translate - traduire

pondělí 1. září 2014

Letem literárním světem – část třetí

Léto, byť pozdní nabízí stále velkou knižní inspiraci.
vyšlo na www.literární.cz, dne 1. září 2014
Ačkoliv již začala škola, stále je tu léto – i když pozdní. V první i druhé části jsme se věnovali knižním tipům, určeným spíše na rozžhavenou pláž nebo k letnímu lelkování. Třetí část přináší převážně britskou nabídku, kde není nouze o velká jména.

Britský list The Guardian soudí, že právě „podzim je vždy nejrušnějším časem ve vydavatelském kalendáři – a tento rok více než jindy“. Nabízí přehled dvacítky převážně britských autorů, z nichž někteří jsou u nás velmi dobře známí, jiní zatím hledají své místo mezi českými nakladateli. Redakce www.literární.cz se rozhodla pro šest autorů. Neobejde se to ani tentokrát bez skandálů.
Post-apokalypsa, morfium a nové mise
Klíčem k hodnocení může být ocenění prestižní literární cenou Man Booker Prize. Spisovatel Howard Jacobson je jejím držitelem za rok 2010 románem Finklerova otázka (The Finkler Question, vydaná nakladatelstvím Bloomsbury), jež vyšla v překladu Markéty Potočňákové o dva roky později v českém Odeonu. Dá se očekávat, že Odeon si nenechá ujít ani poslední Jacobsonův román, jenž vyšel pod názvem J, a již byl mezi nominovanými i na letošní Bookerovo ocenění.

Autor, řazený často do ranku společenských satiriků, tentokrát zvážněl.

Obálka nejnovější knihy
Howarda Jacobsona
„Samotný titul je záhadou,“ píše britský list The Guardian, který vysvětluje, že se jedná o milostný dystopický příběh, odehrávající se někdy „v budoucnosti po katastrofě“, jež stálo život na tisíce židů. Kevernův otec, „jedna z postav při vyslovení písmene J vždy položí prsty na ústa“, na znamení mlčení. Sám autor tvrdí, že jde o jeho „nejlepší knihu“. Písmo J tu není vůbec zvolena náhodou – označuje vše, co je židovské.

Podle listu The Telegraph je sice „současná literatura přetížena chiliastickými vizemi zničených krajin a společností v plamenech“, ale kritik Tim Martin se domnívá, že Jacobson tentokrát přišel s knihou, jejímiž ruinami jsou „ruiny jazyka, imaginace a samotné lásky“. Příběh, jejž označuje za post-apokalyptický, vydává nakladatelství Jonathan Cape.

Spisovatelka Hilary Mantelová, dvojnásobná držitelka Man Booker Prize (2009, 2012), sice sice oznámila, že pokračuje ve své cromwellovské trilogii (Wolf Hall, Předveďte mrtvé – česky vydalo Argo v překladu Michaly Markové), našla si ale i čas ještě na jednu další knihu, tentokrát povídkovou. Svým názvem The Assassination of Margaret Thatcher (Atentát na Margaret Thatcherovou, nakladatelství 4th Estate), udělala úkrok nejen z historické prózy, ale i ze škatulky prozaiček, pro něž bývají dějiny často útěkem ze současnosti.

Obálka nové knihy
Hilary Mantelové
Inspiraci k románu získala již dávno, když se podrobovala léčbě morfiem, jak prozradila bulvárnímu deníku Daily Mail. Měla přitom zcela konkrétní halucinace.

Halucinacím se někdy podobají vize jednoho z velmi vynášených nizozemských autorů (žijící ale už drahný čas ve Skotsku). Ano, řeč je spisovateli Michelu Faberovi, jenž dokáže i v Česku vyvolat vlny. Po dvou publikacích v Knize Zlín: Někdy prostě prší a Fahrnheitova dvojčata nedávno Odeon již v druhém vydání zopakoval úspěch efektním románem Pod kůží; na podzim připravuje jeho viktoriánský opus The Crimson Petal and the White (Kvítel karmínový a bílý).

Jeho domovské nakladatelství Canongate právě vydalo jeho nejnovější knihu: Book of Strange New Things (Kniha nových podivností), v němž hlavní hrdina, evangelikánský farář Christian Peter, opouští pozemský svět, propadající se do ekologické katastrofy, a vydává se na cestu k nové evangelizaci na vzdálenou planetu Oasis.

Na své domovské planetě zanechává ženu, ale i další (zbytečné) věci: víru, lásku a pochopení skutečnosti, že lidské tělo má nějaká svá omezení.

