politika > geopolitika > psáno pro Hospodářské noviny 16. října 2015
 |
| Čtyřletý syrský konflikt již dávno překonal hranice Sýrie. |
Mluví a píše se o tom stále častěji. A není to jen nějaká efektní paranoia různých výročí (a oslav s nimi spojenými: viz připomínky 1. i 2. světové války). Už jenom při pohledu na mapu ohnisek současných světových konfliktů to muselo napadnou snad každého: začala třetí světová válka? Možná, že jste si toho jen nestačili všimnout...
Den, kdy začala válka: 30. září 2015
Možná, že jednoho dne budou historici považovat 30. září, onen slunečný den, kdy vstoupila Ruská federace oficiálně do konfliktu na Blízkém východě, bombardováním cílů v Sýrii, za datum začátku nové éry – a nového globalizovaného konfliktu.
Možná, že jednoho dne budou historici považovat 30. září, onen slunečný den, kdy vstoupila Ruská federace oficiálně do konfliktu na Blízkém východě, bombardováním cílů v Sýrii, za datum začátku nové éry – a nového globalizovaného konfliktu.
Rusko v tom není samo, téhož dne Saudská Arábie zaútočila na íránské lodě, a Francouzi oznámili, že v koordinaci s Izraelem a Spojenými státy o víkendu v Sýrii napadli „své cíle“ v rámci „legitimní obrany“.
Politologové, ale i politici s nejvyšší zodpovědností – včetně amerického prezidenta Baracka Obamy a ruského prezidenta Vladimira Putina – se k tématu vyjadřují, byť neoficiálně a nepřímo. Konflikt už nemá povahu studené války, chybí konfrontace ideologií, ale zájmy zůstávají a vzestup Ruska na mezinárodní scéně (zabrání Krymu, ale i předchozí operace v Gruzii a Podněstří a nejnovější posilování na hranicích s Afghánistánem) tomu nasvědčuje i když hlavně vyvolává údiv – a nová srovnání.
Bývalý poradce prezidenta Jamese Cartera, analytik Zbigniew Brzezinski, nedávno ve Financial Times k bombardování Sýrie Ruskem napsal: „Všichni víme, jak začala první světová válka.“ Brzezinski vyzývá k odpovědi: „Obama musí provést odvetný úder!“ ale zároveň ví, že je tu nutná koordinace a spolupráce – nejen s Ruskem, ale i s Čínou.
Ruský deník Komersant, liberálně orientovaný list s dobrými zdroji, napsal, že na zasedání vlády (30. září) prezident Vladimir Putin mluvil o tom, „proč Rusko vstoupilo do třetí světové války“. Americký prezident Barack Obama již dva dny předtím sdělil, že Amerika vždy usilovala o to, aby „zabránila třetí světové válce“ - a neřekl to nikde jinde než na tribuně Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku.
Ukrajina za zničení islámského státu?
Krystalizaci aliancí můžeme sledovat na Blízkém východě:na jedné straně je tu Rusko a Irán, na straně druhé Spojené státy s Izraelem (ve spolupráci s monarchiemi Perského zálivu). Izrael je ale v rámci svých zájmů ochoten vyjednává i s Ruskem, a Turecko, dlouhodobý spojenec NATO, sleduje také své cíle, když likviduje zárodky kurdského odporu, jejíž jednotky přitom bojují proti islámskému státu.
Islámský stát, největší nebezpečí civilizovaného Západu, v těchto dnech dokáže spojit různorodé partnery, kteří v konfliktu hrají vlastní hry. Francouzi, po Američanech nejangažovanější mocnost v teritoriu, jistě ví, proč nasadila hned několikrát své jednotky v několika afrických zemích (Libye, Mali, Střední Afrika), disponuje širokým pásmem základen. Saudská Arábie, na jejíž hegemonii v oblasti sunnitští radikálové útočí, ale jenom velmi obtížně dokáže spolupracovat se šíitskou islámskou republikou Írán, jež podporuje šíity v Jemenu.
