translate - traduire

středa 13. března 2019

Dnešní Ukrajina? Zastrašování, vyhrožování, násilí… píše komisař pro lidská práva OSN. Favoritem prezidentských voleb komik Zelenskij

> politika > Ukrajina > text vyšel na EuroZprávy.cz, dne 13. března 2019

Atmosféra zastrašován, napětí, vyhrožování a násilných útoků. Taková je podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro lidská práva (OHCHR)situace na Ukrajině. Úřad zprávu zveřejnil v předvečer prezidentských vole. Dokument, publikovaný OHCHR v angličtině, ruštině a ukrajinštině tvrdí, že tato atmosféra neumožňuje lidem otevřeně vyjádřit svůj nesouhlas politikou úřadů.

Třicetistránková, v pořadí 25. zpráva, pod názvem: Report on the human rights situation in Ukraine (v periodě od 15. listopadu 2018 do 15. února 2019) popisuje v pěti oddílech šíři problematiky, jež zahrnuje dopady na lidská práva obyvatel. OHCHR zdokumentoval celkem 315 porušení lidských práv, z čehož 202 se týká přímých obětí a dopadu na ně.

Zpráva konstatuje, že na Ukrajině dochází k „nárůstu zdokumentovaného násilí“, z čehož je ve 126 případech za porušení zodpovědná ukrajinská vláda, ale i dvě nové „samozvané republiky“ (Doněcká a Luhanská lidová) ve 154 případech; obviňována je ale i Ruská federace jako „okupační moc“ v Autonomní republice Krym a městě Sevastopol ve 35 případech.

Napětí na východě Ukrajiny klesá, trend civilních konfliktů sestupný, ale...

Autoři zprávy, kteří operovali na Ukrajině prostřednictvím sedmi „kontrolních bodů“ (Kyjev, Charkov, Kramatorsk, Luhansk, Doněck, Mariupol, Oděsa), konstatují, že „pokračuje napětí na východní Ukrajině“ v zóně „kontaktní linie“, ale poznamenává, že trend, týkající se civilních konfliktů je „sestupný“. Počet civilních úmrtí dosahuje 3 321 ke dni 15. únoru 2019. , z čehož více než 80 procent se odehrály před polovinou února 2015. Souvisí to s dopady „balíčku opatření“ Minského mírového procesu.

Úřad komisaře vítá předání 88 vězňů z Doněcké a Luhanské republiky, jež se odehrálo v prosinci 2018 a únoru 2019, z čehož 75 bylo z Luhanska vůbec poprvé od zahájení konfliktu.

Úřad je ale znepokojen praktikami svévolného a nezveřejněného zatýkání, mučení a špatného zacházení s civilisty na území kontrolovaném vládou. Během sledovaném období OHCHR zdokumentoval dva případy svévolného zadržování civilistů, údajně příslušníky bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU). Jednotlivci na území Doněcké lidovou republiky a Luhanské lidové republiky podléhají „správním“ zatčením, resp. „preventivním“ zatčením, které často vede i ke „zmizením“.

V případech, které souvisejí s konflikty, přetrvává v důsledku toho „porušování pravidel řádného procesu“ a „spravedlivého soudního řízení“, což je například „všudypřítomná praxe“ dlouhodobé vazby a použití síly a donucování, za cílem získat přiznání nebo přijmout vyjednávací řízení. Zásahy do práce soudů v průběhu sledovaného období pokračovaly.

Za pět let po násilných střetech mezi donucovacími orgány a demonstranty na Majdanu, kde došlo k zabití, vláda „stále do značné míry neřeší“. Zpoždění ve vztahu k událostem na Majdanu ve vyšetřovacím a zkušebním řízení týkajícím se násilí pokračuje, podobně jako k úmrtím ze dne 2. května 2014 v Oděse „stále pokračuje“.

„Ochrana občanského prostoru a ochrana práv lidí na svobodu názoru a svobodu vyjadřování, média a pokojné shromažďování a sdružování, je klíčem k zajištění toho, aby nadcházející prezidentské a parlamentní volby na Ukrajině byly mírové a spořádané,“ píší autoři zprávy v předvečer prezidentských voleb. OHCHR zdokumentovalo celkem 16 porušení výše uvedených svobod, jakož i právo nebýt diskriminován.

