translate - traduire

neděle 14. ledna 2018

Zeman favoritem druhého kola! Drahoš by musel vyrobit zázrak!

> politika > > prezidentská volba > Česko  > exkluzivně pro Parlamentní listy

Zeman znovu triumfuje! Drtivý náskok v prvním kole může jeho protivník Drahoš zvládnout jenom stěží. Proti Zemanovi stojí možná účast těch, kteří se dosud nerozhodli, a k volbám dosud nešli. Součet hlasů dosud roztříštěných protizemanovských liberálních kandidátů (Horáčka, Fischera a Hilšera) zárukou pro Drahoše ale není. Zeman se opírá o pevné jádro tradicionalistů a protestní koalici (ANO, SPD, KSČ).

Sobotní večer prvního kola volby českého prezidenta nabídl poměrně bizarní balábile. Polibky střídalo dojetí, jízlivé bonmoty ulepené sebegratulace. Mezi devíti kandidáty na nejvyšší úřad ve státě zavládlo sebeuspokojení střídané s citelnou nejistotou. Není překvapivé, že tento mix pocitů bylo možné vnímat téměř všude. Přímá volba prezidenta se v České republice se historicky uskutečňuje teprve podruhé. 

 Drtivé vítězství stávajícího prezidenta Miloše Zemana v prvním kole (38, 56 %), se bude patrně opakovat i v druhém kole. Šance akademika Jiřího Drahoše zůstávají zoufale malé. Jeho výsledek (26, 60%) nabízí sice několik možností, jak by se tento dosud poměrně nudný kandidát mohl profilovat, ale nebude parně stačit. Jeho profil je velmi úzký.

Nejde totiž pouze o běžný součet hlasů dalších kandidátů, z nichž čtyři vyzvali k jeho podpoře do druhého kola – dva dokonce (Michal Horáček a Marek Hilšer) dorazili ještě téhož večera do jeho volebního štábu. Rozhodovat budou především voliči, kteří dosud nepřišli. Ti ostatní budou hledat způsoby, jak svoje dosud roztříštěné postoje formulovat jasněji. Mají na to čtrnáct dnů. A není jich málo. O tom, jaká může být jejich disciplína, je ale velká otázka!

Dinosaur Zeman zvítězil nečekaně triumfálně!

Tři milióny voličů – v různé míře liberálních (od Michala Horáčka, Pavla Fischera přes Mirka Topolánka až po Marka Hilšera a svého druhu i Vratislava Kulhánka) - se patrně shodnou na tom, že by si přáli, aby poslední dinosaurus české politiky Miloš Zeman konečně odešel. Zda z politiky vůbec je otázkou, rozhodně ale z Pražského hradu. Nevyplnily se ale zatím pověsti o špatném zdravotním stavu kandidáta, nepomohly ani demonstrace (trochu bláznivé radikálky z Femen) či manipulace (o „zaručeném postupu“) Zemana do druhého kola.

Stručně matematicky řečeno to vypadá, že Miloš Zeman v druhém kole prohraje. Součet hlasů jeho protikandidátů dává totiž o milión více, než sám získal, totiž necelé dva milióny, jenže...

Prezident Zeman disponuje slušným zázemím, nikoliv pouze díky délce svého politického trvání, ale především pro kapacitu - spojovat nespojitelné. Jestliže nepochybně vládne ještě částí podpory u své kdysi rodné ČSSD, podařilo se mu obratným manévrováním na hraně ostří, spojit tak odlišné formace, jakými jsou bezesporu vládní ANO miliardáře Andreje Babiše, stávajícího premiéra bez důvěry, ale i extravagantního vůdce Tomia Okamuru, předsedy Strany pro přímo demokracii (SPD) s tradicionalisticky založenou a stále obstojně přežívající Komunistickou stranou Čech a Moravy (KSČM).

Tyto tři strany, které udržují ve střehu silný voličský potenciál, spojuje Zeman jako pás protestní koalice, v níž převládá hněv a zloba.