Angažmá Ruska, jež tuto „svatou alianci“ proti Islámskému státu vyvolalo, ale prohlubuje vrásky lidem na Ukrajině (ale i v Pobaltí). Konflikt na Blízkém východě, kde se takto poprvé po půlstoletí intenzivně angažují disparátní mocnosti, bude vyžadovat ještě silnou koordinaci. Opuštění Ukrajiny ale bude patrně tím, co Západ obětuje, aby nevyvolal konflikt, stále jen hypotetickou světovou válku, jejíž možné následky si není schopen uvědomit nikdo.
Zatím jen do Evropy přicházejí uprchlíci... jako „černé varovné znamení krize“, jež může přerůst v konflikt světový. Dokážeme této hrozbě čelit my sami?
Politologové, ale i politici s nejvyšší zodpovědností – včetně amerického prezidenta Baracka Obamy a ruského prezidenta Vladimira Putina – se k tématu vyjadřují, byť neoficiálně a nepřímo. Konflikt už nemá povahu studené války, chybí konfrontace ideologií, ale zájmy zůstávají a vzestup Ruska na mezinárodní scéně (zabrání Krymu, ale i předchozí operace v Gruzii a Podněstří a nejnovější posilování na hranicích s Afghánistánem) tomu nasvědčuje i když hlavně vyvolává údiv – a nová srovnání.
Bývalý poradce prezidenta Jamese Cartera, analytik Zbigniew Brzezinski, nedávno ve Financial Times k bombardování Sýrie Ruskem napsal: „Všichni víme, jak začala první světová válka.“ Brzezinski vyzývá k odpovědi: „Obama musí provést odvetný úder!“ ale zároveň ví, že je tu nutná koordinace a spolupráce – nejen s Ruskem, ale i s Čínou.
Ruský deník Komersant, liberálně orientovaný list s dobrými zdroji, napsal, že na zasedání vlády (30. září) prezident Vladimir Putin mluvil o tom, „proč Rusko vstoupilo do třetí světové války“. Americký prezident Barack Obama již dva dny předtím sdělil, že Amerika vždy usilovala o to, aby „zabránila třetí světové válce“ - a neřekl to nikde jinde než na tribuně Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku.
Ukrajina za zničení islámského státu?
Krystalizaci aliancí můžeme sledovat na Blízkém východě:na jedné straně je tu Rusko a Irán, na straně druhé Spojené státy s Izraelem (ve spolupráci s monarchiemi Perského zálivu). Izrael je ale v rámci svých zájmů ochoten vyjednává i s Ruskem, a Turecko, dlouhodobý spojenec NATO, sleduje také své cíle, když likviduje zárodky kurdského odporu, jejíž jednotky přitom bojují proti islámskému státu.
Islámský stát, největší nebezpečí civilizovaného Západu, v těchto dnech dokáže spojit různorodé partnery, kteří v konfliktu hrají vlastní hry. Francouzi, po Američanech nejangažovanější mocnost v teritoriu, jistě ví, proč nasadila hned několikrát své jednotky v několika afrických zemích (Libye, Mali, Střední Afrika), disponuje širokým pásmem základen. Saudská Arábie, na jejíž hegemonii v oblasti sunnitští radikálové útočí, ale jenom velmi obtížně dokáže spolupracovat se šíitskou islámskou republikou Írán, jež podporuje šíity v Jemenu.
Angažmá Ruska, jež tuto „svatou alianci“ proti Islámskému státu vyvolalo, ale prohlubuje vrásky lidem na Ukrajině (ale i v Pobaltí). Konflikt na Blízkém východě, kde se takto poprvé po půlstoletí intenzivně angažují disparátní mocnosti, bude vyžadovat ještě silnou koordinaci. Opuštění Ukrajiny ale bude patrně tím, co Západ obětuje, aby nevyvolal konflikt, stále jen hypotetickou světovou válku, jejíž možné následky si není schopen uvědomit nikdo.
Zatím jen do Evropy přicházejí uprchlíci... jako „černé varovné znamení krize“, jež může přerůst v konflikt světový. Dokážeme této hrozbě čelit my sami?
Žádné komentáře:
Okomentovat