Násilné útoky proti novinářům a aktivistům: stojí za nimi pravicoví radikálové

Na Ukrajině existuje podle zprávy existují tendence, jež posiluje „násilné útoky“ proti skupinám, jako jsou novináři a občanští aktivisté. Podle OHCHR se „násilných útoků“ nejčastěji dopouštějí „pravicoví radikálové“, kteří ve většině případů zůstávají nepotrestáni.

Úřad zaznamenal na „sedm incidentů“ během monitorovací fáze, jež vedle k devíti porušením lidských práv, včetně „nedostatku ve vyšetřování“. Zpráva uvádí například útok z 18. listopadu 2018, kdy členové „extrémně pravicových skupin“ použili „pepř ve spreji“ a „udeřili do tváře“ kanadského novináře, který „pokrýval“ transgenderovou veřejnou manifestaci v Kyjevě. Policie uzavřela vyšetřování jako projev „chuligánství“.

Zpráva OHCHR zmiňuje rovněž dva útoky proti členům politických stran. Dne 28. listopadu 2018 skupina asi 30 maskovaných může zaútočila na tři politické aktivisty v Oděse. Dne 12. prosince skupina přibližně 12 lidí, s výraznými symboly extrémně-pravicové příslušnosti, pronikla do kanceláře jedné politické strany v Kyjevě, kde zmlátila dva aktivisty a prohledala kancelář. Police dorazila pozdě.
Vysoce omezená možnost „svobody vyjádření“ zůstává zejména na územích Donětské lidé republiky a Luhanské lidové republiky na východě země. Zde zpráva konstatuje, že vyjadřování „odlišných názorů“ může vést i „předběžnému zadržení“ nebo jiným způsobům „potrestání kritiky“.

Množí se i útoky proti romské populaci, jejichž dosavadní vyšetřování zůstává nedostatečné. Dne 28. prosince 2018 žalobce ve Lvovském regionálním úřadu vznesl žalobu proti muži, zodpovědnému za zavraždění mladého Roma v červnu 2018. Naopak v Holosijivském rajónu byl soudem v Kyjevě zrušena procedura proti několika násilným útokům vůči romské populaci z dubna 2018.

Zpráva rovněž připomíná, že dosud nedošlo k dostatečnému pokroku ve vyšetřování vražedných útoků během manifestací na Majdanu, což bylo součástí již předchozí zprávy, stejně jako násilné útoky, jež se odehrály 2. května 2014 v Oděse. Vysoký komisař zmiňuje i situaci na Krymu, která se podle něj zhoršila jako „přímý výsledek aplikace zákonů Ruské federace proti rezidentům, jež porušuje jejich povinnosti podle 4. Ženevské konvence, stejně jako další „porušování mezinárodního závazků o lidských právech“, spojené s „omezením svobody vyznání, názorů a projevů“, jež speciálně zasahuje komunitu Krymských Tatarů.

Napětí mezi ortodoxními komunita pokračuje a narůstá

Situace v zemi se zhoršila i přejetím autocefalie „novou církví“ Ukrajiny, která „velmi zhoršila“ rozpory mezi ortodoxními komunitami. Úřad vyjádřil znepokojení nad tím, že „současné politické prostředí je pro tuto problematiku ještě méně příznivé“. Během monitorovacího období, píše zpráva, zahájila bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) čtyři vyšetřování.

V několik regionech Ukrajiny se vede trestní vyšetřování za „podněcování k náboženskému nepřátelství a nenávisti“; jeden z těchto případů má navíc i spojení s „velezradou“, aniž by bylo „vydáno oznámení o podezření“. SBU vedlo rovněž vyšetřování v prostorách Ukrajinské pravoslavné církve v Moskvě. Patriarchát, stejně jako místa bydliště duchovních, byla prohledána a činitelé vyslýchání.

Prezidentské volby se budou konat na Ukrajině dne 31. března 2019.

Favorit voleb je komik Zelenskij, za ním Tymošenková, a co Porošenko?

Podle nejnovějšího průzkumu sociologické agentury Rating vede herec a komik Vladimir Zelenskij se značnou marží v hodnocení kandidátů na prezidentský úřad Ukrajiny. Podle studie, zveřejněné dne 11. března, je 24,7 procent voličů připraveno podpořit Zelenského, zatímco Julia Tymošenková, předsedkyně strany Otčina je na 18,3 procentech.

Touhu hlasovat pro současného ukrajinského prezidenta Petro Porošenka vyjádřilo pouze 16,8 procent voličů.

Žádné komentáře:

Okomentovat