Obvykle se rovněž soudí, že voliči Miloše Zemana bývají nevzdělaní vesničani. Toto klišé by již mělo konečně padnout: podle výsledků prvního kola volily Zemana i města, s výjimkou Prahy. Již za Prahou,ať již mluvíme o Berouně, Benešově, Kolíně, Pardubicích, neřku-li Příbrami či Rakovníku, všude triumfoval Zeman. Že by všude kromě Prahy žili neandrtálci či nedejbože kromaňonci?

Rovněž v Brně, které bývá často viděno jako město univerzitní se svébytnou identitou, a vysokým nárůstem vzdělanostních center – i zde zvítězil Zeman. Jistě, Brno-střed, Žabovřesky nebo Královo Pole volilo Drahoše, ale stále je to oprati jednomyslnosti Prahy rozdíl.

Toto není nic víc ne součet, ale mikrosoučet, a ten vypovídá více o stavu české populace...

Jak připomíná podrobná datová analýza České rozhlasu, již provedli Jan Cibulka a Petr Kočí zvítězil Miloš Zeman z celkového počtu 14 866 volebních okrsků ve 12 119, což značí drtivých 82 procent. Kandidiát Jiří Drahoš zvítězil pouze ve 2 672 volebních místnostech.

Drahoš nenabízí program, ale pouze akademickou nudu!

Poslouchat Jiřího Drahoše, v současné chvíli vyzyvatele současného prezidenta, jak chce být lidový, je velmi tristní rádio. „Vypadá to nadějně!“ byla jeho první slova v sobotu večer. Ne, nic proti jeho akademickému humoru, nic proti odvaze podat kandidaturu, nic proti zaměstnancům jeho ochranky a dobrovolníkům, ale prezident, který neumí dokončit větu? Plete si pohádky?

Být v jeho kreativním týmu, musí to být opravdu velká nuda. A jeho program? Zahraniční agentury ohlásily, že jde „o proevropského kandidáta, který bojuje proti populistovi Zemanovi“. To je všechno? „A já pevně věřím: Nebude to marné, nebude to marné, nebude to marné!“ Těmito slovy, v nichž každý psycholog uloví z Drahošových slov neskonale hlubinné zoufalství, jež se ukrývá v takovém výkřiku, nelze vidět žádnou perspektivu....

Profesor Drahoš, vyrostlý na akademické půdě, bohužel nemá kontakt s realitou! Na jeho webu www.jiridrahos.cz hodlá omráčit nepřipravené čtyřmi prioritami, mezi nimiž jsou: Moderní bezpečný stát, Naše vlast, Lidské schopnosti a nakonec Rodina na prvním místě. Tolik vymleté slámy jsem již dlouho nečetl!

Potíž, a to základní, tohoto kandidáta, je neschopnost vůbec oslovit! Hradbu mlčení a zmatku, která ovládla sídlo Drahoše, jsem již dlouho neslyšel. Pokud profesor Drahoš hodlá takto pokračovat, měl by to rovnou zítra zabalit! Nedokáže-li mluvit lidskou řečí, nedokáže-li mluvit jako někdo, kdo chce být prezidentem občanů, nikoliv toliko jedné (pražské) kavárny, nemá to cenu!

Kdo jsou vlastně ti občané, co nešli volit? Podle minulých prezidentských voleb, může účast ještě klesnout. Co když to ale bude tentokrát naopak? Je to jediná Drahošova šance. Oslovit voliče, co nevěří systému, co považují volby za naprostou šaškárnu, co si myslí, že tihle kandidáti jsou jenom trapné loutky ve hře mocných – mocností? Zeman je obviňován z nadbíhání Číně a Rusku, komu chce nadbíhat Drahoš? Američanům? Evropské unii?

Kdo koho platí? To jsou otázky do těchto dní! Těch voličů může být až třicet procent. To by ta kampaň ale musela být pořádná pecka! Zatím je to nuda...

