> politika > Peru > Latinská Amerika > Pedro Castillo & Keiko Fujimoriová
> AKTUALIZOVÁNO! - Návrat marxismu? Pedro Castillo slavil své vítězství v prezidentských volbách v Peru, ačkoliv ještě nebyly sečteny zcela všechny hlasy. Castillo o svém vítězství nepochyboval, i když podle čísel zvítězil jen taktak. Levicový politik skončil těsně před svou konzervativní rivalkou Keiko Fujimoriovou - a vyhlásil se novým prezidentem země ještě předtím, než byly definitivně spočítány všechny hlasy, píše německý konzervativní deník Die Welt.
> Peru ale dosud stále neví, kdo bude jeho novým prezidentem. Konečný počet hlasů zvýhodňuje levicového kandidáta Pedra Castilla o 44 000 před jeho pravicovou rivalkou. Keiko Fujimoriovou, píše agentura AFP. Zatím nebyl stanoven žádný termín pro oznámení jména nového prezidenta.
Ve středu, před čtrnácti dny, ovšem večer létaly z balkónu v Limě konfety na všechny strany. Pedro Castillo, učitel základní školy, pocházející z chudých poměrů, vstoupil přitom do voleb nejen jako outsider, ale dokonce jako náhradní kandidát. Výsledek, jakkoliv těsný, byť neoficiální, je zároveň protestní volbou: s výjimkou Castilla byli totiž téměř všichni prezidentští kandidáti předmětem korupčního řízení a hrozí jim vězení.
To ilustruje i poslední vyhlášení hlavního státního zástupce. Den poté, ve čtvrtek vyzval José Domingo Perez, vedoucí státní zástupce - v probíhajícím případu peruánské korupce - soudce, aby poslali Fujimoriovou zpět do preventivního vězení. Proč? No, přece kvůli probíhajícímu případu korupce! Zástupce tak činil navzdory tomu, že hlasy se i nadále sčítají. Podle státní zpravodajské agentury Andina obvinil Perez kandidátku Fujimoriovou z porušení „pravidlo chování“, které jí zakazuje komunikaci se svědky.
Jak oznámil předem Národní úřad pro volební procesy (ONPE), první oficiální výsledky byly zveřejněny až v neděli večer 13. června. Podle výsledků rychlého sčítání agentury Ipsos byl rozdíl mezi prezidentskými kandidáti Pedro Castillem z Peru Libre (Svobodné Peru) a Keiko Fujimoriovou z Fuerza Popular (Lidové síly) minimální: sotva 0,4%. Pedro Castillo vede s 50,2% a Keiko Fujimoriová dosahovala 49,8% s chybou (+/- 1%). Definitivní výsledky dávají Castillovi 50, 125%, Fujimoriové 49, 875 %.
ONPE oznámil, že poslední aktualizace budou prováděny přibližně každých 30 minut a bylo lze je zkontrolovat na oficiálních webových stránkách onpe.gob.pe.
Marxista s vyhraněným populistickým slovníkem
I když to zatím není jisté, stránka se v Peru může obrátit. Co může v případě Castillova vítězství Peru očekávat? V ekonomické oblasti je Castillo marxista, ve společenských tématech konzervativec nového, řekněme značně populistického ražení. Přesto slibuje ukončení neoliberálního ekonomického modelu a usiluje o znárodnění. „Levičák Pedro Castillo tvrdí, že jeho cílem není nic menšího, dosažení socialistická revoluce. To těší zejména Peking,“ píše lakonicky Die Welt.
Muž, který chce obrátit Peru vzhůru nohama, jedenapadesátiletý učitel, narozený v chudé andské Tacabambě, rád mluví jasně. Prosazovat manželství homosexuálů opravdu nehodlá, stejně jako jasně odmítá právo žen na potrat; nelegální migranty chce deportovat - okamžitě, 72 hodin po nástupu do funkce. Castillo, jehož vítězství může být zpochybňováno kvůli některým volebním nesrovnalostem, ale nepochybuje o tom, že se ujme úřadu.
Ve středu večer se již prohlásil za vítěze voleb. Jak vypadaly v tu chvíli oficiální výsledky? Předběžné výsledky velmi těsné: Pedro Castillo měl 50,2 procenta a jeho konkurent Keiko Fujimoriová 49,8 procenta.
Castillova politická oznámení nezní příliš levicově, mnohým uším to připomíná pravicový populismus, míní německý list, a nabízí srovnání s výroky Jaira Bolsonara (Brazílie), Victora Orbána (Maďarsko) nebo Marine Le Penové (Francie). „Ale Castillo není doma v pravicovém táboře, je to věrný marxista s blízkostí ke Světlé stezce - peruánské skupině, která je v návaznosti na ideologickou perspektivu někdy považována za maoistické bojovníky za svobodu, někdy za levicově extremistická teroristická organizace,“ píše Die Welt.
Nikoho ani zvlášť nepřekvapilo, že těsně před volbami se Světlá stezka přihlásila k teroristickému útoku na venkově, který stál život 16 lidí. Klíčovou otázkou v Peru je ovšem pěstování a distribuce drog. Peru je po Kolumbii druhým největším producentem kokainu na světě. A Castillo zvítězil v rozhodujících volbách dvou politických extrémů na prezidentský úřad proti Keiko Fujimoriové, dceři bývalého pravicového diktátora Alberta Fujimoriho (1990–2000), který byl odsouzen za vážná porušení lidských práv a uvězněn.
