zdědily politická hnutí po zabitých vládcích – v případě Hasiny po jejím otci Mužíbovi; v případě Ziy po svém manželovi Ziauru Rahmana, který převzal moc po Mužíbově smrti a sám byl v roce 1981 zavražděn.
,,Rezignace Hasiny dokazuje sílu lidu," řekl Tarique Rahman, nejstarší syn Ziaúra, který nyní slouží jako úřadující předseda opoziční strany. ,,Společně přebudujme Bangladéš na demokratický a rozvinutý národ, kde jsou chráněna práva a svobody všech lidí," napsal na svém účtu X.
Studentští aktivisté vyzvali v pondělí k pochodu do hlavního města Dháky navzdory celostátnímu zákazu vycházení, aby vyzvali Hasínu k rezignaci poté, co nedělní střety v celé zemi zabily téměř 100 lidí.
Od pondělí bylo v celé zemi při násilí zabito nejméně 56 lidí, uvedla agentura AFP.
Nedělní počet obětí, který zahrnoval nejméně 13 policistů, byl nejvyšší za jediný den ze všech protestů v nedávné historii Bangladéše a překonal 67 úmrtí hlášených 19. července, kdy studenti vyšli poprvé do ulic proti kvótám. Minulý měsíc bylo zabito nejméně 150 lidí a tisíce zraněných při násilí, které vyvolaly studentské skupiny.
O víkendu došlo k útokům, vandalismu a žhářství zaměřeným na vládní budovy, kanceláře strany Hasíniny ligy Awami, policejní stanice a domy veřejných zástupců.
Oděvní továrny v zemi, které dodávají oblečení některým z předních světových značek, byly uzavřeny na neurčito.
Kritici Hasíniny vlády spolu se skupinami na ochranu lidských práv obvinili její vládu z použití nadměrné síly proti demonstrantům, což ona i její ministři popírají.
Hasína řekla, že „ti, kdo páchají násilí, nejsou studenti, ale teroristé, kteří chtějí destabilizovat národ“.
Žádné komentáře:
Okomentovat