> politika > Itálie > prezidentské volby > komentář
Ačkoliv po několikráte tuto možnost odmítal, nechal se nakonec přesvědčit. O setrvání osmdesátiletého státníka v úřadu usilovaly hlavně vládnoucí strany, jimž Mattarellovo pokračování zajišťuje mandáty před hrozícími předčasnými volbami. O setrvání v úřadu ho požádal i dosavadní premiér Mario Draghi, který sám neskrýval po celý čas ambici prezidentem se rovněž stát.
Podobný postup zvolili italští poslanci při prodlužování mandátu Mattarellova předchůdce Giorgia Napolitana, jehož délka mandátu se ale od roku 2013 nenaplnila zcela - Napolitano odstoupil po dvou letech.
Prezident Mattarella ve své inaugirační řeči minulou středu oznámil, že důvodem, proč ponese „na svých bedrech tíhu druhého mandátu“ je zejména „obava z napětí a prodlužování nejistoty“, jež by mohly ohrozit rozhodující finanční zdroje, jež dala Itálii Evropská unie k dispozici.
O vážnosti situace v zemi svědčí i nebývalý počet potlesků, jimiž poslanci Mattarellův projev přerušovali. Počet 55 je dosud nejvíce v dějinách Itálie, i jeho samotného. Vypadá to dokonce, že čím více prezident má funkčních období, tím dostane potlesků více. Při své inauguraci v roce 2015 mu poslanci tleskali pouze 40x.
Prezident italské republiky ve svém projevu často opakoval jedno slovo: důstojnost. Jako kdyby se bál, že s jeho odchodem přijdou k moci neurvalci, populisté a zoufalci. Svým novým mandátem chce postavil těmto silám nový pevný stan.
Výzkumy veřejného mínění tomu již delší dobu nasvědčují. Nejen neurvalá Liga ambiciózního Mattea Salviniho, ale zejména zoufalci z uskupení Bratři Itálie, sdružení kolem vůdkyně Giorgie Meloniové, k tomu mají pěkně našlápnuto.
Středopravicový list Corriere della Sera připomíná, že Mattarella se během svého proslovu nikdy neusmál. „Jako by věděl, že jeho symbolický stan bude v nadcházejících měsících a letech vystaven silnému napětí, dokonce pokusům o roztržení,“ píše italský list.
„Zdá se, že hlava státu si je dokonale vědoma toho, že okamžitě nasbírané nadšení se bude muset brzy vypořádat se sociálními problémy, s neklidem a zvýšenou chudobou, ale i pokušením toho využít k politickým účelům,“ dodává.
Zvolení staronového prezidenta v zásadě jen oddaluje krizi, nikdo nejenže nechtěl na premiérské místo rok před volbami, ale ani na post prezidenta bez záruky, že nedojde k rozvratu systému.
„Příštích několik měsíců navíc předznamenává tvrdou předvolební kampaň a přepisování politické geografie, která může otřást stabilitou nabízenou v minulém roce dvěma garanty: Mattarellou a Draghim,“ míní Massimo Franco ve svém editorialu.
„Opakovaný potlesk parlamentu pro Mattarellu nelze považovat za dostatečný“, neboť „v minulosti již došlo ke sborovému, příčnému schvalování slov hlavy státu, kterému během několika měsíců vzápětí odporovalo opačné chování“.
Nezbývá než doufat, že tentokrát to dopadne jinak. V Itálii je ale vše možné, a příští měsíce napoví. Navzdory potlesku a veřejné úlevě, ve vzduchu visí hmatatelná nejistota, co bude dál.
Žádné komentáře:
Okomentovat