V žádné jiné zemi na světě totiž virus zjevně nezuřil tak prudce jako v Peru. Andský národ má vůbec nejvyšší úmrtnost: 573 úmrtí na 100 000 obyvatel. Pro srovnání: v Německu je to 107, v Brazílii 224 (zdroj: Univerzita Johna Hopkinse). Peru zažilo také brutální hospodářský propad. Z této lidské a ekonomické tragédie by mohla těžit zejména Čína. Protože sám Castillo, a prostředí Světlé stezky, mají tradiční ideologickou blízkost k maoismu, pocházejícímu z Číny, totiž čínského způsobu marxismu-leninismu. Tato ideologie má osvobodit chudé venkovské obyvatelstvo. A Peking potřebuje suroviny, což Peru může nabídnout.
Na rozdíl od Evropy nepočítá Čína při ekonomické spolupráci s ochranou životního prostředí a lidskými právy. Castillův spolubojovník Guillermo Bermejo ze společné strany Peru Libre (Svobodné Peru) již nastínil hlavní linie nadcházejícího osvobozeneckého boje v Peru: „Jsme socialisté a naše cesta k nové ústavě je prvním krokem. A když se chopíme moci, už se jí nevzdáme. Se vší úctou k vám a vašim demokratickým nesmyslům dáváme přednost zavedení revolučního procesu v Peru,“ cituje jeho slova německý list.
Castillovy modely k následování (a limity jeho vlády)
Tato slova sice nebyla ve skutečnosti určena pro veřejnost, ale na světlo vyšla ven nahrávka. Když byl Bermejo konfrontován se zvukovým záznamem, řekl, že jeho prohlášení bylo vytrženo z kontextu a znovu upraveno. Chtěl tím vyjádřit, že strana by mohla zůstat u moci delší dobu, přirozeně v souladu s ústavou, jak doplnil; sám Castillo však mluví například o „brutální levicové diktatuře ve Venezuele“ jako o demokracii.
Jak má jeho vláda vypadat? „Nový prezident chce vybudovat socialistický stát, důkladněji kontrolovat média a zrušit ústavní soud, dále plánuje regulovat spolupráci se zahraničními partnery v těžebním průmyslu a státem ho výrazněji kontrolovat,“ shrnuje Die Welt.
Když ve středu večer oznámil vítězství ve volbách, objasnil a promluvil ke svým stoupencům z balkonu v centru hlavního města Limy. Toho večera nabral Castillo trochu jiný tón. Slíbil, že bude respektovat demokracii a ústavu, zaručil také vládu, která zajistí finanční a ekonomickou stabilitu země. Jako příklad modelu hospodářská politiky zmínil Ekvádor za prezidentství Rafaela Correa (2007–2017), který mimo jiné prosadil masivním násilím a proti odporu domorodého obyvatelstva těžbu ropy čínskými společností v amazonském pralese.
Castillo chce také hodlá následovat cestu Bolívie za vlády Eva Moralese (2006–2019). Obě země považují Západ ovládaný USA za ideologického oponenta. Spolu s Kolumbií a Paraguají je ovšem Peru jednou ze tří zemí, které mají na svém americkou vojenskou základnu. „Je těžké si představit, že to tak zůstane i za marxistického prezidenta Castilla,“ pochybuje Die Welt. „Ale Castillova síla má i své limity,“ dodává vzápětí.
Nemůže totiž jednoduše obejít mocný Kongres, kde je silně „závislý na podpoře levicových feministek a LGBTI aktivistek“, což je možná „jedním z důvodů, proč se krátce před volbami setkal s představiteli této scény“. Městská levice, nejen v Peru, si zatím může oddechnout úlevou. „Podpora levicového prezidenta, který myslí a jedná jako nenáviděný brazilský prezident Bolsonaro, by se těžko prodávala,“ uzavírá Tobias Käufer v německém listu Die Welt.
> Národní volební porota (JNE), volební orgán odpovědný za posuzování sporů v Peru, v sobotu - po jmenování nového člena v návaznosti na rezignaci - obnovila práci k tomu, aby určila, kdo zvítězil v prezidentských volbách. Soudce Victor Raul Rodriguez se k tomuto orgánu připojil v sobotu poté, co složil přísahu a ukončil do té doby patovou situaci, způsobenou rezignací jednoho ze svých členů před třemi dny, což vedlo k pomalému procesu urovnávání sporů.
Volební pozorovatelská mise Organizace amerických států (OAS), která hodnotila hlasování jako „pozitivní“ a bez „závažných nesrovnalostí“, v tiskové zprávě prohlásila „že vzala na vědomí neobvyklou rezignaci soudce Luise Arce (...) v tak delikátním okamžiku volebního procesu “. Mise zdůraznila, že bude i nadále sledovat peruánský volební proces, dokud JNE nevyhlásí vítěze, dodává AFP.
Žádné komentáře:
Okomentovat