> politika > Francie > Německo > Evropská unie > letní setkání
Prezident Macron pokračuje v létě ve své „salónní diplomacii“, když ve čtvrtek přijal ve Fort Brégançon, své středověké ostrovní pevnost, transformované na letní sídle, a to jen 35 metrů nad úrovní moře francouzské Riviéry, již potřetí státníka světové významu. Po britské premiérce Therese Mayové v květnu 2018 a ruském prezidentu Vladimiru Putinovi v těchže dnech loňského roku, je to nyní německá kancléřka Angela Merkelová, jež může ocenit kvality tohoto místa. „Jste na nejlepším místě na světě," řekla Angela Merkelová po uvítání prezidentským párem, Emmanuelem a Brigitte Macronovými, píše švýcarský list.
O tom, že setkání má symbolický význam, v okamžiku, kdy Německo předsedá na půl roku Evropské unii (EU), se Élysejský palác snaží opakovat s důrazem na nynější „kvalitu francouzsko-německých vztahů“, které se významně probudily rozhodnutím vyhlásit „fond obnovy“ jako reakci na koronavirovou krizi a její ekonomické, politické a sociální dopady. „Naposledy byl do Fort Brégançon – jako německý kancléř – pozván Françoisem Mitterrandem: Helmut Kohl,“ připomíná pařížská korespondentka listu Nina Belzová.
Rozhovory obou státníků se soustředily především na mezinárodní vztahy. „Kromě koronavirové krize a provádění plánu obnovy byla řeč především o mezinárodních konfliktech, které v současné době dominují v titulcích. Oba vyvinuli značné úsilí k interpretaci mnoha různých přístupů, jež se snažili vyložit jako doplňkové strategie se společným cílem,“ píše Neue Zürcher Zeitung. „V Bělorusku se EU nabízí jako prostředník pro dialog se všemi stranami, v Mali se snaží co nejrychleji usilovat o demokratický přechod a v boji proti pandemii v Evropě se hodlá v příštích několika týdnech ještě lépe zkoordinovat,“ upřesňuje.
Nejviditelnější z probíraných témat byla „snaha o dosažení dohody o konfliktu ve východním Středomoří“. Minulý týden tam Francie poslala stíhací letadla a dvě lodě na cvičení, což přijal Berlín jen jako „svalové cvičení“ s malým pochopením. Macron na tiskové konferenci po dvou hodinách rozhovorů řekl, že Německo a Francie „mají společné cíle“, a to jmenovitě „stabilitu ve východním Středomoří a evropskou suverenitu“. Zdá se, že „evropská suverenita“, tolik drahá právě Macronovi, se stává i jedním z témat německého předsednictví.
Merkelová ovšem dodala: „Nemohli jsme posílat lodě, naopak Německo se zavázalo obnovit dialog mezi Řeckem a Tureckem.“ Pro nezaujatého pozorovatele je těžké říci, která strategie je lepší. Podobně to z obou stran znělo v případě konfliktu v Libyi, kde Berlín a Paříž dosud neprováděly zjevně stejné strategie. „Byla to opět kancléřka Merkelová, která přivedla 'tuto entente' (tuto shodu, fr. v textu) o krok blíže k realitě,“ píše korespondentka. „Při veškeré spolupráci má také zároveň různý charakter,“ řekla kancléřka, aby eufemisticky zdůraznila rozdíly mezi oběma zeměmi – Německem a Francií.
Zdůraznila například, že Libye není zemí, kde „jako třetí země“ můžete provádět své „vlastní strategické činnosti“. To lze chápat jako nezastřenou kritiku Francie, která je podezřívána z toho, že tajně „nepodporuje mezinárodně uznávanou vládu“, ale naopak opozičního válečníka Haftara. Také v náhledu na situaci v Mali, kde došlo tento týden k vojenskému puči, se Merkelová od Macronova čtení distancovala, ačkoliv do „boje proti terorismu je zapojeno několik evropských zemí - včetně Německa“. „Francie se tam mnohem více zapojila,“ řekla kancléřka. A zdvořile Macronovi za toto zapojení poděkovala.
Vztahy mezi Francií a Německem získaly, zdá se, novou dynamiku díky společnému závazku k využití evropského fondu pro obnovu. „V Paříži to ukazuje nejen toto symbolické pozvání, vše se navíc dělá pro jeho zachování. Na následující večeři oba státníci budou jistě ještě jednou hledat oblasti, ve kterých by se jejich strategie mohly vzájemně doplňovat,“ uzavírá švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.
Žádné komentáře:
Okomentovat