Populární, ale (dlouho) bez literárních nominací

Hojně vydávaní a populární – Martin Amis a Ian McEwan – o něž Man Booker Prize nemá v posledních letech právě velký zájem - , přichystali rovněž své tituly. Enfant terrible britské prózy Martin Amis, po své „zprávě o Anglii“, jak zní podtitul románu Lionel Aspo (Mladá fronta, 2013 – v překladu Kateřiny Klabanové) po čase šokuje. Ve svém novém románu, The Zone of Interest (Zájmová zóna, vydavatelství Jonathan Cape) nás zavádí do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

Obálka poslední provokativní
Amisovy knihy
Tato nová Amisova „agonická story“, napsaná z pohledu tří německých dozorů, se tváří dojemně jako fars, ale u některých zahraničních nakladatelů – u francouzského Gallimardu a německého Hasera – žádné nadšení vůbec nevyvolala. Obě nakladatelství knihu označila za „nedostatečnou“, a odmítla ji vydat. Jako kdyby Amis zase po čase potřeboval trochu mediální cirkus. „Amis je náš nejkontroverznější a nejpropíranější novelista,“ píše kritik Sam Leith v listu The Guardian. Kniha vrací Amise do jeho obvyklé zavedené pózy, do známé „bojovné pozice, jež dlouho udržoval, jak má většina z nás ještě v paměti“.

Nakladatelství Jonathan Cape čerstvě vydalo i poslední, zatím třináctý román Iana McEwana: The Children Act (Dětský zákon). Jeho hrdinkou je soudkyně, mající rozhodnout o životě a smrti mladého chlapce. „Jak je možné, můžete se ptát, že Ian McEwan není na žádném long-listu?“ ptá se The Independent ve svém referátu o knize v narážce na knižní nominace. 
Morální dilema, spjaté s transfuzí krve (chlapec náleží ke Svědkův Jehovovým), autor prohlubuje akcentem na rozpadající se rodinný život soudkyně.Ve srovnání s předchozími McEwanovými díly nejde podle kritičky Amandy Craigové o jeho nejlepší román. „S kým ale chcete autorovo dílo srovnávat? Pouze s dílem jeho samého,“ uzavírá.

Krutí žraloci a Andělský červ

Letošního podzimu se připomíná rovněž spisovatel Will Self, českými nakladateli dosud opomíjený (byť již také nominovaný – dokonce do užšího výběru Man Booker Prize). Jeho devátá novela Umbrella (Deštník, 2012) přivedla na svět postavu psychiatra Zacka Busnera, jenž se objevuje znovu i v jeho nejnovějším díle Shark (Žralok).

Nakladatelství Grove Press sází na příběh, jenž má všechny rozměry thrilleru, založeného ovšem na skutečné události: v průběhu druhé světové války došlo k nehodě lodi, převážející radioaktivní štěpný materiál do jižního Pacifiku – na 900 mužů nepřežilo, 200 z nich bylo vystaveno útoku žraloků. Zatímco kniha Umbrella byla založena na ironické hře s lidskými možnostmi a limity vědecké inovace, novela Shark jde k podstatě krutosti a ničení – bez ironie.

Nad stavem světa, ovládaného zdánlivě neproniknutelnými systémy, se zamýšlí australský spisovatel Peter Carey, o němž jsme u nás již také několikrát slyšeli. V knize Amnesia (Amnézie, Faber 2014 – nahlášenou na říjen a listopad) tentokrát překvapuje horkou aktualitou. Hlavním hybatelem je tu žena pod kódovým jménem: Angel Worm (Andělský červ).

V pořadí devatenáctá Careyho kniha popisuje hackerský útok z roku 2010, při němž došlo k otevření stovek australských vězení, spravovaných Spojenými státy americkými. Nakladatel Faber oznamuje titul slovy: „Může mladá žena vyhlásit kybernetickou válku USA?“ Nebo jinak: „Bylo otevření dveří Andělským červem určeno pouze pro nešťastníky, kteří jsou v Austrálii zadržováni kvůli přísné přistěhovalecké politice?“

Na českém trhu jsou dosud tři jeho tituly, první dvě nominované na Man Booker Prize: Oskar a Lucinda (Fraktály, 2003), Pravdivý příběh Nella Kellyho a jeho bandy (Argo, 2003) a naposledy Parot a Oliver v Americe (JOTA, 2011).

Žádné komentáře:

Okomentovat