> politika > Polsko > EU > komentář k vítězství Andrzeje Dudy
Špatná zpráva pro Evropu, ale ještě horší pro její Východ! Vítězství Andrzeje Dudy, znovuzvoleného polského prezidenta prohloubí nejen rozdělení samotného Polska, ale i rozdělení Evropské unie (EU) na Východ a Západ, domnívá se komentář britského listu The Times.
Po referendu o brexitu se britské vlády pravidelně a s velkou oblibou stýkaly se svým pravicovým protějškem v euroskeptickém Polsku, píše list, neboť takové Polsko považovala Británie za potenciálně užitečného spojence ve svých vlastních jednáních s Bruselem.
Ale nynější premiér Boris Johnson bude k něčemu takovému ochoten patrně mnohem méně, domnívá se komentář deníku, jelikož prezident Duda, jenž vyhrál o pouhých 51,2% proti 48,8%, má za sebou jedné z nejškaredějších kampaní, charakterizované homofobií a antisemitismem.
Duda stál proti Rafału Trzaskowskému, liberálního primátorovi Varšavy. To byl i důvod, proč se rozhodl obrátit na svou konzervativní základnu tím, že napadl soupeřovu podporu „ideologie LBGT“. Podporovatelé vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) navíc naznačovali, že starosta Trzaskowski by byl ochoten prodal zemi „židovským zájmům“.
Zatímco si Velká Británie může dovolit udržet si od staronového polského prezidenta Dudy odstup, ostatních 26 členů Evropské unie nemá takový luxus. Mnozí doufali, že vítězství pro starosty Trzaskowského, by mohlo znamenat návrat Polska do evropského hlavního proudu. Nic takového se ale po víkendu nestane. Ačkoli má polské členství v EU málo pravomocí, má přeci jenom jedno podstatné: právo veta v rozhodujících hlasováních.
S úřadujícím prezidentem Dudou bude nynější polská vláda zřejmě pokračovat ve svém útoku na polské nezávislé instituce, včetně soudnictví a sdělovacích prostředků, a to na období dalších tří let, než budou vyhlášeny další parlamentní volby.
„To samo o sobě zvyšuje vyhlídky na další napětí mezi Varšavou a Bruselem ohledně právního státu, což prohlubuje příkop mezi Východem a Západem. Načasování znovuzvolení prezidenta Dudy je skutečně nešťastné,“ domnívají se The Times.
Vítězství přichází jen několik dní předtím, než se vedoucí představitelé EU poprvé setkají osobně po čtyřech měsících, aby uzavřeli dohodu o rozpočtu na nový rok a sjednali své názory k navrhovanému fondu na obnovu po koronavirové krize, jež byla stanovena na 750 miliard euro.
Tato vyjednávání jsou již tak komplikována dělením na Sever a Jih mezi zeměmi, které doufají, že dostanou granty financované z nově vydaných dluhopisů EU, aby vyřešily náklady na pandemii, a zeměmi, které musí proti tomu vystupují. Rozhovory jsou dále komplikovány tím, že někteří členové naléhají, aby byly budoucí výplaty z rozpočtu spojeny s dodržováním unijních hodnot a právním státem.
„To by mohlo vést k tomu, že budou Polsku a Maďarsku odepřeny finanční prostředky. Znovuzvolení Dudy pouze zintenzivní tyto požadavky na připojení podmínek právního státu k budoucím platbám, zejména když vládnoucí strana signalizuje nový útok na nezávislá média,“ píše se v komentáři.
Evropská unie (EU) by mohla na Polsko vyvíjet tlak, ale vzhledem k tomu, že rozpočtová rozhodnutí musí být přijímána jednomyslně, konečná sankce za pozastavení hlasovacích práv je nemožná, zejména tehdy, když Varšava může počítat s podporou maďarského Viktora Orbána.
„Brusel bude muset doufat, že Polsko bude pokračovat v tom, co již udělalo, a ustoupí od úplné konfrontace se svými partnery v EU. Hodně bude záležet na ponaučeních, které vláda čerpá z ponaučení po svém vítězství. Poprvé od nástupu do funkce čelí PiS mnohem jednotnější opozici, která získala ohromnou podporu mladších voličů. Největší nadějí může být to, že pan Duda zůstane věrný svým příslibům, když se zavázal, že se pokusí překonat rozdělení své země. To bude ale vyžadovat, aby se ve svém druhém funkčním období choval v důstojnějším stylu, než v kterém vedl svou kampaň,“ uzavírá list.
Po referendu o brexitu se britské vlády pravidelně a s velkou oblibou stýkaly se svým pravicovým protějškem v euroskeptickém Polsku, píše list, neboť takové Polsko považovala Británie za potenciálně užitečného spojence ve svých vlastních jednáních s Bruselem.
Ale nynější premiér Boris Johnson bude k něčemu takovému ochoten patrně mnohem méně, domnívá se komentář deníku, jelikož prezident Duda, jenž vyhrál o pouhých 51,2% proti 48,8%, má za sebou jedné z nejškaredějších kampaní, charakterizované homofobií a antisemitismem.
Duda stál proti Rafału Trzaskowskému, liberálního primátorovi Varšavy. To byl i důvod, proč se rozhodl obrátit na svou konzervativní základnu tím, že napadl soupeřovu podporu „ideologie LBGT“. Podporovatelé vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) navíc naznačovali, že starosta Trzaskowski by byl ochoten prodal zemi „židovským zájmům“.
Zatímco si Velká Británie může dovolit udržet si od staronového polského prezidenta Dudy odstup, ostatních 26 členů Evropské unie nemá takový luxus. Mnozí doufali, že vítězství pro starosty Trzaskowského, by mohlo znamenat návrat Polska do evropského hlavního proudu. Nic takového se ale po víkendu nestane. Ačkoli má polské členství v EU málo pravomocí, má přeci jenom jedno podstatné: právo veta v rozhodujících hlasováních.
S úřadujícím prezidentem Dudou bude nynější polská vláda zřejmě pokračovat ve svém útoku na polské nezávislé instituce, včetně soudnictví a sdělovacích prostředků, a to na období dalších tří let, než budou vyhlášeny další parlamentní volby.
„To samo o sobě zvyšuje vyhlídky na další napětí mezi Varšavou a Bruselem ohledně právního státu, což prohlubuje příkop mezi Východem a Západem. Načasování znovuzvolení prezidenta Dudy je skutečně nešťastné,“ domnívají se The Times.
Vítězství přichází jen několik dní předtím, než se vedoucí představitelé EU poprvé setkají osobně po čtyřech měsících, aby uzavřeli dohodu o rozpočtu na nový rok a sjednali své názory k navrhovanému fondu na obnovu po koronavirové krize, jež byla stanovena na 750 miliard euro.
„To by mohlo vést k tomu, že budou Polsku a Maďarsku odepřeny finanční prostředky. Znovuzvolení Dudy pouze zintenzivní tyto požadavky na připojení podmínek právního státu k budoucím platbám, zejména když vládnoucí strana signalizuje nový útok na nezávislá média,“ píše se v komentáři.
Evropská unie (EU) by mohla na Polsko vyvíjet tlak, ale vzhledem k tomu, že rozpočtová rozhodnutí musí být přijímána jednomyslně, konečná sankce za pozastavení hlasovacích práv je nemožná, zejména tehdy, když Varšava může počítat s podporou maďarského Viktora Orbána.
Žádné komentáře:
Okomentovat