Nová šance francouzské pravice! Bude to stačit na Marine Le Penovou?

> volby > Francie > regionální a departementální > první výsledky

Pravice se po víkendu ocitla v nové situaci. Navzdory rekordní míře neúčasti se francouzští republikáni a jejich spojenci chytají nové naděje. Nemělo by to být nic méně, než vítězství v prezidentských volbách v roce 2022. Dostala pravice po víkendovém prvním kole regionálních voleb, v němž získala celkem 29 procent hlasů, novou šanci?

Cesta existuje. Bude to ale ještě cesta dlouhá. Dosud byla francouzská pravice rozdělená, neschopná mluvit jasným hlasem. Volební úspěch zaznamenaný po výsledcích prvního kola regionálních voleb, kdy republikáni získali více než 29% hlasů, a mají v rukou téměř všechny regiony, které měli obhajovat, ukazuje nárůst její moci, píše konzervativní list Le Figaro.

Vítězem v počtu mandátů je v regionech ovšem levice s 35, 03%, jež získala 5 143 235 hlasů. Na úrovni departementů je ovšem poměr 64 : 28 prezidentů jasně ve prospěch pravice. Regionální volby jsou zatím zklamáním pro radikální pravici: oslabila o 11,7 %.  Prezidentská většina skoro všude propadla.

Čelisty Národní fronty zlomeny?

Jména těch, kteří obhájili své mandáty v prvním kole, znějí: Xavier Bertrand, Valérie Pécressová, Laurent Wauquiez. Každý z nich může na tom „svém regionu“ postavit novou baštu, odkud začne tažení republikánu do Elysejského paláce. Nejsilnějším hlasem promluvil Xavier Bertrand, který se umístil triumfálně v regionu Hauts-de-France na 1. místě s průměrným ziskem 41,39 %.

A jeho hlas zněl téměř prezidentsky, když se opřel do „Národní fronty“. „Zde jsme uvolnili, abychom je doslova zlomili, čelisti Národní fronty, jejich demagogii, jejich sterilní návrhy, jejich nesnášenlivost, vše, co rozděluje a vše, čím je Národní fronta,“ vyhlásil ze svého volebního sídla v Saint-Quentinu v departmentu Aisne.

Dosavadní průzkumy, které favorizovaly nástup Národního sdružení (RN) Marine Le Penové – a faktický zánik dosavadního politického uspořádání na levici a pravici - se, jak to vypadá, spletly. Tři regiony byly z pohledu analytiků mezi těmi, jež mohlo RN získat: v prvním kole se tak stalo pouze v jednom: tolik propíraném jihofrancouzském regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur (PACA). Ale i tam jen velmi těsně.

Xavier Bertrand dosáhl v severofrancouzském Hauts-de-France v prvním kole podle prvních odhadů mezi 39% až 46,9% hlasů, což je velmi daleko před jeho soupeřem Sébastienem Chenuem (z RN, který dosáhl na 22,5% až 24,4%), zatímco kandidát za prezidentskou většinu Laurent Pietraszewski se do druhého kolo vůbec nekvalifikoval (dosáhl něco mezi 7,3% a 9,1%).

Byl to ostře sledovaný region: francouzský prezident Emmanuel Macron tam vyslal své těžké váhy v podobě pěti ministrů (největší pozornost vyvolával ministr vnitra Eric Dupont-Moretti), na čele s Laurentem Pietraszewským, který se ve druhém kole, o týden později 27. června, ani neobjeví. „Tváří v tvář tomuto pozorování a úpadku RN se odcházející prezident a kandidát Xavier Bertrand domnívá, že Francouzi již nechtějí duel Macron-Le Penová v roce 2022,“ píše portál rádia Europe 1, který s vítězem přináší rozhovor.

Již několik hodin po úspěchu pravice, se rýsují nové úvahy po možném pravicovém kandidátu na prezidenta. Den po druhém regionálním kole, tedy 28. června, začne další soutěž mezi těmi třemi výše jmenovanými, k němuž je zapotřebí připsat ještě bývalého vyjednavače pro brexit Michela Barniera nebo vlvného politika, bývalého senátora Bruno Retailleaua.. 

Počátkem července budou republikáni rozhodovat, koho do prezidentského zápasu vyšlou. 

Vítěz, kterého nikdo nechce

Zásadním vítězem prvního kola je ale především neúčast. Podle defititivního výsledku, účast je podle ministerstva vnitra 33,28%., což dělá pro neúčast výsledek 66, 7%, nejvyšší historickou neúčast v tomto typu voleb. 

A to je špatná zpráva pro demokracii, nejen francouzskou. 

(Pokračování brzy)