Střet ale není vyloučen! Půjde o emoce! Zradí Babíš Zemana?

Řekněme ale, že to může být jinak... Prezident Zeman během soboty večer nabídl kýč s nesmělým polibkem (a kytičkou) své ženě Ivaně, a pokud jsem se dobře díval, jeho dcera Kateřina chyběla. Kde byla? Ta která by za svého otce dala život i duši, nebyla nikde vidět! Při té minulé volbě proti knížeti Karlu Schwarzenbergerovi byla všude, a to doslova, stala se téměř novou první dámou, po vzoru Alice Masarykové. „Kde seš, Kačenko?“ Omlouvám se za ten familiérní tón, ale když jsem před dvaceti lety dělal rozhovor s Milošem Zemanem, jehož výsledkem byl knižní rozhovor Kdo je Miloš Zeman (Rybka, 1998) měla pro mne jedinou větu: „Mamí, já mám hlad!“

Hlavním deficitem prezidenta Zemana je nezpracovaná bohorovnost, megalomanství, a představa, že „vyhověním prosby“ zaujme tu část elektorátu, která by přeci jenom očekávala, že prezident nebude svého protivníka Jiřího Drahoše ponižovat, bude velkorysý, a tím, že se „sníží na jeho úroveň“, a půjde milostivě do otevřeného diskusního duelu, neztratí nic ze své síly. V diskusích býval Zeman vždy králem, a on to ví. Jistá míra cudnosti vůči mravenci Drahošovi by mu ale určitě slušela.

Poróznost situace favorita Zemana může narušit značně jeho „nejbližší spojenec“, mám na mysli premiéra Andreje Babiše. Jeho poslední vyjádření, v němž zpochybnil poradce prezidenta Zemana, zní jako snaha o zaujetí Drahošova publika, který o „prezidentských rádcích“ (myšlen Mynář a Nejedlý) ekvilibristicky žertoval v sobotu večer.

Koalice, která stojí za Zemanem, vypadá zatím naprosto zoceleně, tu nenaruší ani výkřiky feministek, ani výroky z kaváren, tu může narušit pouze „zrada zevnitř“. Drahoš nikdy nedokáže mluvit jako lidé v hospodě, a to i s těmi někdy nesmírně zbytečnými vulgarismy, nikdy nebude schopen nabídnout pohled do nitra institucí, o nichž se mlčí (Evropská unie, jejíž je ale Zeman přese vše stoupencem), nikdo nikdy nezavtipkuje jako on nad meetingem s Putinem.

Slabina Zemana ale existuje. Je to jeho velká citovost. To, co není schopen nikdo vnímat, protože v české společnosti se ujala klišé bez ohledu na realitu, ale pouze mediální obrazy. Půjde-li do dvou diskusí, jak připustil, bude emotivní, Drahoš může získat otázkou, která nebude korektní. Nebudu tu napovídat, těším se na diskusi. Vyhrává v takové diskusi ale vždy ten, kdo je v obraze.

Vítězství Jiřího Drahoše by se ale rovnalo zázraku, o němž se nesní jistě ani předsedovi KDU-ČSL Pavlovi Bělobrádkovi, o němž se nesní ani Pavlu Fischerovi, jednomu z kandidátů na prezidenta, který jako jeden z mála pojal svůj úkol vyloženě křestansky - jako oběť na oltář státu.

***

Přál bych si, aby jednoho dne Miloš Zeman předal své žezlo Marku Hilšerovi, pokud on ale vydrží. Má krásnou ženu a vypadá trochu jako Emmanuel Macron. Od Macrona ho ale dělí tisíc světlených let. Přeji Miloši Zemanovi, aby z kosmu dokázal vidět věci z trochu jiné perspektiv. Naivita Marka Hilšera je totiž jednou z mála ctností v této kampani...

Žádné komentáře:

Okomentovat