> politika > Francie > komentář > exkluzivně na Jehlice revue
Vypadá to možná jako dobrá zpráva. Národní fronta (FN), která vzešla jako vítěz prvního kola regionálních voleb ve Francii, nakonec nezískala ve druhém kole region žádný. Stále ale zůstává jako varovný prst nad krajinou.
Zatímco většina médií měla po prvním kole jasno, nyní jim nezbývá, než se zamyslet, proč se nenaplnily všechny ty předpovědi o vítězství populistické krajní pravice. Odpověď není snadná. Je mnohem těžší, než se může zdát.
Titulky novin mají rády extrémy. Málokdo se ale zamýšlí nad dědictvím a perspektivami této země, jež opět prodělala "šok". Šok ale provází Francii ve vztahu k Národní frontě již drahných 30 let.
Mnohdy bývá Národní fronta přepjatě označována za fašistickou, xenofobní a protisystémovou. Ani jedno z toho není pravda. O dějinách fašismu se moc neučí, a zejména ten původní, italský, je velmi specifický. Nesnášenlivostí trpěli představitelé zleva doprava, to není žádné specifikum frontistů. O její antisystémovosti by se daly vést diskuse: pokud by FN nebyla tím, kdo by reprezentoval a stále jaksi reprezentuje zapomenuté tváře Francie. Ona totiž je a vždy byla součástí politického systému.
Tato strana, vzniklá jako pohrobek poujadismu, mimořádně dobově zajímavé hnutí proti industrializaci, na jejíž kandidátce byl kdysi Jean-Marie Le Pen zvolen - jako nejmladší poslanec - reprezentuje dnes ale mnohdy třeba dělníky, nejen nostalgiky po koloniální Francii; vztahy k royalistické Francii jsou často více předmětem mýtů. Témata, která vždy otevírala (imigrace, skrytý antisemitismus a nyní antiislamismus, odmítání Evropy jako sjednocené unie, nejnověji odpor ke společné měně - euro).
Faktem nicméně zůstává. že Národní fronta tu stále je a bude i nadále.Často se tato strana hodí všem - na levici i na pravici. Bylo to za otce zakladatele, je tomu i po nástupu jeho dcery Marine Le Penové. Připomíná jim, že tu nejsou jen sami pro sebe.
Národní fronta se stále prostě hodí všem. Hrají s ní cynický kalkul - ano, i tohle je francouzská demokracie, která extrémy pěstuje, aby nad nimi mohla nakonec slavnostně republikánsky zvítězit. Je tohle ale jenom Made in France?
Zatímco většina médií měla po prvním kole jasno, nyní jim nezbývá, než se zamyslet, proč se nenaplnily všechny ty předpovědi o vítězství populistické krajní pravice. Odpověď není snadná. Je mnohem těžší, než se může zdát.
Titulky novin mají rády extrémy. Málokdo se ale zamýšlí nad dědictvím a perspektivami této země, jež opět prodělala "šok". Šok ale provází Francii ve vztahu k Národní frontě již drahných 30 let.
Mnohdy bývá Národní fronta přepjatě označována za fašistickou, xenofobní a protisystémovou. Ani jedno z toho není pravda. O dějinách fašismu se moc neučí, a zejména ten původní, italský, je velmi specifický. Nesnášenlivostí trpěli představitelé zleva doprava, to není žádné specifikum frontistů. O její antisystémovosti by se daly vést diskuse: pokud by FN nebyla tím, kdo by reprezentoval a stále jaksi reprezentuje zapomenuté tváře Francie. Ona totiž je a vždy byla součástí politického systému.
Tato strana, vzniklá jako pohrobek poujadismu, mimořádně dobově zajímavé hnutí proti industrializaci, na jejíž kandidátce byl kdysi Jean-Marie Le Pen zvolen - jako nejmladší poslanec - reprezentuje dnes ale mnohdy třeba dělníky, nejen nostalgiky po koloniální Francii; vztahy k royalistické Francii jsou často více předmětem mýtů. Témata, která vždy otevírala (imigrace, skrytý antisemitismus a nyní antiislamismus, odmítání Evropy jako sjednocené unie, nejnověji odpor ke společné měně - euro).
Faktem nicméně zůstává. že Národní fronta tu stále je a bude i nadále.Často se tato strana hodí všem - na levici i na pravici. Bylo to za otce zakladatele, je tomu i po nástupu jeho dcery Marine Le Penové. Připomíná jim, že tu nejsou jen sami pro sebe.
Národní fronta se stále prostě hodí všem. Hrají s ní cynický kalkul - ano, i tohle je francouzská demokracie, která extrémy pěstuje, aby nad nimi mohla nakonec slavnostně republikánsky zvítězit. Je tohle ale jenom Made in France?
Žádné komentáře:
Okomentovat