> kultura > film > recenze zveřejněna a odvysílána na portálu Českého rozhlasu Plus dne 23. května 2015
Nejnovější Jan Hus v podání herce v podání herce Matěje Hádka. |
Projekce se překvapivě zúčastnilo mnohem méně lidí, než bylo sedadel. Nechyběl nejznámější český husita: bývalý český prezident Václav Klaus, jenž se k církvi husitské hlásí, přišel na minutu přesně. Hosté, převážně z okruhu výroby, herci, producenti, ale i zástupci jiných vyznání (nechyběl ani Efrajim ben Alexander, respektive Karol Sidon, vrchni zemský rabín), shlédli od odpoledních do hodin večerních opus, jenž před 15 lety napsala spisovatelka Eva Kantůrková. Blížící se 600. výročí upálení katolického kněze, myslitele, rektora pražské univerzity, ale především reformátora Jana Husa, nelze přejít jen tak, a jeho konečná realizace je záslužná.
Česká televize uchystala několik speciálních premiér. Je to přeci jenom národní symbol, i když to s tím národem v 15. století bylo trochu jinak než ve století devatenáctém. „Už mne ten Hus unavuje,“ říká zkroušeně v jedné scéně Václav IV., český král v poněkud stereotypním podání Vladimíra Javorského. Jeho krásná žena Žofie, již hraje okouzlující Marika Šoposká, ale po něm především chce, aby byl tím králem. Tvůrci, oproti monumentální verzi Otakara Vávry, který o Janu Husovi natočil jeden díl z trilogie (Jan Hus-Jan Žižka a Proti všem) v roce 1954, tedy před 61 lety – ve hvězdném dobovém obsazení jmen, považte: Zdeněk Štěpánek-Karel Höger-Vlasta Matulová-Jan Pivec-Ladislav Pešek-Rudolf Deyl-František Smolík- František Kreuzmann-Václav Voska-Otomar Krejča - stáli tu před úkolem, jak dnes vůbec Husa vnímat. Husité dnes nebývají vyobrazováni jako „národní bojovníci“, ale spíše jako loupeživá lůza. Jak je tomu ale dnes s Husem?
Upálení Mistra Jana Husa patří k mimořádným okamžikům české historie. |
Prezident Klaus vydržel jen první díl, asi měl jiné povinnosti (nebo byl prostě unaven). K závěru prořídlo silně a na konečné párty nás bylo počítatelně málo. Přesto nelze říct, že by režisér Svoboda neměl snahu. Ve třetím díle se paradoxně zauzlené motivy rozuzlují, a – konečně dostává větší příležitost herec Milan Kňažko, coby rozporuplný dominikán, jenž Husa vyzpovídá. „Miloval jsem jednu ženu,“ řekne Hus. Tato patrně nejlepší scéna alespoň zčásti mírní jinak dosti zoufalý pokus utkat se po letech s tématem. Kostýmy byly krásné, herci v nich ale neuměli chodit, natož si sednout, lokace byly zajímavé, ale méně by bylo více, a i Matěj Hádek musel nakonec přiznat, že roli Husa nepovažuje za svoji nejlepší. Není to sice dílo nepatřičné, ale k velkému pohnutí vás nepřiměje. A to je škoda. Jistě, únavě z něho se můžete vyhnout i tím, že televizi vypnete. To by ale v tomto případě byla škoda.
Žádné komentáře:
Okomentovat